Dorothy je sice skupinou o čtyřech členech, ale jak už název napovídá, světla ramp svítí na jedinou dámu v popředí - Dorothy Martin. Ona to dáma vlastně moc není. Je drzá, drsná a ani slovník nemá z nejvybranějších. Zato má pekelný dar od ďábla, v podobě plného, lehce zastřeného bluesového hlasu a nekonečnou zásobu energie. Ona je tím hlavním tahounem mladé party, jejíž debut rozhodně stojí za pozornost.

Kdo má rád silný vliv blues v klasickém hard rocku, najde si na "Rockisdead" to své. Dorothy za své hudební kmotry nepopřou Led Zeppelin ani Deep Purple. Vliv klasického hard rocku je zřejmý, ale mladá parta si na konzervy zrovna nehraje. Do své hudby pustila i další hudební příchutě country, blues, glamu, ale i punku a metalu. Protřepat, nemíchat. Žánrový koktejl je to parádní a Dorothy mu vtiskly moderní zvuk, ze kterého je na míle cítit kalifornské slunce. Ale ne to příjemně hřejivé z pláží ve Venice, ale to, které naráží na polopropustná skla půllitrů v místních čtyřkových barech.

Nejspíš právě v nich se psala historie založení kapely. Dorothy Martin ale nebyla vždy taková rebelka. Ještě před smrtí svého otce si střihla i operní árie a celkově inklinovala více ke klasické hudbě. Dnes však obráží hudební kluby celého světa a zpívá o pekle. Má i z čeho vybírat. Víceméně všechny skladby debutu mají hitový potenciál. Jsou napsány jednoduše a vždy jim dominuje výrazný úderný refrén (snad až na závěrečnou baladu "Shelter"). Zkrátka jsou psané na míru živé produkci.

Pokud jste nikdy o kapele neslyšeli, a přesto vám některé písně něco říkají, nejste úplní blázni. Písně z debutu totiž zazněly například v populárním komediálním seriálu "Orange Is The New Black" či nejnověji ve filmu "Podfukáři 2". Ač Dorothy nehrají nic objevného, mají až překvapivě charakteristický sound, a to díky hutnému zvuku a výraznému vokálu frontmanky.

Nahrávka má výborný nástup v podobě skladeb "Kiss It" či "Raise Hell", které při správném otočení knoflíku přehrávače mají patřičnou sílu ničit a poslat do pekel minimálně nejbližší sousedy. Naštěstí v dalších momentech nepřichází pád, ale další skvělé písně jako "Gun In My Head" s parádní outlaws atmosférou a bluesová "Medicine Man". Ani na závěr nechybí silný moment, který zastupuje mírnější "Missile". V ní Dorothy Martin výrazově připomíná zesnulou Amy Winehouse a dává tušit, že i v soulovějším aranžmá by její hlas bezesporu vynikl.

Možná, že kdyby se sympatická dračice vrhla na sólovou popovou kariéru, už bychom o ní slyšeli dávno. Její pevný hlas je radost poslouchat a jedno s jakým hudebním doprovodem. Že je to zrovna kvalitní hard rock, je jen bonus navíc. "Rockisdead" je deska, která se poslouchá snadno. Hodí se do barů, na rockové party i do auta. Pěkný kousek, kterému v rámci žánru nelze moc co vytknout.