Praha potřebuje velký festival, prohlásila před vystoupením The Kooks primátorka Prahy. A nelze než nesouhlasit. Právě hlavní město je jeden z hlavních partnerů nového Metronome festivalu a pokud její slova nebyla planá a spolupráce zafunguje, tak si fanoušci pestré hudby mohou ve svých diářích připsat o jeden červený vykřičník navíc. První ročník Metronome Festivalu skutečně připravil zajímavou skladbu interpretů napříč žánry. Od veterána punku Iggyho Popa, přes sofistikované indie-rockery The Kooks, taneční Ellu Eyre, explozivní Foals až po méně známé umělce jako Ghostpoet, Matt Simons či izraelskou Ninet.

Areál Výstaviště se vzhledem k parametrům Prahy zdá být jako vhodný prostor. Dostupný z centra, v blízkosti Stromovky i mimo obytnou zástavbu. Má však také svá úskalí. Výstaviště aktuálně není zcela ve formě a cestování mezi jednotlivými stagemi nebylo zrovna příjemné. Zvlášť po vydatném deštíku, který ještě před zahájením festival pokřtil. Přesto je jeho volba od pořadatelů pochopitelná.

Ti pro návštěvníky připravili hned čtyři stage. Kromě velkého hlavního pódia i Park stage, Club stage a Moon stage, která již podle názvu měla bavit zejména v brzkých ranních hodinách. Stranou pak stála relax zóna s velkým množstvím na poměry tuzemských festivalů pestrých stánků s občerstvením. Pestrost stravy a nápojů lze jedině pochválit, s cenami to už tak veselé nebylo. Pivo nebo Kofola za padesát korun jistě nikomu úsměv na tváři nevykouzlí. Ale Praha je prostě Praha.

Zahájení programu bylo velmi netradiční. Zahajovací koncert měl na starosti Pražský Filmový Orchestr, který pod názvem "Bang Zoom Up To The Moon!" (které se také stalo jakýmsi motem celého festivalu) představil známé filmové melodie scifi žánru. Na úvod nemohla nezaznít slavná znělka z "Vesmírné odysey", po které se strhl ohromující aplaus již slušně zaplněného areálu před hlavním pódiem. Podobně jako diváci si nevšední koncert užívali i samotní hudebníci, kteří se alespoň na chvilku stali takovými rockovými hvězdami. Bohužel počasí přichystalo hned zkraje zatěžkávací zkoušku a prudký déšť s kroupami vyhnal nejprve diváky, pak i členy orchestru. Po krátké, ale intenzivní přeháňce se však všichni statečně vrátili zpět a působivý koncert mohl pokračovat.

Barbora Poláková mezitím ovládla druhou Park stage. Stejně jako orchestr i ona se musela potýkat se špatným počasím a její set začal o půl hodiny později. Kdo však absolvoval dlouhou a náročnou cestu od hlavního pódia neprohloupil. Barbora zpívala s nadšením a nakažlivou energií, kterou předávala zmoklému publiku. Její písně měly vtip i náboj a příjemně rozproudily krev. Na úvod dne skvělá volba.

První hvězdou dne i celého festivalu byla londýnská popová zpěvačka Ella Eyre. Pro rockovější fanoušky velká neznámá a mnoho z nich na její vystoupení vyčkávalo s velkým otazníkem ve tváři. Právě ona, ale nakonec patřila k nejvýraznějším momentům dne. Mladičká, drobná, ale hlasem velká zpěvačka, si publikum získala od prvních minut. V pestrobarevném dresu a brýlemi jak od Janis Joplin, pobíhala bez oddechu po pódiu a strhávala fanoušky pod ním. Ella sice musela své písně diváky teprve učit, ale činila tak jako pravá profesionálka. Vystoupení dvaadvacetileté Britky však pokazily hned dva výpadky proudu, které zapříčinily rozkouskování celého setu. Naštěstí to byla jediná, byť výrazná chybakaňka ze strany pořadatelů. Ale technice se někdy prostě neporučí. Sympatická usměvavá Ella Eyre naštěstí slíbila, že se brzy a zcela určitě do České republiky vrátí.

Po energické Elle bohužel působilo další vystoupení Michala Ambrože a Hudby Prahy unaveným dojmem. Setlist zdobily skladby z nového alba "Srdeční příběh", které Ambrož nahrál spolu s Davidem Kollerem. Ten také novou nahrávku přepracovaných starších písní pokřtil. Na Club stagy mezitím pro pár povětšinou sedících zvědavců hráli další ostrované Shelter Point. Duo se prezentovalo mixem elektronického zvuku s indie písničkářstvím, ale vyloženě zaujmout nedokázalo.

Ostrovní nadílka pokračovala koncertem jedné z top hvězd festivalu The Kooks. Jejich účast návštěvníci dle reakcí a velmi vřelého přijetí evidentně ocenili. Zaplněný prostor Metronome stage bouřlivě reagoval na každou píseň a pokud Ella musela své písně teprve publikum učit, zpěvák Luke Pritchard mnohdy zpívat ani nemusel. Bohužel ani tentokrát se vše neobešlo bez potíží. Během největšího hitu kapely "Bad Habit" přestala hrát frontmanovi kytara. Po písni si pak kudrnatý zpěvák svou zlost trochu vylil na svém osobním bedňákovi. Jinak ale The Kooks působili sympatickým dojmem. Jejich set byl příjemný, byť jejich pop-rock nepatří k nejoriginálnějším.

Hlavní hvězda, kmotr punku a nezkrotný živel Iggy Pop započal svůj program o patnáct minut dříve oproti avizovanému času. Komu však ušel začátek, asi zaplakal. Z nástupu v podobě hitů tvořících hudební historii "No Fun", "I Wanna Be Your Dog", "The Passenger" a "Lust For Life" až mrazilo. Během těch úvodních dvaceti minutách dýchala historie rockové i punkové hudby a Iggy Pop svým nezaměnitelným vystupováním (samozřejmě do půl těla) strhával pozornost každou vteřinu, kterou na pódiu byl. Ani poté však jeho set neubral nic ze svého kouzla. Iggy má totiž téměř bezedný arzenál a písně jako "Sixteen", "Skull Ring" nebo výtečná "Nightclubbing", během které ojížděl takřka vše co mu přišlo pod ruku či spíš pod klín působily až uhrančivým dojmem.

Jeho pověst postrachu pořadatelů se opět potvrdila, když neváhal skočit přímo k divákům. Ochranka musela šlachovitého, ale drobného veterána držet vší silou, aby ho dav nevzal mezi sebe. Iggymu to však bylo fuk a s úsměvem na tváři se evidentně bavil. V polovině koncertu se však jeho sedm křížků na triku projevilo mírným pokulháváním, ale statečný Iggy na sobě nedal nic znát. V letošním roce mu vyšla nová skvělá nahrávka "Post Pop Depression", kterou provětral až v samém závěru svého hodinu a půl dlouhého setu. Zazněly z ní výborné písně "Sunday", "Break Into Your Heart" a na úplný konec uhrančivá "Gardenia". Těsně před finálem znovu zasáhla vyšší síla a po obloze začaly létat blesky za doprovodu další mohutné přeháňky. Ale ani to nezkazilo nezapomenutelné představení Iggyho Popa, který svůj status hlavní hvězdy naplnil dokonale.

Pro ty vytrvalejší následně zahráli skvělí Mydy Rabycad, kteří se vrátili z festivalu Glastonbury. Proč si jejich elektroswing vyžádali až v Anglii, potvrdili během prvních minut. Velká škoda by také byla nechat si utéct vystoupení šílenců Fat White Family. Jejich hodinový set se totiž jen velmi těžko popisuje. Zvukový teror, během kterého zpěvák Lias Kaci Saoudi vbíhal do publika, řval do mikrofonu, válel se po zemi, poléval se pivem, sahal si do kalhot, házel stojanem či kradl cigarety, byl skutečně nezapomenutelný. I přes značnou únavu z horka a přeháněk dokázala tahle parta ukázat zač je toho punk a vykřesat s přihlížejících poslední zásoby pozornosti.

Ti vůbec nejvytrvalejší měli o program postaráno až do pozdních ranních hodin, kdy ještě mohli okusit vystoupení saxofonisty s uměleckým jménem Max The Sax, tuzemské The Prostitutes, duo Anushka či Djku IM Cyber. Ostatní se s klidným svědomím mohli odebrat k spánku a nabrat energii na druhý den, který by měl přinést neméně zajímavé hudební zážitky. Na report z vystoupení Foals, Crystal Fighters či Ivana Krále s Jiřím Suchým se můžete těšit zítra.