Reedice "Live At The Hollywood Bowl" ukazuje autentickou beatlemánii

V letech 1964 a 65 vrcholila beatlemánie a bylo tedy logické, že se ji manažeři rozhodli podpořit natočením živáku. Bohužel, kvalita záznamu byla natolik tristní, že zůstal v archivu a vydán byl až po dlouhých dvanácti letech na LP. Letos ale přichází na řadu její zvukově ošetřená reedice.

9/10

The Beatles - Live At The Hollywood Bowl

Vydáno: 9.9.2016
Celkový čas: 43:37

Skladby: Twist and Shout, She's A Woman, Dizzy Miss Lizzy, Ticket to Ride, Can't Buy Me Love, Thing We Said Today, Roll Over Beethoven, Boys, A Hard Day's Night, Help, All My Loving, She Loves You, Long Tall Sally, You Can't Do That, I Want To Hold Your Hand, Everybody's Trying To Be My Baby, Baby's In Black

Vydavatel: Universal

Aktuální reedice "Live At The Hollywood Bowl" vychází poprvé i na CD, a to navíc v remasterované podobě, o kterou se postaral Giles Martin, syn producenta The Beatles George Martina, se čtveřicí dosud nevydaných skladeb. Fanouškové ho mohou brát jako audiododatek k aktuálnímu dokumentárnímu filmu "Eight Days a Week - The Touring Years", který měl v polovině září premiéru vkinech.

Deska zachycuje liverpoolskou čtveřici na vrcholu jejich první, řekněme popové, éry a na hudbu The Beatles vrhá poměrně zajímavý pohled. Tatam je ona studiová dokonalost, která je pro ně typická. Oba koncerty z Hollywood Bowl přinášejí podstatně syrovější hudební projev, který je daný jednak dobovými technickými možnostmi, jednak i možnou nervozitou a únavou muzikantů, byvších v té době doslova v jednom kole. Na záznamu jsou chyby, místy falešný zpěv a další nedokonalosti. Vše však vyzařuje obrovskou energii a nadšení pro věc.

Dočkáme se průřezu pěticí prvních alb kapely. Jaký paradox, když je jako novinka oznamována "Help!", která v tracklistu následuje bezprostředně po "A Hard Day's Night", rovněž ohlášené jako novinka. Pořadí skladeb nectí kontinuitu jejich natočení, důležitým měřítkem (vedle technických parametrů nahrávek) je spíše snaha o vytvoření představy o něčem, o čem až zas tolik záznamů neexistuje - o koncertu The Beatles.

Atmosféru dotváří specifický jev beatlemánie - neustálý jekot tisíců fanynek, který je jasně rozpoznatelný pod všemi skladbami a trochu se mírní snad jen v krátkých konferenciérských promluvách Paula McCartneyho a Johna Lennona. Je však namixován tak, že neobtěžuje a poslech skutečně jen dotváří. Mix a zvuková kvalita je fantastická, zvláště pokud zvážíme, za jakých podmínek a v jaké době nahrávky vznikly.

Je dobře, že jsme se těchto živých písní konečně dočkali v odpovídající kvalitě. Nelze však v žádném případě očekávat, že by se z desky stal bestseller trhající rekordy. Spíše se jedná o fanouškovskou a sběratelskou raritku, která ale dává jasný signál - The Beatles jsou, alespoň ve své hudbě, stále živí a mají co říct.

• Konferenciérské promluvy (Jan, 18.09.2016 22:18) Reagovat

  Kromě L.a McC. tam ještě mluví i H., který uvádí skladbu Things We Said Today.
  Jedná věc, která je na škodu je, že ty jejich promluvy a uvádění následujících skladeb jsou vždy na konci stopy skladby předcházející, takže při přeskakování skladeb vymizí jaksi kontinuita jejich uvádění.
  
  

  • Re: Konferenciérské promluvy (Jiří V. Matýsek, 19.09.2016 12:02) Reagovat

    Ano, Harrison skutečně jednu píseň uvádí, ale pro potřeby článku jsem to redukoval tímto způsobem. Věřím, že to snad nebude tak zásadní problém. Pokud jde o konferenciérské úvody na konci skladeb - přijde mi to jako celkem běžná praxe na živácích. Resp. setkávám se s tím docela často. Smysl to dokonce dává - sice se vytratí kontinuita, ale zase "jdeme" rovnou do skladby a nemusíme poslouchat x sekund/minut keců....
    
    

    • Re: Konferenciérské promluvy (OHNOTHIMAGEN, 19.09.2016 13:02) Reagovat

      Právě že to smysl vůbec nedává.
      Pokud těch ty kecy uvádějí skladbu, pak mají být součástí dotyčné skladby, protože té odehrané už se vůbec netýkají. Navíc je to úvod, čili něco uvádí, čili by měl být v úvodu, a ne na konci předešlého. To jedině v případě, že by před skladbou hovořeno nebylo, a naopak by byla popsána/zmíněna až po svém odehrání. Pak bych to chápal.
      Ale je to nešvar drtivé většiny koncertních alb. Bohužel. Ujeté je to třeba u LIVE 1966 Boba Dylana (4. díl Bootleg Series).
      
      

    • Re: Konferenciérské promluvy (Jan, 19.09.2016 19:43) Reagovat

      Je to absolutně beze smyslu. Představování nebo uvozování skladeb k živákům prostě patří a vždy má skladba větší drive.
      
      

• Jemně bych upozornil, že v případě "Hollywoo... (OHNOTHIMAGEN, 19.09.2016 09:46) Reagovat

  Jemně bych upozornil, že v případě "Hollywood Bowl" se nejedná o remaster, ale o zcela nový remix od Gilese Martina.
  
  "Jaký paradox, když je jako novinka oznamována "Help!", která v tracklistu následuje bezprostředně po "A Hard Day's Night", rovněž ohlášené jako novinka."
  Já teda na albu z roku 2016 slyším něco jiného. AHDN není ohlášen jako novinka, ale jako píseň z prvního filmu. "Z toho černobílého... natočili jsme dva. První byl černobílý, druhý barevný." Záznamy AHDN i Help! oba pocházejí z koncertů v srpnu 1965.
  Jako novinka je ohlášena ale "Things We Said Today", což taky při pořízení záznamu (23.8.1964) byla.
  
  

Makrorecenze: Makrorecenze "From Zero" Linkin Park Stejně jako Linkin Park překvapili své příznivce nečekaným reunionem, který téměř okamžitě přinesl novou desku a velké koncerty, stalo se pro mnohé překvapením, jak moc se comebacková nahrávka "From Zero" povedla. Co si o novince... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 12:00 v sekci Recenze | Makrorecenze

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku