Michale, jak se ti hrálo na pražské zastávce turné s Hudbou Praha? (jednalo se o poslední koncert turné, pozn. red.)

Kapela už byla rozehraná, takže to byl asi nejlepší koncert. Ještě jak jsem předskakoval, hrál jsem celkově dvě a půl hodiny čistého času, takže to bylo náročnější. Na všechny koncerty chodilo poměrně dost lidí a to bylo moc fajn.

Michal Ambrož je jedním z autorů textů na tvém novém EP, které obsahuje čtyři písně. Proč neobsahuje více skladeb nebo se nejedná rovnou o celé album?

Říkal jsem si, že to rozdělím do dvou částí. Dneska se pachtíš s deskou, vydáš ji a je to hned pryč. Takže jsem si jednak chtěl tuto fázi užít, abych si vyzkoušel pohrát s jednotlivými singly, ale také bych musel ještě několik songů dodělat. (smích) Současně si myslím, že je to trend, podívej se na Johna Mayera, který vydal EP hned dvakrát po sobě. Mám v plánu album, které bych rád vydal už na podzim tohoto roku.

Jak se ti spolupracovalo se Stevem Lyonem?

Seznámili jsme se už při tvorbě Davidova "ČeskosLOVEnska". Teď jsem mu napsal přes Facebook, jestli by mi nenamíchal desku. Řekl, ať mu pošlu materiál, ten se mu líbil. Spolupráce s ním byla perfektní.

Jak se ti podařilo dát do kupy takové věhlasné textaře tvých nových písní?

Se všemi se potkávám na fesťákách, ale nikoho jsem nenutil, aby mně něco napsal. Každopádně mě to velmi potěšilo, když mi je poslali. S Márdim jsem spolupracoval jednak na "ČeskosLOVEnsku", ale také na projektu Hate Free, kde jsme dělali na společné písni. Xindlovi jsem poslal hudbu ve tři odpoledne a v osm večer už to bylo hotové. (úsměv) Se všemi se spolupracovalo výborně a texty byly hned bratelný. (smích) Xindlovi jsem řekl, že hudba byla určena původně pro příběh, kdy pes hledá svoji rodinu, která ho opustila. Složil úplně něco jiného a vzniklo z toho "Mezi Psem a Vlkem". (smích) Márdimu jsem třeba říkal, že to může být obecnější, třeba o touze, u Michala Ambrože jsem měl takové připravené úryvky v podobě pomocného textu.

Je z písní cítit rukopis autora textu?

Asi ne, protože mi teď po koncertě v Lucerna Music Baru někdo říkal, že si myslel, že "Tajný kódy", které dělal Márdi, otextoval stoprocentně Xindl a naopak, přitom Márdi má svůj specifický textařský svět.

Bude následovat třeba nějaký revanš za to, že ti skladby otextovali? Jestli nebudou chtít po tobě třeba složit hudbu...

Zatím po mně nic nechtěli, ale nemám s tím problém, kdyby přece jenom jo. (smích)

Napadlo tě oslovit ještě někoho jiného?

Rád bych oslovil Ivana Hlase, protože se mi líbí jeho texty. Potkali jsme se při spolupráci na desce Lenky Nové, kdy na jednu moji písničku dělal text. Pár dalších lidí, kterých bych rád oslovil, by se ještě našlo. (úsměv)

Ty sám ses na písních textově podílet nechtěl?

Dřív jsem texty psal a teď si říkám, že zkusím překonat svoji lenost a udělám je na další věci. Ale na druhou stranu si říkám, když mám kolem sebe takovéhle dobré lidi, nemám to ani zapotřebí, protože to z muziky sami nejlíp vycítí.

Vnímáš rozdíl mezi tím, když text napíše ženská, nebo chlap?

U písničky "Liana", kterou otextovala Mirka Ábelová, je možná znát, že je trochu jiná, ale jinak to víceméně nerozlišuju a nevnímám, že by mezi tím byl nějaký rozdíl.

Někde jsi prohlásil, že pro interpreta je důležité, aby se ve tvorbě odráželo něco osobního. Myslíš si, že to platí i v případě, kdy ti písně textuje někdo jiný?

Myslím si, že jo, protože kdybych se s texty neztotožnil, tak je nemůžu zazpívat.

V sobotu 29. dubna bude křest ípíčka v Café v lese, kdo se ho zhostí?

Domluvil jsem se právě s Michalem Ambrožem, že by tam přišel a zazpíval si se mnou písničku jako host. Dále tam přijde Markéta Foukalová z Lanuga, která je zároveň spjata i s Hudbou Praha, ve které zpívá, předvede pár kousků s looperem a zazpívá si i s námi.

Nedá se mi to nezeptat na Davida Kollera, se kterým jsi hodně spjatý, jak dlouho se vlastně znáte?

Hraji s Davidem skoro jedenáct let, natočili jsme spolu tři desky. Tenkrát jsem vyhrál konkurz, kdy si David zkoušel s jednotlivými kytaristy pár písniček a improvizovaně si zajamovat. Myslím si, že hned přeskočily navzájem sympatie. (smích)

David se nyní bude věnovat hlavně kapele Lucie, se kterou příští rok plánuje po šestnácti letech novou desku "EvoLucie". Při tiskové konferenci naznačili, že oslovili pár jmen na spolupráci, jsi mezi nimi i ty?

S Davidem jsme se bavili, že bere každou dobrou písničku a že nezáleží, jestli bude ode mě nebo od prodavače zeleniny. (smích) Ale rozhodně se nechci do tohoto projektu cpát, abych se zviditelnil.

Co říkáš na návrat Lucie?

Myslím si, že je to dobrý, hlavně ať se jim to povede, když se do toho pustili! (smích) To je, jako kdyby se Michal David rozhodl natočit novou desku. (smích) Ne, vážně jim držím palce, protože my, děti z devadesátek, jsme na nich vyrůstali. Když mně bylo kolem sedmnácti, byli prostě top a u ohně jsem hrál jejich písničky. Jsem rád, že nyní je doba návratu starých dobrých kapel.

Co je nového v Kollerbandu?

Teď jsme dojeli turné v rámci projektu Koller&Friends, přes léto je naplánováno pár koncertů a na podzim máme v plánu jet velkou akustickou šňůru.

Jaká věc se ti nejvíce líbila v rámci projektu Koller&Friends?

V podstatě vše bylo povedené, obzvlášť se mi líbily předělávky Kata z Prago Union, Katarzia či Hentai Corporation. Překvapili mě ale některé reakce od lidí, kdy některé covery předčasně odsoudili.

Měl jsi vždy tendence stát se frontmanem a zároveň zpěvákem kapely, než být jen doprovodný kytarista?

Už v mládí jsem měl kapelu. Ale zpěvákem jsem víceméně z donucení, protože jsem zatím nenašel někoho natolik zajímavého, kdo by se zpěvu ujal, takže to musím zpívat zatím sám.

Který koncert byl pro tebe nejlepší zážitek?

Líbil se mi koncert Biffy Clyro, když tady byli před čtyřmi lety v Lucerna Music Baru, kam na ně tehdy přišlo jen asi tři sta lidí. Nebo Incubus či Nine Inch Nails, které měly skvělou atmosféru.

Na jakém nejzajímavějším místě jsi hrál?

Hráli jsme třeba s Davidem na termálním koupališti mezi bazény (smích), do kterých potom, až jsme dohráli, lidé naskákali. Zajímavý zážitek taky byl, když jsme hráli na narozeninovém koncertu bratří Formanů v Cargo Gallery, kdy jsme tam přijeli asi v pět ráno a hráli jsme od šesti do půl osmé ráno. (smích) Aby toho nebylo málo, tak tam dorazili i policajti, že děláme bordel, ať to utišíme. Hraní v takovémto extrémním čase jen tak nezažiješ. (smích)