Ženských rapperek ve špičce současného hip hopu není mnoho. Eve může v první lize konkurovat snad jen Missy Elliot a jestli znáte čokoládové R&B hvězdy, pak černé rapperky pro vás mohou být mírným šokem. Narozdíl od hvězd pozitivního a barevného hip hopu minulosti (TLC, Salt ‘n Pepa a teď už i Laureen Hill) je současná girl power v hip hopu ve znamení drsných a plně emancipovaných holčiček s prořízlými mluvidly. A jestli se Missy stylizuje jako sexuální mašina a nevyzpytatelná "bitch", je Eve spíše obdoba uhlazených mužských gangsta rapperů. Bývalá striptérka (její celé jméno zní Eve Jihan Jeffers) si vysloužila od svých kolegů přezdívku pitbul v sukních a když uslyšíte její agresivní flow, pochopíte proč. "Eve-Olution" je třetí album první dámy filadelfské hip hopové party Ruff Ryderz.

Album otevírá Swizz-ovo "Intro" plné pípání a skřípotu jak z nějaké z dickovské vize budoucnosti. Jen ohlásí, že Eve je zpátky a otěže přebírá Dr. Dre. Hip hopový hitmaker číslo jedna kdysi rapperku objevil a produkoval její první píseň. Eve mu pak utekla k Ruff Ryderz, ale s hip hopovým "donem" zůstala ve spojení. Dre v poslední době znovu nabral druhý dech, ale tentokrát zůstává trochu pozadu. "What" rozhodně není jeho nejlepší produkce a už vůbec ne nejoriginálnější, apokalyptické beaty a smyčce připomenou jeho práci pro Eminema. Vše ale zachraňuje Eve vynikajícím rapem a Dreův čerstvý objev - zpěvačka Truth Hurts v refrénu. Ta v současnosti válcuje Státy s hitem "Addictive"a povrzuje, že současná královna R&B Ashanti v ní má silnou konkurenci. "Gangsta Lovin'" je pilotní singl a svojí účastí ho ozdobila mírně přeceňovaná hvězdička Alicia Keys. Možná, že hlavně díky ní tuto píseň registruje Billboard nebezpečně blízko absolutní špičce singlového žebříčku (minulý týden dvojka). Neřekl bych ale, že je na ní něco zvláštního. Irv Gotti se tváří, že vymyslel něco, co Dre dělá už deset let. Po pravdě, oba úvodní tracky značně blednou, když přeskočíte na úplný konec k bonusu "Let Me Blow Your Mind" (produkce Dre, host Gwen Steffani z No Doubt) - loňskou žebříčkovou bombu. (Nehledě na to, že "Gansta Lovin‘" ji bez skrupulí vykrádá). Překvapivě průměrné písně na to, že to jsou (a budou) hity. Slavná jména (hosti i producenti) nestačí, jak se ukáže dál, v kontextu alba patří překvapivě mezi nejslabší. To je naštěstí jen úvod.

Dr. Dre si vylepší pověst na výborné "Satisfaction" z poloviny alba, kterážto je výrazně posunutá do R&B. Irv Gotti si to zase u mne urovnal v "Irresistible Chick", původně od Prince. Eve si píseň o adoraci ženy trochu překroutila na píseň o adoraci sebe samé a Irv Gotti dodává prvotřídní retro náladu. Kdyby Quincy Jones (Jacksonův producent z nejslavnějších alb) omládl o dvacet let, pak by dělal přesně tuhle hudbu. Jestli to uslyší Prince, zapláče radostí a pozve Irv Gottiho na příští album (ten ale bude muset nejdříve vstoupit k jehovistům, samozřejmě). Do náruče Ruff Ryderz se Eve vrací s "Party In The Rain" s neodolatelným spinetem. Za tohle si Swizz Beatz zaslouží políbit ruce. (Dvorní producent RR kdysi uvedl Eve do širší pozornosti na prvním díle kolektivního výběru "Ryde Or Die"). Po skitu následuje "Let This Go", vcelku zapomenutelná skladba s výraznou španělkou. V "Hey Ya All" se ukáže Snoop Dogg (a místo představení jen usrkne "You know, who..."). Jeho absolutně geniální supercool flow si nespletete a to mu v refrénu ještě sekunduje Dreův nejlepší R&B bard Nate Dogg. Někdejší král gangsta rapu si postěžuje na soudy (nedávno se vrátil z vězení), pozve Eve na rande (královna by měla přeci chodit jedině s králem!) a nabídne prvotřídní west coast kouř značky Chronic. Snoop i v této písni potvrzuje, že nejlépe zní, pokud má omezený prostor - tedy nejlépe jako host. (A to platí i Nateovi.) Producent Hotrunner úspěšně imituje Neptunovský funk (včetně kraťoučkých falzetových vložek, kterými Pharell Williams vstupuje do svých skladeb) "Hey Y'All" by mohl být třetí singl.

Je to barevná deska a každá píseň má něco do sebe. "Figure You Out" s Teflonem je velmi příjemný funkoidní trhák (produkci mají na starosti producentské hvězdy budoucnosti Trackmasters). "Double R" s Jadakissem a Styles Of The LOX je hymna pro Filadelfii a návrat do mateřského lůna Ruff Ryderz. Swizz pro ni ukuchtil výbušný beat s kvákavou basou a - znovu - španělkami ve ztišených pasážích. Moc pěkné a mimochodem - Eve to Jadakissovi pěkně natře. "Ryde Away" se nese v duchu pomalého jižanského funku. No a tak dál... Co se mi opravdu líbí jsou rytmické kytary na tisíc způsobů - stará kvákadla, která táhla dopředu Jamese Browna, Funkadelic i Prince se znovu hlásí o slovo. Díky nim je Eve blíž dřevnímu funku než kdokoliv jiný. Že loni to bylo piano? Dejte pokoj, na to ať si hrají tlustí a plešatí, na Funk D'voida platí jen kytary!

"Eve-Olution" je vynikající mainstreamový hip hop. Eve potvrzuje, že neslevila z kvality předchozích dvou alb a až se budou v březnu udělovat Grammy, řekl bych, že v kategorii "nejlepší hip hopové album" by to "Eve-Olution" klidně mohlo vyhrát. Všechny přísady v přesném dávkování, kde si pravověrný rap podává ruku s moderní produkcí. Snad je v onom "mainstreamový" jsou jeho největší slabiny - bez kompromisů by to bylo album, které by se mohlo rovnat loňskému "So Addictive" Missy Misdeamour Elliott. Ještě jinak řečeno - letos už asi nevyjde moc lepších (mainstreamových) hip hopových alb než tohle. (A Missy osobně odpoví svojí novou deskou už tento měsíc.)