Jestli by někdo potřeboval vytahat za uši a sbalit do pytle, byl to zvukař. To díky němu zněly úvodní pecky "When I See You Dance With Another" a skupinou The Hives inspirovaná "Walk!", jako kdyby hrály ještě přes jednu zeď. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejlepší zástupce ze stále ještě aktuální třetí řadovky "Weekend Man" a i ostatní skladby ze dvacetipoložkového setlistu na tom nebyly o mnoho lépe, zasloužil by si zvukař za svůj výkon dostat jen brambory a uhlí.

Royal Republic ale hráli jako z partesu. Jejich otevřená švédská nátura zahrnovala sebeshazovačné vtípky, přepálené grimasy a pořádně pálivé riffy, jejichž řízný zvuk tupily právě jen nesprávně natočené čudlíky a samotný prostor, který se s podobnými neřestmi potýká dlouhodobě. Přesun z vyprodaného klubu Roxy do velmi pěkně zaplněného Velkého sálu Lucerny tak byl trošku ďábelským nápadem, nabroušený koncert to ale nezkazilo.

Všichni dokázali slušně odříkat básničku "Everybody Wants To Be An Astronaut", zpěvák Adam Grahn vystrkoval růžky během oblíbené slovní hříčky "Addicted" zahrané na akustickou kytaru, a když odstartoval letitou "Tommy Gun", spustil tím pěkné peklíčko. Pouštět se do coverů Metalliky a The Police bylo sice slušné zahrávání si s ohněm, obojí se ale povedlo tak, že z toho ve finále byla spíše sladká cukrátka, u nichž vám bylo líto, že došla tak brzy.

"Víte, určitě každý máte v partě jednoho otrapu, kolem něhož se všechno točí. Každý musí poslouchat jeho problémy, stížnosti a nálady, neustále vyžaduje pozornost a všechny kolem prostě štve. V naší partě jsem tím blbcem já. A tak bych rád tenhle song, který je o mně a napsal jsem ho já, věnoval komu, sakra, jinému než mně!" zahlásil hurónsky frontman a spustil nebesky úžasnou "People Say That I'm Over The Top".

Čtyři čerti garážového rocku po skupinovém výskoku z dřepu během "Full Steam Spacemachine" už málem zařinčeli řetězy, nakonec se ale vrátili ještě na přídavek a jako správní Mikuláši nadělili dětem ještě pět dalších třaskavých laskomin. Jako sladká čokoládová tečka zapůsobila groovy hitovka "Baby", po níž se rockeři z městečka Malmö rozloučili.

A stejně je obdivuhodné, jak strašidelně populárními se u nás stali. Při vědomí toho, že ve středu 6. 12. zahrají ještě na Flédě v Brně a přitom vlastně nikdy neměli pořádný rádiový hit, nezbývá, než jim nasadit svatozář za to, jak poctivě si to u nás všechno vyjezdili a že se na ně díky šeptandě a dobrým koncertům chodí stále ve větší a větší míře. Zaslouží si to, tak jim to přejme.