Mick Harvey pokračuje na "Intoxicated Women" v předělávkách Gainsbourga. Už počtvrté

09.03.2017 15:30 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Ti dva pánové si k sobě až neuvěřitelně sednou. A i když Gainsbourga vnímám jako rebela a Harveyho spíš jako spořádaného člověka, který byl v každé kapele, v níž hrál, za toho slušňáka, u Sergeových písní se jejich pohled na dekadenci a šanson potkal a z Harveyho se dnes už stal vlastně jeho dvorní předělávač.
8/10

Mick Harvey - Intoxicated Women

Skladby: Ich Liebe Dich...Ich Dich Auch Nicht, All Day Suckers, Contact, Prévert's Song, The Eyes To Cry, Puppet Of Wax, Puppet Of Song, Baby Teeth, Wolfy Teeth, God Smokes Havanas, While Rereading Your Letter, Sensuelle et Sans Suite, The Homely Ones, Lost Loves, Striptease, The Drowned One, Cargo Cult
Vydáno: 20.1.2017
Celkový čas: 46:21
Vydavatel: Mute
Multiinstrumentalista a zakladatel Caveových The Bad Seeds Mick Harvey vydává už čtvrtou desku coverů písní Serge Gainsbourga. Jmenuje se "Intoxicated Women" a její název odkazuje jednak k jeho první gainsbourgovské desce ("Intoxicated Man", 1995), druhak ony ženy odkazují i k faktu, že ženský hlas je na tomto albu velmi důležitý a objevuje se skoro v každé písni. A tak se tu setkáváme se sbírkou klasických písní francouzského šansoniéra, které původně zpívaly třeba Brigitte Bardot, France Galle nebo Juliette Greco. A ani Harvey se tentokrát neobrátil k jedné zpěvačce, na rozdíl od svého prvního alba. Tam zpívala ženské party výhradně Anita Lane, teď jde o výběr pozoruhodných zpěvaček z celého světa.

A právě ta plejáda různých žen, včetně třeba exotického kambodžského hlasu Channthy Kak s nádhernou asijskou angličtinou ("Contact"), velmi příjemně obarvuje tu vlastně jednolitou náladu celé desky. Ty ženy tu jsou důležitým katalyzátorem a dodávají nahrávce příjemný šmrnc. Ne, že by sám Harvey nestačil, už před těmi dvaadvaceti lety ukázal, že Gainsbourgovi rozumí, umí jeho písně uchopit po svém a proaranžovat je do jednolité nálady, což může v jejich originální podobě chybět. Přece jen vznikaly v širším časovém období a Serge v nich prožíval různé tvůrčí i životní období. To se tady nezměnilo. Ale právě ty různé hlasy příjemně okořeňují už tak velmi chutný pokrm. Kromě jmenované Channthy Kak to jsou ještě Australanky Xanthe Waite, Sophia Brous, Lyndelle-Jayne Spruyt a Jess Ribeiro (některé si zazpívaly již na loňském "Deliriu Tremens") a také německá zpěvačka Andrea Schroeder.

Tou nejznámější písní, která se na albu nachází, je úvodní "Ich Liebe Dich... Ich Dich Auch Nicht". Klasický kousek už přepracoval leckdo (včetně právě Anity Lane a Nicka Cavea na druhé Harveyho desce), ale Harvey si jej pořád nechával na později. Zvlášť silnou dekadentní náladu má "Striptease", další slavná píseň, která vznikla původně pro film Jacquesa Poitrenauda a zpívala ji Nico. Tady obě dvě krásně sedly Andree Schroeder.

Pokud máte rádi ten francouzský šmrnc Serge Gainsbourga a náladu Micka Harveyho, nemůže se vám tahle deska nelíbit. A i když mu s každou další nahrávkou z této série zbývá stále méně těch osvědčených hitů ("Initials B.B.", "Bonnie and Clyde" a podobné), vlastně to nevadí. I ty méně známé jsou pořád dost dobré a v Harveyho podání fungují znamenitě. A já jsem jen zvědav, zda budou mít alba "Intoxicated Man", "Pink Elephants", "Delirium Tremens" a "Intoxicated Women" i pátého sourozence.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY