V květnu vydá islandská zpěvačka Sóley na značce Morr Music svou třetí sólovou desku "Endless Summer" a zároveň s ní se vydává na evropské turné. 16. května zahraje v  Divadle Hybernia a do Prahy se tak vrací po dvou letech, kdy svým uhrančivým hlasem okouzlila vyprodanou MeetFactory.

Před dvěma lety přivezla Sóley do pražské MeetFactory své temné album "Ask The Deep". Anglicky zpívající islandská zpěvačka, jež vystudovala klasickou jazzovou hru na piano, tak navázala na první desku "Krómantík" (2014) laděnou v podobném duchu. Nově ohlášené album "Endless Summer", na němž Sóley pracovala přes rok společně se svým dlouholetým kamarádem a spolupracovníkem Albert Finnbogasonem, ukazuje však novou tvář zpěvačky.

Na nové nahrávce, která vyjde 5. května 2017, se totiž nečekaně objevuje pozitivní paprsek optimismu. Pokud její předchozí deska "Ask The Deep" byla temná jako zima, je nové album svěžím závanem jarního vzduchu, obdobím růstu a naděje. "Motiv desky mě napadl poměrně náhodou jedné noci na začátku ledna 2016, když jsem se probudila uprostřed noci a zapsala si: 'Napiš o naději a jaru.' A tak jsem vymalovala svoje studio žlutě a fialově, koupila grand piano, sedla si a začala hrát, zpívat a psát," popisuje Sóley vznik alba.

Klasickým poznávacím znamením tvorby Sóley je lehce naivní údiv dítěte. Na ohlášené třetí desce tento rys zůstává, ale zároveň se zde také objevuje jistá dospělá vážnost - Sóley přestává tápat ve svých tajuplných nočních můrách a místo toho se zabydluje ve světě tajemství. "Endless Summer" je jako islandské léto, písničky protkané vzácným sluncem, kde zima je sice v pozadí, ale stejně o ní podvědomě víme. Těžké organy a molové melodie z předešlé desky "Ask The Deep" jsou pryč.

Z celého alba "Endless Summer" tak vyzařuje optimistické teplo, přes posluchače se přelévají melodie za melodií jako sny plné nadějí. Hudba je založená na odvážných akustických aranžích, které připomínají hudbu Joanny Newsom nebo Agnes Obel. Krásným příkladem je píseň "Never Cry Moon", ve které zvuk klarinetu, trombónu a cella pohlcuje opakující se melodie piana.