O paměti. Tak znělo téma třiatřicátého ročníku festivalu Folkové prázdniny. Během osmi tropických dní se v Náměšti nad Oslavou vzpomínalo, ale také vytvářelo vzpomínky nové. Bylo to osm dní plných jedinečných okamžiků, kontrastů, barev a hudby. A na co vše se bude vzpomínat po letošku?
Folkové prázdniny 2017
místo: zámecký park, Náměšť nad Oslavou
datum: 28. července - 4. srpna 2018
vystoupili:
Frigg, Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, John Smith, Robert Křesťan & Druhá tráva, Michal Pavlíček, Szidi Tobias, Spirituál kvintet, Breabach, Interference, Pátí na světě, Zvíře jménem Podzim a další
© YouTube "Přijet na Folkovky, to je, jako kdyby vás někdo vzal, mrštil na úplně jinou planetu, tam vás nechal osm dní v místech, která fungují naprosto jinak než Země, a pak zase vrátil zpátky," zaznělo v jednom ze závěrečných proslovů letošního ročníku. A měl pravdu ten řečník. Stačilo se jen rozhlédnout po lidech a představy už naskakovaly samy. Jindy vrcholný manažer v jedné z větších firem v jižních Čechách odhodí oblek, rozpustí vlasy a vousy a navlékne tričko a lehkou sukni (!), aby ukázal své pravé já. Jindy spořádaný dědeček z Brna nechá vnoučky s babičkou a celý týden neúnavně bosky hopká a celý tak nějak vlaje před pódiem, ať už na něm hraje kdokoliv...
A funguje to i obráceně. Josienne Clarke byla tichou vnímavostí publika, pro Náměšť tolik typickou, tak zaskočena, že se skoro až zdráhala songy prokládat hláškami plnými suchého britského humoru. A Breabach ze Skotska se chvíli po svém koncertě sčuchli s tuzemskými folkaři, a tak si dali v místní restauraci improvizovaný jam. V tu dobu již probíhal noční koncert, pročež se toto vystoupení stalo vzácnou a neopakovatelnou chvílí jen asi pro čtyři náhodně kolemjdoucí.
© debarra.ie A pak jsou tady ty neopakovatelné chvíle pro všechny. Jedním z vrcholů festivalu bývá už několikátým rokem po sobě vystoupení skupiny spojené z umělců a umělkyň z různých koutů světa, kteří spolu nikdy předtím nevystupovali, které ale něco spojuje. Tím letošním spojením byly hlasy a perkuse. Na pódiu se to odpoledne po týdnu zkoušení pod taktovkou
Jitky Šuranské z Česka potkali hudebníci a zpěvačky z Maďarska, ze Švédska, z Bali, Moluckých ostrovů a dalších zemí. Výsledek byl magický, byť pro některé hůře stravitelný.
Podobných kontrastů přinesl letošní ročník ale více. Pro jedny bylo Trio Da Kali přesně tím, co dělá Folkovky Folkovkami, pro jiné šlo o instrumentačně až příliš úsporné a hudebně jednotvárné vystoupení. Jedni soustředěně vnímali koncert Dálavy, druzí odcházeli z doslechu, brblajíce něco o zbytečné avantgardě.
Zvíře jménem Podzim části publika nabídlo vítané osvěžení celého programu, jiné části ale vneslo do hlav zmatek.
Pátí na světě se stali kombinací kytary, padů, elektrického klarinetu (!) a odpočítáváním tempa citací vánočních koled (tedy místo
"raz - dva - tři - čtyři" třeba
"chtíc - a - by - spal" pro někoho objevem letoška, pro jiného naopak definicí toho, co je už za hranicí únosnosti. Snad jen při vzpomínání na Ferguse O'Farrella v průběhu koncertu
Interference vlhly zřejmě všechny oči bez výjimky.
© cambridgelivetrust.co.uk Téma třiatřicátého ročníku znělo "O paměti". Snad právě proto se hodně vzpomínalo. A jak se bude vzpomínat na letošek? Folkové prázdniny 2018 byly kontrastní (viz předchozí odstavec), horké (po letech návštěvníci mohli nechat doma nejen pláštěnky a deštníky, ale také třeba dlouhé kalhoty a svetry), veselé i dojemné, divoké i klidné, rodinné i intimní, pestré a organizačně tradičně skvěle zvládnuté (alespoň navenek). Tenhle výlet na úplně jinou planetu zkrátka vždycky stojí za to.