Kanadský zpěvák v posledních letech boduje více než kdy dřív a cokoliv, kde byť jen zahostuje, okamžitě míří do top desítky nejen v americké hitparádě Billboard. Česká koncertní premiéra proto byla velmi očekávaná a hodně dlouho dopředu vyprodaná, po jejím konci jsou ale dojmy smíšené. Co se v O2 areně dělo?
Live: Justin Bieber
místo: O2 arena, Praha
datum: 12. listopadu 2016
support: The Knocks
setlist: Mark My Words, Where Are Ü Now (Jack Ü cover), Get Used To It, I'll Show You, The Feeling, Boyfriend, Cold Water (Major Lazer cover), Love Yourself, Been You, Company, Hold Tight, No Pressure, As Long As You Love Me, Children, Let Me Love You (DJ Snake cover), Life Is Worth Living, What Do You Mean?, Baby, Purpose, Sorry
Fotogalerie
© klapper.cz / musicserver.cz Koncert
Justina Biebera sice oficiálně začal až o půl deváté, desítky fanoušků a hlavně fanynek už ale před O2 arenou čekaly minimálně už od oběda zabaleny v dekách. A zatímco organizátoři jim nosili čaj, zpívali sborově jeho hity nebo hltali každý detail o jeho příjezdu do Prahy. Ať se vám to líbí, nebo ne, dvaadvacetiletý Kanaďan je dnes globální superstar, a tak ještě než se vůbec ukázal na pódiu vysočanské haly, jeho příznivci už dávno věděli, že po nočním příjezdu z Krakova zamířil nejprve do McDonald's na hamburgr a pak přespal v hotelu Four Seasons.
Řady příznivců a překupníků několik měsíců dopředu vyprodaných vstupenek před arénou nebraly konce, předskokany
The Knocks si tedy užili jen ti rychlejší a vytrvalejší. Autor čtvrté řadovky
"Purpose" a řady dalších EP a kompilací se na scénu uvedl v průsvitné krychli, na jejíž stěny za doprovodu písně "Mark My Words" psal levačkou slova jako
love nebo
believe, a vzhledem k tomu, že sám není žádný velký zpěvák, bylo jasné, že za něj většinu show
odedře dvanáct tanečníků a velkolepá scéna.
© klapper.cz / musicserver.cz U popisu pódia se ještě na chvíli zastavme, protože tak fantastickou stage, kterou do Prahy přivezlo zhruba dvacet kamionů, jsme v O2 areně dlouho neměli. Před gigantickou obrazovkou si tanečníci sklouzávali dolů na hlavní pódium, kde řada pohyblivých konstrukcí, pásů a můstků ve tvaru rozpůleného srdce za pomoci bohaté pyrotechniky dělaly všechno pro to, abyste nevěděli, kam dříve s očima. Efektní scenérie využívající celou řadu moderních technologií předváděla plejádu wow momentů a člověk by přes to všechno málem zapomněl, že je tady hlavně kvůli jednomu muži.
Justin Bieber byl však sám o sobě nikoliv hlavní ozdobou, ale naopak tím, kdo snahu celého týmu profesionálů kolem něj shazoval. Bohužel. V tričku odkazujícím na svého oblíbeného rappera Notoriouse B.I.G. a na kalhotách oblečeném doplňku připomínajícím skotskou sukni odkazující na... čert ví co, po pódiu předváděl ledacos, ale na nějaké obdivné adorování to ani přes ohlušující pištění fanynek nebylo. Ačkoliv čerstvý držitel tří evropských cen MTV za rok 2016 patří mezi nejoblíbenější a zároveň nejvíce nenáviděné lidi hudebního průmyslu současnosti, nebylo třeba, abyste na jeho pražský koncert vyráželi s nějakými předsudky nebo zaujetím. Sám ukázal, že nemá mnoho co nabídnout.
© klapper.cz / musicserver.cz Když už se rozhodl tancovat, jeho kroky často spočívaly ve vykopávání nohou před sebe nebo držení se za rozkrok, což bilo do očí o to víc, když tanečníci kolem něj předváděli parádní čísla. To byl například případ duetu "The Feeling" s
Halsey na obrazovce, po němž si Bieber zavázal od začátku koncertu průšvih slibující rozvázanou tkaničku. Jakmile došlo na komunikaci s publikem, dostali fanoušci možnost zeptat se jej na něco, co by je zajímalo. Prý abychom se všimni vzájemně lépe poznali. První dvě fanynky se ptaly, jestli plánuje nahrávat další album (prý ano) a zda se mu líbí v Praze (líbí). Třetí fanda se ale zeptal, jestli je stále v kontaktu se
Selenou Gomez.
"Nemyslíš, že to už je trochu moc osobní? Jak by se ti líbilo, kdybych se já tebe zeptal na tvou bývalku, co?" odsekl vztekle zpěvák.
V první polovině přestávkou rozděleného koncertu si Bieber sedl na gauč a na španělku odehrál pár primitivních akordů, kterými doprovodil "Cold Water", respektive sheeranovskou baladu "Love Yourself". Kredit mu však musíme přičíst za závěr "As Long As You Love Me" v druhé půli setu, neboť v tu chvíli předvedl pozoruhodné sólo na bicí. Co je ale vůbec ze všeho nejdůležitější, kamarád
Skrillexe, který se
za padesát tisíc korun ani neusměje, zklamal v tom, co by pro něj mělo být alfou a omegou. A tedy ve zpěvu.
© klapper.cz / musicserver.cz Drtivá většina věcí zněla s přednahranými vokály, a pokud jste se těšili například na to, jak zní naživo konkurenceschopné hity "Sorry" nebo tropical housem ovlivněné "What Do You Mean?", mohli jste si to v dunivě nazvučené aréně spíše jen domýšlet. Hlavní hvězda ze sebe během nich nedostala ani refrén a buď jen poskakovala na místě nebo se nechala svlažovat vodou po vzoru
Backstreet Boys.
Co tedy vlastně lze pochválit? Kromě úchvatné scény, sóla na bicí a fanoušků, kteří Biebera zahrnuli srdíčky, transparenty, zdviženými telefony a euforicky jej přijali pokaždé, když se podíval jejich směrem, lze zmínit ještě skladby "Life Is Worth Living" a "Purpose". Což jsou balady, v nichž si autor nahrávky, na níž vtipkuje o tom, jak se přidá ke Ku-klux-klanu a bude vyhlazovat černochy, konečně aspoň na chvíli doopravdy zazpíval. A nebylo to zlé. Zapamatováníhodný moment byl také ve skladbě "Company", kdy se ze stropu sesunula konstrukce připomínající boxerský ring, který má uprostřed trampolínu. A ačkoliv se pod tíhou majitele momentálně deaktivovaného účtu na Instagramu a jeho tanečníků zavěšení nebezpečně prohýbalo, dokázali na něm pánové i dámy ukázat výborné taneční číslo, které okořenily tři salta vzad v podání ústředního aktéra.
© klapper.cz / musicserver.cz Pěkné pozlátko kolem ale nedokázalo zakrýt v jádru nedostatečný výkon před hotelem v Clevelandu mlátícího se zpěváka, jehož české představení postrádalo nasazení, emoce i skutečnou uměleckou hodnotu. Justina Biebera není snadné soudit za všechny výstřednosti a kontroverzní chování, kterým se v poslední době vyznačuje, neboť nikdy neměl opravdové dětství a žije život totálně odlišný od běžné reality většiny lidstva. Jeho neukotvené rodinné zázemí v pubertě už ale nemůže omlouvat pražský koncert, což je naopak disciplína, v níž by měl být jako doma. A ten jako takový sice nebyl úplnou katastrofou, jak by možná jeho antipříznivci doufali, ale do opravdu dobrého vystoupení mu toho scházelo až příliš mnoho. Parafrází na jeden z jeho největších hitů tak můžeme shrnout jeho českou premiéru jako nedostatečně dobrou.
Sorry.