Během odpoledne "Hrůza na zámku" donutili Tata Bojs lidi v Telči tančit a Michal Hrůza zase zpívat

18.06.2017 18:04 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Promotéři se stále více snaží myslet na to, jak přilákat návštěvníky koncertů. Při těchto myšlenkách kladou důraz na prostředí, kde by se měla vystoupení odehrávat. Často tak bodují i hrady a zámky a podobnou strategii na letošním speciálním turné zvolil i Michal Hrůza. My jsme se byli podívat v Telči.

Live: Hrůza na zámku

místo: Zámek Telč
datum: 17. června 2017
vystupující: Naděje, Thom Artway, Tata Bojs, Michal Hrůza a Kapela hrůzy

Jen nezvyklé prostředí a hudba Hrůzovi však rozhodně nestačily. Rozhodl se, že všechny koncerty pojme jako takové menší festivaly, které ovšem nebudou pamatovat pouze na dospělé, ale také na rodiny s dětmi. Samozřejmostí tedy byly slevy na prohlídky jednotlivých zámků, vystoupení divadla Sešli se tři a stalo se, stánky s možnostmi různého vyžití a podmínky, které vyloženě lákaly jak k poslechu dobré hudby, tak k možnosti si sednout s přáteli u dobrého piva a popovídat si.

V Telči tak program odstartovalo divadlo, ve kterém hrají prim Tomáš Jeřábek a Tomáš Měcháček, známí z reklamních spotů jedné banky. Hudební blok odstartovala formace Naděje, která zvítězila v programu Óčko G2 Band Academy, kde se hledaly nejtalentovanější mladé kapely. Naděje nabídla celkem obyčejný moderní pop, který promísila i coverem "Nafrněná" od Báry Polákové.

Thom Artway si postupem času klestí cestu do vysokých pater tuzemské populární hudby. Zpívá anglicky, ale hit "I Have No Inspiration" se stal natolik známým, že se zpěvák vlastním jménem Tomáš Maček stal Objevem roku a loni v září vydal kritikou ceněné album "Hedgehog". Je ale jasné, že diváci přišli hlavně kvůli dvěma zbylým kapelám.

Tata Bojs jsou už legendami. Hrají spolu už téměř třicet let a zrají jako víno. Hlavní tažní koně formace - bubeník a zpěvák Milan Cais a baskytarista Marek Mardoša Huňát - hned od začátku nenechali ležet posluchače na rozestlaných dekách zámeckého parku. Začali do nich pořádně energicky pumpovat skladby nové i starší. Pisatel reportáže se nemůže v žádném případě řadit mezi skalní fans chlapců z Hanspaulky, poslední řadové album "A/B" si poslechl až těsně před koncertem a znal pouze pár jejich starších hitů, přesto se bavil od začátku koncertu až do konce. Hluché místo v podstatě nebylo, o skvělý zvuk se staral pátý člen formace Dušan Neuwerth, Mardoša metal s basou klasické kozelce, Bublajs (Milan Cais) v jednu chvíli vyskočil na zesilovač, rozkopl krabici s bubenickými paličkami a jal se tančit. Pěvecky navíc představil polohy od nejjemnější, nejcivilnější, až po drsnou, rockovou.

Milan Cais
© Vít Bláha
Z novějších písní bavily hlavně "Kamarádky", kde sloky recitoval Mardoša, posmutnělá "S ní" či "Běžec", zazněl však třeba i "Radioamatér" a nemohly chybět ani starší pecky "Šťastnější", "Attention Aux Hommes!" a samozřejmě "Opakování" a "Pěšáci". Lidé tančili, bavili se a spolupráce mezi publikem a účinkujícími fungovala po celých 75 minut na jedničku.

Stejný časový prostor pro své vystoupení si vzala i hlavní hvězda večera. Michal Hrůza je jasným hitmakerem. Jen z posledního alba "Sám se sebou" už vzešly tři filmové písně "Padesátka", "Pro Emu" a "Sázava" (z filmu "Špunti na vodě"). Zatímco u Tata Bojs se moc nezpívalo a hodně tančilo, Michal Hrůza nebyl tolik energický, ale o to více zpěvný. Nabídl skladby z dob svého působení v Ready Kirken ("Zejtra mám", "1+1", "Černý brejle") i ze svých starších sólových alb ("Bílá velryba", "Napořád", "Namaluj svítání", "Ukolébavka"). Libuje si v duetech s ženskými protějšky. Na novou desku tak zařadil skladbu "Na rozcestí", kterou i zde zazpíval po boku Olgy Königové. Dal pak prostor i jí samotné k interpretaci patrně nejznámější písně kapely Ille "Holka ve tvý skříni". Posléze mu ještě vypomohla s "Písní kovbojskou", kterou Hrůza v originále zpívá s Lenkou Dusilovou.

V podstatě celý jeho set byl hitový, tak mu možná malinko chyběla pověstná gradace. Moment překvapení nastal zhruba v jeho polovině, kdy došlo ke křtu nového alba. Toho se ujal Tomáš Měcháček. Původně zamyšlené obrovské kladivo však nakonec nebylo použito a došlo k tradičnímu sektu, kterým byli zliti všichni blízcí přítomní.

Odpoledne jako takové se určitě vydařilo, počasí si sice hlavně při závěrečném koncertu pěkně s posluchači zalaškovalo, větší déšť se však spustil až se závěrem vystoupení a dojem z velmi vkusně vymyšlené a dotažené akce nezhatil.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY