Netrpělivým fanouškům vyhlížejícím jarní část úspěšného podzimního turné RecyKlus Tomáš Klus zpříjemnil a ukrátil dobu čekání společně s Jiřím Kučerovským a nabídl jim originální koncept svých koncertů s podtitulem Nablízko. Až na závěrečný přídavek "Niny" odehráli během prvního večera celou první desku "Cesta do záhu(d)by", a otevřeli tak třídenní sérii unikátních pražských koncertů.

Koncert se odehrál ve zrekonstruovaném smíchovském Clubu Země. Právě útulné prostory klubu nabídly dobré útočiště spřízněným duším Tomáše. Ten oprášil po vánoční pauze kytaru, přizval si na pomoc jen Jirku a společně si vzali na mušku nejstarší písně z repertoáru. Právě okleštěná sestava dala zavzpomínat na koncertní prvopočátky této dvojice, která sahá o dekádu zpět, a nabídla vřelou intimní atmosféru. Slova písní dostala najednou větší váhu a zněly tak nějak obyčejněji a opravdověji.

Některé odehrané songy z první desky neslyšeli fanoušci už léta a písni "Válečná" se dostalo cti, že si odbyla dokonce svoji koncertní premiéru. Je zvykem, že na muzikantových koncertech mohou návštěvníci v pravidelných dávkách slyšet nejúspěšnější "Pocity" či "Marii" ještě doteď, ostatní z playlistu postupně vyautoval čas. Navíc "Pocity" byly okořeněny závěrečným Jirkovým sólem na foukací harmoniku. I přes dožadování dalších příspěvků, především nejnovějšího "Dobrého rána", zachoval Tomáš svůj koncept s tím, že deska "Cesta do záhu(d)by" není nafukovací a má omezený počet písniček.

Právě oprášené skladby dostaly lety ještě více puncu a odrazila se v nich Tomova osobnostní a muzikantská vyzrálost. Mezi jednotlivými songy nechybělo tradiční trapnovtipné glosování a slovíčkaření, jímž pobavil všechny přítomné. Svojí spontánností a improvizací dokázal strhnout i paní v publiku, která si s ním vystřihla tanec i pár rýmů, a dokonce ji zmátl natolik, že si v té euforii spletla jeho jméno.

Vřelost, otevřenost, spontánnost, tak to jsou hlavní atributy tohoto oblíbeného písničkáře, který svým ostrovtipem dokáže semlít kdekoho. Člověka až udivuje, jakou rychlostí umí pohotově improvizovat a historky mezi songy rozvyprávět tak, že mohou postrádat hlavu a patu. Koncerty tohoto ražení budou mít jistě své následovníky a dočkají se pokračování. Formát přítomné zaujal a ukázal, že Tomáš, který klidně může plnit velké haly a bavit masy lidí, stojí pevně na zemi. Na fanoušcích mu záleží a chce být s nimi nablízku, aby věděl, jaká entita je naplňuje.

(úvodní foto: Radim Hromádko / iReport.cz)