Leaves' Eyes vznikli v roce 2003 a společně se zpěvačkou Liv Kristine vydali šest studiových alb. Kapela si postupně získávala stále větší respekt na poli symfonického metalu a i díky charismatické frontwoman se stala jedním z pilířů metalového subžánru. V roce 2016 se ovšem Kristine rozvedla s klávesákem skupiny Alexanderem Krullem a následně opustila i řady formace. Na její místo nastoupila finská sopranistka Elina Siirala, která se angažuje i ve skupině Angel Nation. Bez zajímavosti není ani její příbuzenský vztah s Tuomasem Holopainenem z Nightwish, který je jejím bratrancem.

Novinka se hudebně od předchozích alb příliš neliší. Kapela vsadila na vikingské téma, každá píseň vypráví jeden příběh z mytologie. Co ale zaujme především, je vokální podobnost obou zpěvaček. Leaves' Eyes se tak rozhodli jít cestou nahrazení. Oproti Nightwish, kteří po Tarje a Anette Olzon vsadili na rockovější hlas Floor Jansen, si Leaves' Eyes zvolili takřka nerozeznatelný projev. Siirala má skutečně podobně zabarvený vokál, bohužel chvílemi lehce otravně pisklavý, což může při častějším poslechu mírně rušit.

Skladatelsky je ovšem novinka velmi vyrovnaná a precizní. Symfonické aranže jsou propracované, nápadité a skvěle dokreslují vikingskou poetiku. Působivá je hned úvodní "Sign Of The Dragonhead" kombinující tvrdé metalové kytary a Krullovy výrazné klávesy. Epický zvuk podtrhuje i sborový chór uskupení London Voices. Ten sice dodává písni na monumentálnosti, ale zároveň působí trochu jako metalové klišé.

Druhá pecka "Across The Sea" je klasickou hrdinskou oslavou se vším, co k tomu patří, opět trocha klišé, trocha melodiky a porce řezavých kytar. Siirala se s tím pere docela statečně, zvlášť když jí za zády bublá Krollův growling. Z druhé poloviny zaujme povedená atmosférická "Shadows In The Night", která lehce připomene starší tvorbu Within Temptation.

Sedmé album Leaves' Eyes je samozřejmě zásadní. Zásadní v tom, zda fanoušci nový hlas přijmou a zda v kapele bude fungovat ona pověstná chemie. Mnohé napoví právě novinka, které nelze příliš co vyčíst, snad jen sázku na prověřený zvuk hraničící s žánrovým klišé. Ještě více jistě řeknou živá vystoupení, kde Siirala své hlasové i vůdčí schopnosti odhalí naplno.