Věra Martinová výběrem "Jako dřív" rekapituluje, ale také ukazuje cestu do budoucna

13.10.2016 10:00 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Když už je někdo třicet let na hudební scéně, zaslouží si to pořádně oslavit. Aby z toho měli něco i fanoušci, existují dvě možnosti - koncertní turné či album. To druhé nyní nabízí Věra Martinová v podobě bohatého trojalbového ohlédnutí a také náznaku věcí příštích na výběrovce "Jako dřív".
8/10

Věra Martinová - Jako dřív (3CD)

Skladby: CD1: Ó, Pane náš, Toulavý džíny, Nebe, peklo, ráj, Až na vrcholky hor, Pláčou tvoje modrý oči, V sedle je mi líp, Dala jsem lásku řekám, Jak kdy, Pojď se toulat oblohou, Máš ho akorát, Yamba damba, Poslední rallye, Studánka, Zlato, nech mě, Křídel se nezříkám, Rodeo je jako svět, Modrý sarafán, Jen tak koukám, Vypůjčená, Batalión, Ofélie / CD2: Malý dům nad skálou, Zázračný housle, Kůň, co vyhrál nejslavnější steeplechase, Mý blues, Strom vánoční, Smutná holka, Náruč planejch růží, Čehý nebo hot, Blanický rytíř, Slunci je to jedno, Já znám Tvý rána, Jezdec z neznáma, Všem příštím dnům, Svou káru tlačíme každý sám, Muzikant, Prsten, Sedmý pád, Svět je plnej různejch řečí, Jako dřív, Přistávám / CD3: Dál jen vejdi, Z nudy sudy válet, Pár havraních copánků, Brzy bude ráno, Hvězda v tísni, Srdcem jsi zůstal u koní, Hymna tuláků, Já mám káru, Jednou jsi cowboy, Babiččiny džíny, Divoká, Dám si jedno blues, Já se stávám vodou, Nejsme si cizí, Čekání, Já vím, že už mě nemiluješ, Nika, Z knihy vázané ovčí kůží, Citadela citů, Noční blues, Pod sluneční bránou.
Vydáno: 23.09.2016
Celkový čas: 69:10 + 61:29 + 72:29
Vydavatel: Supraphon
Věra Martinová tíhla k muzice a zpěvu už od opravdu útlého mládí. Sama si ráda zpívala třeba při cestách do školy a svůj hlas odmalička cizelovala do výsledného krásně kovového zvuku, který znají hudbymilovní fanoušci z rádiového i televizního éteru tři desítky let. Hlas jako jediný nástroj jí však nestačil, a tak se díky skautu začala učit na akustickou kytaru a v roce 1982 dokončila studia kytary jako obor na brněnské konzervatoři.

To už byl dostatečný potenciál k tomu, aby nastoupila do dívčí countryové kapely Schovanky a po čtyři roky budovala svůj vztah k tomuto hudebnímu žánru. Ani na něj a na tuto kapelu nezapomíná na recenzovaném trojalbu, u kterého si člověk všimne několika docela zásadních věcí. Časté označování První dáma české country je totiž pro zpěvačku nejenže celkem otravné, ale i docela zavádějící, protože její kariéra rozhodně není pouze o tomto stylu.

Ve druhé polovině osmdesátých let klasické prvky country (housle, banjo, náznaky jódlování) společně s texty o koních a přírodě pojila s výraznými popovými vlivy (zvuk bicích, masivní klávesové zvukové plochy), čehož si je možno všimnout v hitech "Dál jen vejdi", "Toulavý džíny" nebo "Kůň, co vyhrál nejslavnější steeplechase". Později ubylo country a přibylo folku, hloubavějších niterných textů a skladeb, které dodávaly skutečné persony z této oblasti hudby Pavel Žalman Lohonka, Jan Nedvěd, Pavlína Jíšová či Ivan Hlas, ale ani to nestačí k úplnému žánrovému pokrytí zpěvaččina repertoáru.

Sama Martinová si vzala pod palec výběr skladeb a sestavu a z poslechu kompletu je cítit, že si s tím pořádně pohrála. Neseřadila je chronologicky, ale podle nálady se je snažila promíchat tak, aby výsledný recept byl uchu lahodící. Z opravdu stěžejních hitů nechybí vůbec nic, recenzentovi snad pouze "Půlnoční slunce". Je zde ale patrné, že za svou kariéru natočila pořádné množství písní, které se neoposlouchají, a neudělala žádný úkrok, za který se musí stydět. Naopak například ohlédnutí za již zmiňovanou kariérou se Schovankami, které udělala v roce 2002 albem "Svět je plnej různejch řečí", je i zde velmi milé.

Nový materiál už se Martinové nedává dohromady tak lehce "Jako dřív". Jmenovaný výběr však přece jenom obohatila dvěma novinkami "Ofélie" a "Přistávám" s novou kapelní sestavou a je z nich pohodlné rozeznat, že neztrácí nic ze své pěvecké formy, přednesu a schopnosti předat posluchačům to, co ostatní dámy s kytarou (snad s výjimkou Lenky Filipové) u nás stále neumí.

Prožila si ve svém životě hodně dobrých i špatných věcí a novým výběrem dokazuje, že je stále plná sil a dostatečně konkurenceschopná. Mix písní hravých i hloubavých, pomalých i odpíchnutějších ani na chvíli nenudí a ve vašem CD přehrávači tři a půl hodiny hrající trojalbum pomůže zpříjemnit jakoukoli část dne.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY