Vždycky jsem přemýšlel, proč se Václav Neckář nestal filmovým hercem. Jeho role ve filmech "Ostře sledované vlaky", "Skřivánci na niti" či "Šíleně smutná princezna" patří k nezapomenutelným a filmy samotné pak ke zlatému fondu domácí kinematografie. Jenomže tehdy to asi nebylo tak patrné a Neckář byl tehdy navíc opravdu popstar. Dvojalba, o kterém je tu řeč, se prodalo 125 tisíc kusů. Dodnes si pamatuji, jak se na prvním stupni základní školy spolužačky dohadovaly, zda-li je lepší Neckář nebo Korn. Z dnešního pohledu to je mnohým asi nepochopitelné, ale Václav v onom boji o druhé a třetí místo většinou vítězil (jedničkou byl tehdy pochopitelně neochvějně Karel Gott). Zatímco Neckář se obklopil výtečnými muzikanty a jeho tvorba byla nejen oblíbená u publika, ale i slušně hodnocená kritikou, Korn až na svou epizodu působení u Olympicu produkoval vesměs nenáročnou produkci (nicméně pořád to ještě bylo zlaté - pánové Janeček, Hannig a Vágner se svými mladými "talenty" přišli až mnohem později).

Nahrávka pochází z roku 1977, tedy doby, kdy byly v módě komponované, velkolepě pojaté monotématické pořady - už i k nám doběhla sláva pinkfloydovského "Dark Side Of The Moon" a takový Olympic si své "Prázdniny na zemi" teprve chystal. Jak se dočteme v bookletu, materiál se pečlivě vybíral z dvakrát tak velkého počtu písniček, ale přes několik externích autorů stejně dominují skladatelsky členové Bacilů Ota Petřina a zpěvákův bratr Jan, textově pak Zdeněk Rytíř. Z dnešního pohledu tu samozřejmě (obzvlášť na druhém disku) najdeme spoustu vaty, ale nic to nemění na skutečnosti, že tehdy se jednalo o velmi moderní dílo, plné nápadů. Myslím, že už jen taková maličkost, jako že skladby přecházejí jedna v druhou bez pauz a celek otevírají kroky v tichu, asi nebyla pro tehdejší kulturní dohlížitele snadno ke zkousnutí. Deska prostě hodně vybočuje nejen z Neckářovy tvorby, ale z hlavního proudu tehdejší produkce vůbec. Barevnost hudby, neprvoplánovitost a další znaky dávají tušit, že kalkulace tady šla nezvykle stranou. Také si pamatuji, že až na výjimky se skladby z téhle desky vůbec nehrály v rádiu.

Jedno téma neznamená, že by posluchači byl předkládán nějaký příběh, jedná se spíš o jakousi mozaiku na dané téma. Kosmická tématika byla módní (krátce po natočení alba se Československo stalo třetím státem na světě, který měl svého kosmonauta...). Mnohem překvapivější je - hlavně s dnešním odstupem - široký záběr nejrůznějších hudebních stylů. Nevím o žádné současné popové desce, kde by byl takový rozptyl. Hudba tu přirozeně skáče od (na tehdejší dobu) docela tvrdých rockových skladeb ke křehkým, až skoro akustickým pasážím, od avantgardy k div ne šansonu, často efektované nástroje a mezi tím vším spousta zvuků, se kterými se v elektronické hudbě setkáváme občas i dnes. A skladba "Swingující Jupiter", kde se potkává dominantní syntezátor s tradičním swingem a samply historických Neckářových nahrávek, už skoro zavání alternativou. A k tomu všemu Neckář ve znamenité pěvecké formě, pohybující se s jistotou po několika oktávách.

Ve sleevenote Jiřího Černého se můžeme dočíst, že o něco později po vydání dostal celý program i pódiovou podobu, která dosáhla 151 repríz. Je docela škoda, že autory reedice nenapadlo přidat k původní nahrávce třeba datovou stopu s videoúryvky nebo alespoň s fotografiemi. Možná zafungovala i nostalgie, ale poslech po letech pro mě byl opravdu překvapením. A ne nepříjemným. Tedy ne, že by čas vůbec nezapracoval, tu a tam některé postupy či pasáže působí už trochu komicky. Ale na rozdíl od mnohých jiných nahrávek se tady ti, kteří album prosadili k reedici, rozhodně stydět nemusí.

CD pro recenzi poskytlo vydavatelství Sony Music / Bonton.

Album: Václav Neckář & Bacily - Planetárium
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 45:37 + 41:16
Skladby: Planetárium - vchod, Světová výstava, Diamantová žena, Stále šťastné údolí, Potulná hráč, To se stává, Meteor, Pět světelných let, Jako kouzlem, Planetárium + Lásko, 3, 2, 1 a start, Sluneční vítr, Zimní královna nejdelších nocí, Klaun a tanečnice, Hvězdné nebe nad Atlantidou, Známe ho, žádný vzor, Co je to svět, Nejsem hvězda, První i poslední, Swingující Jupiter, Stroj času, Planetárium - východ