Bostonští patrioti se po letech vrátili do Prahy v pozici nekorunovaných králů svého žánru. Zatímco jejich souputníci Flogging Molly už roky nevydali nic, co by překonalo dvojici "Drunken Lullabies" a "Float", Dropkick Murphys maji za sebou desky hned tři. "Going Out In Style", "Signed and Sealed In Blood" a nejnovější "11 Short Stories of Pain and Glory" poněkud obrousily punkové hrany jejich starších nahrávek, zato jim bezpochyby přitáhly nové posluchače. Možná i to je důvod, kromě toho, že je to sakra dobrá muzika, proč na ně v Praze čekala vyprodaná Malá sportovní hala.

Předskokan Glen Matlock je legenda. Bohužel však pocit, že se díváme na originálního basáka Sex Pistols (však víme, Sida Viciouse dostal do kapely jeho vzhled, fakt, že neuměl hrát, byl v tu chvíli podružný), nahradil spíše smutek. Když už musí kdysi-pankáč stát sám s akustickou kytarou uprostřed jeviště, zlaté časy rocku jsou definitivně pryč. Dojmu nepomohly ani pistolovské fláky "Pretty Vacant" a "God Save The Queen", ani zvuk, který byl natolik potichu, že nedokázal přehlušit šum hovoru. U headlinerů se to naštěstí srovnalo, přece jen disponují o něco silnějším nástrojovým arzenálem.

Bostoňané jsou na vrcholu. A i když velkou část haly nejspíše přitáhla na koncert jejich mírně folkovější tvář, valili to do diváků pěkně zostra. Od úvodní "State of Messechuttses" až k přídavkové kombinaci "Shipping Out To Boston" + "Folsom Prison Blues" Johnnyho Cashe jeli celý koncert takřka bez přestávek. A to až tak, že se jedna skladba v podstatě prolínala do další.

Nové skladby (halekačky typu "Blood" nebo "First Class Looser") hladce zapadly mezi starší věci ("Johnny, I Hardly New Ya"). Piva létala vzduchem už od první skladby, ale v okamžiku, kdy zazněla mandolína v úvodu "Rose Tattoo", byla hala na lopatkách. To už létaly mikiny a přibyli plavci na rukách davu.

Hudba Dropkick Murphys má fantastickou schopnost spojovat. "You'll Never Walk Alone" a "Until The Next Time" opěvují přátelství, sounáležitost, schopnost najít sílu sám v sobě. On to byl ve čtvrtek svým způsobem motivační seminář. Je to klišé, ale Malá sportovní hala se otřásla v základech. Ale ne pod náporem skákajících diváků. Otřásla se pod tou dávkou pozitivní energie.