Vojtaana známe hlavně jako divadelního či seriálového herce, dělá ale i hudbu. Stojí za hitem "Budulínek vs. Galantní Jelen" či známými skladbami "Derby song" a "Lavina". Lidé ho mají za grázlíka, ale ve skutečnosti je hodný kluk, který nedávno vydal svoje debutové dvojalbum "The Beast of Vojtaano".
Vojto, právě jsi vydal svoje debutové dvojalbum "The Beast of Vojtaano". Proč zrovna dvojalbum?
Patnáct let trvala myšlenka, že bych chtěl vydat album, ale nebyl jsem si jistej muzikou, co dělám, neměl jsem prostředky a neznal jsem muzikanty. Postupně jsem sbíral materiál, protloukával se a vohrávál se na koncertech.
© facebook interpreta Je nějaká písnička na albu, která je stará právě patnáct let?
Třeba "Honza Macek", ale jsou tam i starší.
Změnil jsi je postupem let?
Ne, ty, co jsou na albu, jsou v nezměněné podobě, protože se s nimi ztotožňuji až doteď. Ty, co neprošly sítem, nehraju.
Vojtaano
Za uměleckým pseudonymem Vojtaano se skrývá herec a stand-up komik Vojta Záveský. Veřejnost ho zná ze seriálů "Vinaři", "Kriminálka Anděl" nebo "Případy 1. oddělení". Pod pseudonymem Vojtaano na sebe výrazně upozornil dvěma povedenými nahrávkami v roce 2016. Skladbu "Lavina" složil a nahrál pro internetový seriálový hit z fotbalového prostředí "Vyšehrad" a vtipnou písničkou s animovaným klipem "Budulínek vs. Galantní Jelen" oslovil hned několik generací uživatelů YouTube. Letos přidal virální "Derby Song", kde s hercem Jakubem Štáfkem vtipnou formou glosuje největší pražské fotbalové derby. Vojtaano svůj debut pojal velkoryse jako dvojalbum. První část reflektuje hudebníkovu folkovou tvář, na druhé pak muzikant zve posluchače do hiphopového světa. Ať už se na "The Beast Of Vojtaano" stylizuje do role písničkáře nebo rapujícího vypravěče, je přesvědčivý a hudebně velmi hravý! Obě hudební polohy pak spojuje jeho humor, nadsázka a recese.
Máš přemíru nápadů?
Je pravda, že jsem se bál, že jakmile všechen svůj arzenál vypustím, budu vyházenej. I díky tomu, že se mně začalo ozývat pár umělců na spolupráci, začaly mě napadat nové věci. A to že si mou hudbu už pár lidí poslechlo, mě nakoplo k tomu, že to teď nenechám spát dalších deset patnáct let, ale že další cédečko bude rozhodně dřív.
Album má zajímavý vizuál. Kdo ho vymyslel?
Ilustrátor Jakub Dušek, který dělal animace "Budulínka". Je to můj kamarád, režisér a vynikající kreslíř, dělá komiksy, ke kterým mám blízko. Věděl jsem, že to bude dělat právě on, ale měl jsem dost jasnou představu, kterou jsem mu nastínil, a pak jsem to nechal na něm. Rozpolcenost mám odjakživa. Podle vizuálu si lidi myslí, že jsem grázlík, ale pak zjistěj, že jsem celkem hodnej kluk, a divěj se.
(smích)
Tvojí profesí je zároveň herectví. Jaký talent v tobě vyrostl dřív? Herecký, či muzikantský?
Začínal jsem ve škole jako klasický třídní šašek a dělala mi dobře pozornost spolužáků. Věděl jsem, že nějakým takovým směrem se chci vydat. Ale prvně jsem začal s básničkami pro ženský samozřejmě.
Fungovaly?
Docela jo.
(smích) Ale kolikrát jsem je spíš pobavil, protože když jsem psal zamilovaný básničky, tak to z nějakýho pohledu byla prostě hlavně prdel.
(smích) Pak jsem zkoušel hrát na kytaru. Motivace v pubertě byla jasná, udělat dojem na ženský. Ale láska k herectví už byla od desíti let, kdy jsem koukal na seriál "Bylo nás pět" a měl jsem touhu si v něm zahrát… Všechno mě lákalo tak latentně, jelikož jsem z rodiny vysokoškoláků a tendence rodičů byly, aby ze mě byl nějakej ekonom. A tak se to uvnitř nějak mlátilo a vylezlo to na povrch až pozdějc.
© facebook interpreta Prvně jsi o sobě dal vědět "Budulínkem". Čekal jsi, že to bude mít takový úspěch?
Když jsem jezdíval po koncertech, lidi nejvíc reagovali na "Budulínka". Chtěl jsem k němu udělat animovaný klip, protože jsem vyrostl na "South Parku" a "Griffinovejch" a animovaný seriály pro dospělý mě strašně baví… Když jsem viděl, jaký záběr má "Budulínek", šel jsem za Kubou Duškem s tím, že uděláme animovaný klip. Všichni kolem pochybovali, ale já měl jasnou vidinu, dal jsem do toho nemálo peněz a risknul jsem to. Od začátku jsem Kubovi tvrdil, že to bude mít milion zhlédnutí… Věřil jsem tomu a nevzdával se. Úlet je, že to sleduje 10 tisíc nových uživatelů denně, a furt to přibejvá. Vždy ho objeví
nová youtubová generace. Už teď je to šílená nástavba toho, co jsem od toho čekal.
Jak tě napadl k "Budulínkovi" text?
Mám rád vtip o galantním jelenovi a přemýšlel jsem, co s tím udělat. Tohle byl nápad shůry, ale jinak tvořím písničky vždy na nějaký téma, co se mě dotýká. Když už mám téma nebo pointu, tak mi nedělá problém napsat k tomu celý text.
Kdo je tvoje cílovka, respektive kdo chodí na tvoje koncerty?
Nejvíc chodí lidi v mým věku, třicátnici, dejme tomu od 20 do 40 let, to je hlavní cílovka. "Budulínek" už ale zabírá na děti od šesti let. Poslední dobou na mě chodí i důchodci. Fanoušci vezmou na koncerty rodiče, kteří se tam chvíli ošívaj, ale pak je to chytne. Ti vezmou další vrstevníky k sobě a já z toho mám hroznou radost.
© facebook interpreta Nebyly ti někdy vytýkány sprostější texty?
Furt mě překvapuje, že to lidi berou jako dost ostrý, moje vzory jsou přitom daleko ostřejší. Oproti třeba
Eminemovi je to slabej odvar. Ale vím, že to není běžná tvorba… vidí týpka s kytarou, co zpívá sprosté texty, tak to chytne za uši. Někdy za mnou posluchači přijdou, že je to trošku zaskočilo, ale že jim to nevadí, protože je k tomu velká pozitivní energie. Málokdy mi to někdo dá sežrat.
Umíš improvizovat?
Jasně. To jsem dělal na prvních koncertech, že jsem sesbíral od lidí 10 slov a na to složil písničku.
Myslíš si, že jsi vyplnil díru na trhu?
Vůbec si nedokážu představit svoji pozici na trhu. Já jen vím, že určitá skupina lidí to žere a pro určitou skupinu je to za čáru. Sám nevím, kam v muzice patřím. Dělám to, jak mě to baví. Myslím si, že jsem ale nevymyslel nic nového.
Přijde mi, že jsi v něčem podobný Xindlovi X. Setkal ses s tímto názorem?
Už jsem slyšel srovnání s Xindlem a Baumaxou a na to já nemůžu nic říct. Pro mě jsou to lidi sympatický, kteří v hudbě už něco dokázali.
Kdo ti je z písničkářů blízký?
Jsem fanda
Jiřího Schmitzera, myslím, že jsem jím dost ovlivněný. Ukázal mi, že to jde takhle dělat.
Dřív jsi zpíval i covery. Teď je taky hraješ? Jestli ano, není to trochu laciná záležitost, jak si získat více fanoušků?
Už ne, protože pro muzikanta je to jednoduchý - jen využije toho, že písnička je známá. Proto jsem to opustil. Ne abych si to dělal těžší, ale nechci mít problém s právama a ani se tak nechci už prezentovat. Ale doteď to mám tak, že jak slyším písničku, v hlavě hned slyším, jak by šla předělat.
Každý měsíc vystupuješ v Blues sklepě, kde panuje rodinná atmosféra. Baví tě hodně tyto menší koncerty, nebo máš před sebou radši několik stovek fanoušků?
Jsem klasický případ toho, že dokud nezažiješ velký věci, tak říkáš, jak tě baví malý komorní akce. Dokážu si představit, že někdy zaplním velký klub, ale vždy se rád vrátím do Blues sklepu, kde vidím na lidi a mám k nim blíž. Zároveň jsem si zkusil hrát na festivalu Jatka fest před tisícovkama lidí a to byl zas jinej masakr. Bál jsem se toho, ale zafungovalo to na výbornou.
© facebook interpreta Zpíváš napůl rap a napůl folk, stejně tak je laděná i deska. Co u tebe ale převažuje?
Kdyby něco převažovalo, tak to je znát. Ve mně se to vždycky pralo, pro rappery jsem měkkej a pro folkaře tvrdej. Cítím, že to je nepoměr, ale obě polohy jsou mi vlastní. Do budoucna si myslím, že se spíš přikloním ke kytaře a k tomu změkčování.
(smích) U některých písniček jsem si nebyl jistý, do jaký polohy to hodíme, třeba u "Herce" nebo "Je toho moc", kterou jsem původně chtěl hodit do kytarového reggae.
Jak sis užil křest alba v Malostranské besedě?
Byl jsem tak strašně nervózní, že jsem tím proplul v takovým divným zpoceným hajpu, že jsem si až ve dvě ráno uvědomil, že to bylo dobrý a že se to povedlo. Věděl jsem, že chci mít na křtu jednoho folkaře, to je můj kamarád Arnošt Fraunberg, pak jsem věděl, že tam chci mít jednoho hiphoppera - s DJ Bassem jsem se potkal na pár akcích a slíbili jsme si i do budoucna další spolupráci. Pak jsem tam chtěl mít ženskou a
Ester Kočičková splňuje několik aspektů, má ráda nadsázku, je zpěvačkou i herečkou. Všichni kmotři byli skvělí, díky jim za to.
Proč nedorazil Jakub Štáfek alias Lavi, se kterým se nabízelo, že si naživo zazpíváš "Derby song"?
Pozvaný byl, jenže ten den byl na operaci s kolenem, takže to bylo čistě technicky nemožný. Dokonce se ptal doktorů, jestli by večer po operaci nemohl jít do té Besedy. Shoda náhod tomu nechtěla.
© facebook interpreta Jaký vztah máš k fotbalu?
Kladný, hrával jsem ho. Jediný, co nemám rád, je ultras mentalita jednotlivých fanoušků a klubů. Nemám rád, když se lidi nenáviděj jen proto, že mají rádi jinej klub.
Do kin přichází "Bajkeři", kde se objeví tvoje písnička "Haluze". Jak vznikla tato spolupráce?
Režisér Martin Kopp je můj dobrej kámoš, dělali jsme spolu na "Vinařích" a na "PanMámě", a když sháněl písničku do filmu, tak jsem mu ji s chutí dal. Navíc jsem si tam střihnul malinkatou roličku.
Na jakém nejzajímavějším místě jsi hrál?
Nejvíc vzpomínám na koncert v Amsterdamu, což je moje jediná international zkušenost. S divadlem si zas užiju prostory, kam bych se jinak nepodíval a netipoval bych, že se tam dá vůbec divadlo hrát.
Plánuješ klip?
Chystáme klip. Měl by být do konce roku, ale víc o tom nechci říkat, nerad bych to zakřiknul.