Hundred Reasons se stali loni v Británii tak trochu senzací, protože vyhráli cenu pro "nejlepší novou britskou skupinu" na výročních cenách časopisu Kerrang! za rok 2000, přičemž jejich konkurenty byly daleko zkušenější party jako Muse nebo My Vitriol. Když se udílely ceny téhož magazínu ale s číslicí 2001, odneslo si "sto důvodů" ocenění čtenářů pro "nejlepší kapelu bez smlouvy". Je v logice věci, že po těchto dvou prestižních vítězstvích, předskakování Incubus a Papa Roach a vzrůstajícímu zájmu ze strany médií i fanoušků si Hundred Reasons všimla společnost Sony Music, resp. její sekce Columbia. A právě zde vydala pětice Angličanů debutovou desku "Ideas Above Our Station".

Muzika Hundred Reasons představuje přesně tu polohu, která je v současnosti v Británii velice populární - svižný, energický punk-rock s prvky HC. Když si jejich album poslechnete napoprvé, neubráníte se srovnávání se System Of A Down, s nimiž je spojuje především podobná barva hlasu zpěváka a jednoznačná inspirace punkem. Při dalších posleších si ovšem uvědomíte, že Hundred Reasons jsou na rozdíl od S.O.A.D. méně spřízněni s tvrdou, nu-metalovou hudbou. Mnohem blíže mají k brit-popu, neopunku a indie vlně. Nemyslete si však, že se jedná o další z nekonečné řady nových Oasis či Blink 182. To v žádném případě! Vždyť kupříkladu singl "If I Could", soudě i dle klipu, je pořádná kytarová vypalovačka, na níž se musí v kotli skákat jedna báseň. Jak o tom tak přemýšlím, hodně je v tvorbě Hundred Reasons znát vliv grunge a postgrunge. Skupina totiž dost používá lámání skladeb za pomoci jemného kytarového vybrnkávání, které se v refrénu mění ve zběsilý "kravál"; tedy postup dobře známý např. od Nirvany.

Hundred Reasons jednoznačně nepřinášejí nic nového, spíše naopak. Tak jako mnozí další vyjíždějí po zavedených kolejích s tím rozdílem, že jejich vlak nemá problém v případě nutnosti posluchačova osvěžení přesedlat na jinou trasu. Proto nehrají hudbu nudnou a stereotypní, ale příjemnou, ne moc ani málo melodickou, vstřícně tvrdou, svižnou, syrovou, nevtíravou. Řekl bych, že Hundred Reasons jsou přesně ten typ bezkonfliktní kytarové skupiny, která se bez větších problémů vetře do pozornosti jak metalistů, tak odlehčených rockerů. A to je asi to, oč jim kráčí - líbit se a dobře pobavit.