Zombíci a vraždící panenky

08.10.2002 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Joey Jordinson ze Slipknot a Trippeisen ze Static-X se spolu sešli v projektu Murderdolls, kterému vyšlo album "Beyond The Valley Of The Murderdolls". Deska je určena všem milovníkům béčkových hororů, punkových podloží a garážové syrovosti.
6/10

Murderdolls - Beyond The Valley Of The Murderdolls

Skladby: Slit My Wrist, Twist My Sister, Dead In Hollywood, Love At First Fright, People Hate Me, She Was A Teenage Zombie, Die My Bride, Grave Robbery U.S.A., 197666, Dawn Of The Dead, Let's Go To War, Dressed To Depress, Kill Miss America, B-Movie Scream Queen, Motherfucker I Don't Care
Celkový čas: 46:31
Vydavatel: Universal
Když řeknete před přívržencem moderní metalové hudby jména Joey Jordinson a Trippeinsen (nebo Tripp Eisen), na mysli mu vytanou názvy dvou dnes velice populárních skupin - prvně jmenovaný bubnuje ve Slipknot a druhý je kytaristou projektu Static-X. Právě tito dva, ale nejen oni, stojí za obskurní sestavou Murderdolls, které vychází u Roadrunner Records debutová deska "Beyond The Valley Of The Murderdolls".

Skupina původně vznikla z popudu Joeyho, a to někdy v devadesátém pátém. Dlouho však nemohl do svého garážového nápadu najít ty správné lidi, až se během slipknotovského turné v roce 1999 seznámil s kytaristou Static-X, který postupem času přitáhl nejen několik vlastních skladeb, ale hlavně zbytek kapely. Paradoxní bylo, že zakladatel Joey Jordinson potkal zpěváka Wednesdaye až ve studiu, když začalo nahrávání alba.

Při přemítání o Murderdolls mě napadají dvě s nimi spřízněné duše - Rob Zombie a Marilyn Manson. S lídrem již neexistující kultovky White Zombie je pojí především hororová stylizace, s kontroverzním a pohublým filosofem zase hudební atmosféra, která připomíná jeho začátky na albu "Portrait Of An American Family". Murdedolls totiž hrají něco zcela odlišného, než byste od nich možná čekali. Kdeže agresivní, zběsilý power nu-metal Slipknot, natož industriální techno Static-X! Tohle je klasický mix punku a glam rocku, který se někomu může zdát staromódním, jinému ale učaruje právě svou "archaičností". Trippův názor je výmluvný: "Vůbec nezáleží na tom, co se momentálně děje v hudbě, protože my bychom tohle dělali tak i tak." Největší síla desky je zároveň její slabinou. Totiž hrubý, špinavý, rychle střižený sound. Celkově na kotouči naleznete patnáct skladeb, které jsou si navzájem velice podobné, takže odposlouchat celé album se nemusí vždy každému podařit. A nic na tom nezmění fakt, že nejlepší písně jsou volně rozmělněny ve zbytku. Jinými slovy, méně je někdy více a Murderdolls, kdyby ubrali tři čtyři kousky, mohli by se pochlubit sice nenáročným, ale určitě hodně příjemným a vtipným albem. Leč nestalo se a zbyl z toho jen lehký nadprůměr.

"Beyond The Valley Of The Murderdolls" (všimněte si podobnosti s názvem posledního počinu Marilyna Mansona) je veskrze rychlá, syrová a vtipná deska. Ano, vtipná! Jak pochopíte z několika textů a z tiskových prohlášení členů, oni se chtějí muzikou především bavit a potažmo bavit ostatní. Ač se jejich způsob humoru může někomu zdát přinejmenším cynický. Jeden příklad za všechny: "Nevím, jak mi je, ani co bych měl říct / k tomu, jak se můj život změnil / v den, kdy jsem se zastavil nad jejím hrobem. / Nejsem nekrofil. Hádám, že jsem se jen nudil. / Miluji trávit čas / nad čerstvě nabalzámovaným tělem. / Byla to nezletilá zombice…" ("She Was A Teenage Zombie"). Na vysvětlenou bych snad jen dodal, že zpěvák Wednesday se přiznává, že jediné, co miluje a vlastně dělá, je sledování béčkových hororů.

Když to tak vezmu, Murderdolls se mi docela líbí, ačkoli jim dám (pouze) šest hvězdiček. Uvědomuji si, že pokud by prostor desky byl o několik minut menší, "Beyond The Valley Of The Murderdolls" byla by vskutku povedená. Jak se ale říká, pozdě Bycha honit. Škoda, takhle to pěkné divadlo trošku ztrácí.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY