Stručně řečeno, J.A.R. nezklamali. Své třinácté narozeniny, tradičně spojené s oslavou dalšího roku svobody, tentokrát obohacené hned o dva křty nových uměleckých počinů, pojali jak se patří ve velkém. A snad dík čerstvému větru v repertoáru, i tomu, že koncertem v Lucerně zakončovali turné po republice (což se v každém případě projevilo na vyhranosti a jistotě v nových písních), možná i dík nové pojatým světlům a zvuku, který byl, zejména na sál Lucerny, velmi nadprůměrný, byl letošní 17. listopad s J.A.R. ještě o něco nabitější a povedenější než ty minulé, které můžeme mít ještě v živé paměti.

Dvě hodiny našlapaných funkových rytmů, jazzových sól, metalového drajvu a perverzních hlášek utekly jako voda. Během šou, přitažlivé nejen muzikou samotnou, ale i vizuálním vjemem (možná je to jen zdání, ale i ve scénickém pojetí koncertů se J.A.R. rok od roku zdokonalují) v podstatě nebyl čas se zastavit, i samotný křest byl podbarven hudbou. Roman Holý při tomto obřadu v rychlosti připomenul tři významné události, které tímto večerem oslavují... "Nejdůležitější pro nás je, že můžeme přičíst další rok k našemu životu ve svobodném státě, na druhém místě dnes křtíme druhou knížku básní Oty Klempíře, za třetí jsme pro nás všechny připravili, po třech letech sraní, novou desku, jmenuje se "Nervák"", nechal ve stručnosti nastoupit a odejít zástupce nakladatelství a vydavatelství a nafunkovatělý doprovod se bez zbytečných cirátů proměnil v další skladbu, snad "Hnědojeda".

Hrálo se prakticky ze všech desek, poměrově asi nejvíce z předposledního "Homo Fonkianz" (přinejmenším verze "Otavy" se zpěvovým sólem Dana Bárty by stála za připomenutí), nechyběly samozřejmě už jisté konstanty repertoáru skupiny typu "Bulhárů", "Hnědojeda" či "Maksimigu", z přejatých pak třeba česká verze "Whole Lotta Love" (škoda, že se nedostalo i na "I Feel Good"), skladby staršího data byly tu a tam šikovně převlečeny do současného kabátu J.A.R. ("Mydli to"). Písně z nové desky zapadly mezi starší naprosto hladce (alespoň dle výběru nových skladeb lze "Nervák" tipovat na slušně našláplou nahrávku), počínaje první "Hi-tech vitamean", konče posledním přídavkem "Nuly", v podstatě ani nebylo důvodu hloubat nad tím, odkud přehrávané písně pochází, důležitá byla jednotná atmosféra a nabité tempo, v jejichž jménu se odehrával celý večer. Stručně řečeno, J.A.R. nezklamali!

J.A.R., křest desky, Lucerna, Praha, 17.11.2002