Polská Bokka se na "Don't Kiss And Tell" blíží své koncertové energii

12.07.2016 10:21 - Wojciech Nowacki

Maskovaní jako marketingový tah je věc známá a pořad ještě efektivní. Bokka je nejenom anonymní skupina, ale taky polská, proto pocit tajemné exotiky dvojnásobně stoupá. Za jejím úspěchem nicméně stojí především povedený přístup k alternativnímu popu, který předvádí i na druhém albu "Don't Kiss And Tell".
7/10

Bokka - Don't Kiss And Tell

Skladby: Unspoken, The Savage, Let It, It's There, Changing Lovers, Right Here, Flashbacks, Misdemeanour, So Empty 2, Too Far Too Close, What A Day, Answer Me
Vydáno: 02.10.2015
Celkový čas: 49:31
Vydavatel: Warner Music
Srovnání s The Knife se zdá být vcelku přirozené, ačkoli nijak nesnižuje nepopiratelné kvality hudby rané Bokky. Záliba v nošení masek je v jejich případě v podstatě ještě radikálnější než u švédských sourozenců. Tam kde The Knife začali zvolna nabízet zvukový extremismus a otevřený politický přenos, se ale podobně vokální Bokka vrátila ke kořenům atmosférického skandinávského popu, lehce stravitelného, nadčasového a uspokojující trochu větší ambice. Evidentně to stačilo k tomu, aby zájem o polskou skupinu projevil i server Pitchfork, což ovšem není až tak vzácné; v posledních letech se na něm objevila např. blackmetalová Mgła nebo indie písničkář Coldair. Zmínka o prvním singlu "Town Of Strangers" ale pochopitelně pomohla postavit legendu.

Stačilo to taky k exportu do zahraničí, alespoň toho blízkého. Není to první zástupce polského labelu Nextpop, který dorazil do České nebo Slovenské republiky. Také melancholický folkař Fismoll odehrál v Praze jak klubový, tak festivalový koncert a teď se chystá na Colours Of Ostrava. Tam Bokka už jednou dorazila, na Slovensku pak vystoupila na Waves Festivalu a v Praze v rámci prohlídky EuroConnection zahrála pro plný a nadšený sál Paláce Akropolis. Jestli však máte pocit, že Fismollovi chybí větší originalita, jste na správné cestě k identifikaci zvuku značky Nextpop. Opravdové alternativní písničkářství provádí mnohem lépe zmíněný Coldair, který navázal spolupráci s legendárním labelem Sub Pop. Představitele polského Nextpopu splňují spíše požadavky o jednodušší pop, kvalitně navazující na západní trendy.

Není to ale případ Bokky. Zatímco skandinávský povrch debutového alba připomínal kreativní imitaci, na novince "Don't Kiss And Tell" jde už jasněji vidět hlubší inspiraci a třeba i vlastní příběh mysteriozní skupiny. Anonymita uskupení je pořad přisně dodržovaná, to ale samozřejmě neznamená, že Polsko neobíhají rozmanité teorie. Mám devadesátiprocentní jistotu, jaká dvě hlavní jména skrývají stříbrné masky, což podle přání skupiny nemá mít žádný význam, hlavně mimo hranice Polska. Pokud je však ta teorie správná, zřejmé odkazy na nejlepší a nejvíce kreativní období polské alternativy na přelomu století se stávají čitelnými. Nejzřetelnější změnou na "Don't Kiss And Tell" je opuštění melancholicky znějícího severního popu a dravý návrat k osmdesátkám.

Už basová linka úvodní skladby "Unspoken" jasně odkazuje na post-punkové tradice Joy Division a New Order, propletené jemnou melodikou polského alternativního popu. Tímto popisem dostáváme nový zvuk Bokky v kostce. V plazivém "The Savage" se rozezní synthpop, je to ale jenom rozběh k festivalovým a prostorovým refrénům "Let It" a "It's There". Bokka je na nahrávce nepopiratelně tmavší než na melancholický jemnějším debutu, pozitivnější a skoro nadšeně veselou stranu jejich tvorby představuje frivolní "Changing Lovers". Za emocionální vrchol lze považovat intenzivní a šíleně nápadité "Flashbacks" s chytlavým refrénem, přehlednější kytarou a mužským vokálním doprovodem. Klubové "Misdemeanour" úspěšně odhaluje elektronickou a neméně chytlavou podobu muzikantů. Jenom finální "Too Far, Too Close" může atmosférou připomínat první album.

"Don't Kiss And Tell" nemění nic na tom, že největší silou Bokky jsou právě koncerty. Bonusovou skladbou je "What A Day", kterou skupina konči skoro každé vystoupení. Jednoduchá, ale čistá energie se rozeznívá vždycky, když Bokka už má vyhranou přízeň publika. Takový zážitek chcete prostě opakovat a také počítejte s návratem hudebníků do Česka. Jejich druhá deska nás k tomu může částečně, ale úspěšně přiblížit.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY