Göteborská scéna se sice proslavila především melodickým death metalem, ale najdeme i pár jmen, které z tohoto žánrového ranku vybočují. Kromě slavnějších a stylově spřízněných Graveyard jsou to právě Spiders, kteří svůj základní kámen položili v roce 2010, aby se přidali k populární vlně probouzejícího se klasického rocku. Dva roky nato vydaný debut "Flash Point" spíše zapadl, ale jeho nástupce "Shake Electric" už se v domácí hitparádě vyhoupl na slušné sedmé místo. O Spiders se začalo více mluvit a koncerty nebraly konce. Vzestupnou tendenci se muzikanti rozhodli potvrdit i třetí studiovkou nazvanou tak trochu v duchu Motörhead - "Killer Machine".

Nahrávka to není výjimečná, neboří mantinely a nebude mít své místečko v encyklopedii rock'n'rollu. Proč jí tedy věnovat svoji pozornost a cenný čas? "Killer Machine" je totiž řemeslně skvěle zvládnutá a poslouchat výborně šlapající skladby je přímo božská lázeň. Žena v popředí Ann-Sofie Hoyles je skvělá zpěvačka s plným medově zabarveným hlasem a charismatickým projevem, který si snadno zamilujete.

Spiders se na novince skladatelsky překonali a třetí počin je co do kvality jednoznačně přelomový. Nahrávka se dostává pod kůži už během prvního poslechu a skladby "Dead Or Alive", "Burning For You" či "Killer Machine" mají ambice být regulérními hity. Skvělá je ovšem i jižanským rockem inspirovaná "Like A Wild Child", která by klidně mohla poletovat v rádiích.

Z druhé poloviny nejvíce potěší skvělá intenzivní balada "Don't Need You" a závěrečná "Heartbreak", kde si drobnou roličku vystřihne i retro zvuk foukací harmoniky. Za zmínku stojí také skvělý vokální part Ann-Sofie.

Nahrávka je to půvabná a v záplavě žánrově jim podobných má šanci vyniknout svou lehkostí a muzikálností. Spiders zbytečně nezabředli do zahuleného sedmdesátkového zvuku, ale albu vtiskli vlastně docela moderní tvář. Třetí řadovka téhle švédské bandy je příjemným překvapením.