Divokej Bill vyrazil v rámci propagace svého nového alba "Tsunami" po delší době na regulérní koncertní turné. Vzal si s sebou kamarády z Poletíme? a třebíčským návštěvníkům připravil zábavný začátek dalšího víkendu. Celovečerní akce dokázala hodně pobavit a taky fyzicky vyčerpat.
Live: Divokej Bill Lobkowicz Tour 2017
host: Poletíme?
místo: Zámecká niva, Třebíč
datum: 30. června 2017
Úderem osmé hodiny celý večer zahájili
Poletíme? (na snímku). Jejich muzika se dá těžko škatulkovat, nástrojovým obsazením s banjem, trumpetou, akustickou kytarou, pianem, houslemi, basou a bicími jsou Divokému Billu podobní, nasazením je možná ještě převýšili. V jejich muzice jsou náznaky jazzu, šansonu, country, folku, punku a nad tím vším ční extrémní divokost a poblázněnost. Nadhledem s texty, které jsou sice jemné, ale přitom dost jasně směřující k vulgaritám, se přesně trefili do nálady přicházejících návštěvníků, kteří po náročném pracovním týdnu měli chuť se bavit.
Každá písnička byla hodně jednoduchá, názvy jako "Fousy", "Mařena", "Autistický bratr", "Chechtání" či "Holky pitomý" o lecčems napovídají. Patrně nejznámější song "Lokomotiva" si část Divokého Billa přišla zazpívat s nimi. Volba předkapely padla prostě na správné
týpky, kteří nic moc neřeší, hudbou se baví a baví i publikum, které se nebálo klidně utvořit i typický vláček. Poletíme? dostali pro svůj set téměř hodinový prostor a bylo překvapení, že hlavní hvězda večera nenechala rozdováděné diváky příliš vychladnout a po čtvrthodině vlétla na svůj set.
Divokej Bill se rozhodl jít malinko ve šlépějích třeba
Bruce Springsteena, který je znám i přes tři hodiny trvajícími koncerty. Billové sice tak dlouho nehráli, naložili však svým fanouškům poctivou porci třiceti písniček, která obsáhla písně z novinkového alba
"Tsunami" -
© Vít Bláha stejnojmenný singl, další singl "Kořala" a písně "Požehnání", "Země draků" či "Naděje". Přes dvě hodiny trvající vystoupení ale bylo dobře sestaveno. Z dosavadních sedmi studiových alb bylo poměrně rovnoměrně vybíráno, nezapomnělo se ani na starší méně známé skladby typu "Šibenice", megahity "Čmelák", "Vstávej", která měla u publika opravdu velkou odezvu, či "Malování".
Po dvou hodinách byla hlavní část koncertu ukončena prvním a největším hitem kapely "Plakala". Následoval přídavek, jenž obohatil křest nové desky a definitivní závěr s písní "Rozárka". Kapela dle svých vlastních slov zkouší, co je publikum schopno fyzicky vydržet. Vydrží hodně, po více než třech hodinách divoké muziky toho však Třebíčtí měli celkem dost a není se co divit.
Počasí vyšlo na výbornou a zlověstně vypadající mraky vzaly prostory pod Bazilikou svatého Prokopa obloukem, takže celý večer ani nekáplo a navíc díky přechodu studené fronty nebylo vedro k zalknutí, ale pofukoval příjemný větřík. Jediný problém byl malý počet sociálních zařízení i stánků, kde se tvořily dlouhé fronty. Obě kapely si však za celý večer zaslouží plné absolutorium.