Sedět v pardubické Tipsport areně u stropu v sektoru 407 je bohužel tak trochu za trest. Osobní prostor neexistuje, protože se na vás z obou stran tlačí kolemsedící, zábrany proti vypadnutí jsou minimální, na místo se dostáváte nepohodlně, výhled je minimální a jelikož Robert Plant a spol. neměli nainstalovány velkoplošné obrazovky, nevidíte zkrátka téměř nic. Psát posléze reportáž z koncertu, na němž vidíte vlastně jen jakési siluety muzikantů v dáli, mezi nimiž ční bohatá kštice ústřední hvězdy pak tak trochu připomíná snahu předvídat výnosy na následujících měsíce v korporátu, který je závislý na nevypočitatelném chování lidí. Takže tušíte tak zhruba, že se někde něco děje, ale dokázat říct přesně co, kde, jak a proč je takřka nemožné.

Zjednodušeně řečeno to tak v Pardubicích bylo spíše o audiu, než videu. Bývalý frontman nezapomenutelných Led Zeppelin nastoupil na pódium ve čtvrt na devět a bezmála dvě hodiny dával ochutnávat různé barvy hudby. Rocková škatulka už je mu dávno malá, silné ovlivnění africkou hudbou a world music obecně bylo znát v každé skladbě, ať už to byla irskými houslemi zdobená tradicionála "Gallows Pole", která patřila k prvním, které sedící publikum probudily, klavírní úvod skladby "The Rain Song", na silném akustickém základu postavený cover Joan Baez "Baby I'm Gonna Leave You" nebo vlastně cokoliv jiného.

Známé i exotičtější nástroje v podání multiinstrumentalistů z The Sensational Space Shifters dodávaly zvuku na plastičnosti a k patřičnému vychutnání si všeho zmíněného tak chyběl jen vyváženější zvuk, který dle zpráv kolegů sice dole na ploše byl ideální, nahoře u střechy to ale logicky bylo horší.

Z nového alba "Carry Fire" zazněl kromě titulního šamanského zaříkávadla také singl "The May Queen" a v přídavku pak ještě "New World...". Kromě těchto vrcholů večera ale za zmínku určitě stojí ještě pohádkově líbezné sólo na housle v "Misty Mountain Hop" a pochopitelně i závěr s nesmrtelnou "Whole Lotta Love". Je hodně kapel a zpěváků, kteří ji na svých koncertech hrají, originál je ale jen jeden. Muzikant, který ve své kariéře měl za doprovodného bubeníka Phila Collinse a bez skrupulí si začal i se sestrou své někdejší ženy tak v Pardubicích rozhodně nezklamal, sledovat ho ale z pohodlí kotle na Colours Of Ostrava před pár lety však stále logicky zůstává jako pamětihodnější zážitek. Můžeme jen hádat, kam se po Ostravě, Pardubicích, Brně a Plzni vydá příště.