Kanadští Theory Of A Deadman až nebezpečně okatě pochodují ve šlépějích slavnějších kolegů Nickelback. Podobně jako oni s albem "No Fixed Address" se rozhodli zahodit rockový zvuk a nalákat nové posluchače na veskrze popovou desku. Nickelback tenkrát selhali. Jak dopadla novinka "Wake Up Call"?
5/10
Theory Of A Deadman - Wake Up Call
Skladby: Straight Jacket, Rx (Medicate), Echoes, Wake Up Call, PCH, G.O.A.T., Loner, Time Machine, Glass Jaw, Po Mouth, Wicked Game
Vydáno: 27.10.2017
Celkový čas: 41:07
Vydavatel: Atlantic Records
Celou desku "Wake Up Call" složil lídr formace Tyler Connolly. Ten si pořídil piano, na které se naučil hrát a díky němuž se mu otevřely nové skladatelské možnosti. Novinka, která je o mnoho popovější než dosavadní tvorba kapely, prý nebyla natočená cíleně se zcela novým zvukem, ale zkrátka tak vyplynula přirozeně. Sám Connelly je z nahrávky nadšený. Budou i fanoušci?
Jednoznačná odpověď na to samozřejmě není. Na jedné straně
Theory Of A Deadman (kteří si nově začali zkráceně říkat jen Theory) umí být opět hitoví. Jen místo rockového základu nabízí prosluněný rádiový sound, se kterým kapele pomohl renomovaný popový producent Martin Terefe (spolupracoval například s
Jamesem Bluntem,
Mary J. Blige či
Zaz). Třeba singl "Rx (Medicate)" je něco, co si budete prozpěvovat ještě dlouho po prvním poslechu. Skladba má příjemný feeling a i přes melancholický text působí nesmírně pohodově. To Theory opravdu umí. Co jim jde hůře, je rozprostřít podobně kvalitní materiál na plochu více než čtyřiceti minut. Ještě zkraje desky najdeme pár zábavnějších kousků jako úvodní "Straight Jacket" či slušnou titulní "Wake Up Call", ale s blížícím se koncem se kvalita jednotlivých písní rozmělňuje do neatraktivního hudebního monolitu bez výraznějších momentů. Novinka je tak ještě o fous horší než předchozí
"Savages".