Jak by napsal T. S. Eliot, kdyby si od modernistických veršů odskočil zapařit do Roxy: Takhle show končí, takhle show končí, takhle show končí, ne zakňouráním, ale bouchnutím. Po dvou letech IAMX přivezli do Prahy svou elektronickou dekadencí nabitou show a stejně jako před dvěma lety strhli dav.
Live: IAMX
místo: Roxy, Praha
datum: 27. listopadu 2015
setlist: I Come With Knives, The Alternative, Happiness, Mercy, No Maker Made Me, Volatile Times, Tear Garden, Oh Cruel Darkness Embrace Me, Spit It Out, Nightlife, Surrender, Aphrodisiac, Your Joy Is My Low, Bring Me Back A Dog, Kiss + Swallow, I Am Terrified, After Every Party I Die
© Karolína Stránská Sedím na kraji postele, na čele mám černou třpytivou čmouhu, pomazání od samotného Chrise, a rozjímám, jak napsat report, který by nezněl jako facebookový příspěvek poblázněné fanynky. Po pár odstavcích tomu možná tak stejně bude, v případě
IAMX jsem však ochotná se s tím smířit. Srdce mi ještě nepřestalo bušit.
Chrisovi Cornerovi, který se po odmlce spojené s duševním zdravím a jeho rekonvalescencí vrátil na pódia, pravděpodobně taky ne. Co nečekal, byl pražský dav, nejen prahnoucí po večírku se čtveřicí (Janine Gezang, Sammi Doll, Jon Siren a Chris Corner), ale také dav, který, ačkoliv beze slov a pouze skrze jekot, potlesk a podávání rukou, zcela jasně dal najevo, že uhrančivý frontman britského elektronického projektu se nemusí obávat vstoupit znovu na pódia, neboť jeho fanoušci si svou šílenost a nadšenost pro něj našetřili.
Roxy bar přetékal a už po první odehrané skladbě bylo jasné, že tohle bude výjimečný večer nejen pro fanoušky, ale také pro samotnou kapelu. Zda se všem prostě jen dva roky stýskalo po elektronické alternativní energetické bombě či někteří tuší, s jakými démony Chris v poslední době bojoval, na tom v závěru nesejde. Už první potlesk zcela jasně předeslal, že se 27. listopadu využije každá minuta a že možná právě díky nedávným útokům během koncertu v jiné metropoli a koncertní odmlce kapely je třeba nastoupit do dnešního večera s totálním nasazením. Bylo tomu tak v případě obou zúčastněných stran. Klávesistka Sammi Doll v kožených řemenech tělem dynamicky imitovala údery bicích, za nimiž usedl Jon Siren.
© Karolína Stránská Jejich vystoupení jsou profláknutá nejen svou zběsilostí a naléhavostí, ale také neustálým, místy odvážným kontaktem s fanoušky. Člověk si v určitých chvílích nemůže nevzpomenout na výjevy z muzikálu "Jesus Christ Superstar", kdy se nemocní vrhají právě po Ježíši a prosí o letmý dotek. Situace v prvních dvou řadách se totiž od těchto scén moc nelišila. Příznivci IAMX jsou světově univerzální. Univerzálně zoufalí, ale také univerzálně opatrní a až na lehčí debakl v druhé části koncertu, kdy má Chris ve zvyku vytáhnout zhruba desítku fanoušků k sobě na pódium, což se neodvratně zvrhne v další dvacítku soukající se k němu, porážejíc při tom klávesy, nedošlo ani k úrazům, ani k nepohodlnosti.
Jak se dalo dopředu zjistit z veřejných setlistů, které se skrze evropské metropole příliš neliší, set turné "Metanoia" sestává ze slušné dávky nových skladeb právě z nové desky, která vznikla také díky crowfundingu. Nové věci jsou neodvratně prokládány party klasikami typu "Bring Me Back A Dog" či "Kiss And Swallow". Právě při nich se dav nekontrolovatelně zmítal v extázi, jež byla překonána snad jen energií vycházející ze samotné hvězdy večera. Chris už v několika rozhovorech zmínil, že právě díky své odmlce se cítí být silnější a energičtější než kdy dřív. Odvážné výskoky, které často hraničily s vyvrknutím kotníků, se mísily s dojetím ze vřelého uvítání, které zpěváka během první poloviny večera naprosto odrovnalo. Možná právě proto teklo víno proudem, což však naštěstí, jako tomu bývá u jiných interpretů, neovlivnilo kvalitu vystoupení.
© Karolína Stránská Dva dny před pražskou show zavítala tato čtveřice do Vídně, kde dle přítomných fanoušků panovala tužší, méně hybná atmosféra. Mohla-li Praha nabídnout radikální opak, nabídla. I za to byla nejspíš odměněna třemi návraty a třemi přídavky. Show byla zakončena skladbami "Bring Me Back A Dog", "I Am Terrified" a samozřejmě nemohla chybět emblémová "After Every Party I Die". Zejména "I Am Terrified" měla tento večer emotivní náboj, a když se člověk ponořil do davové euforie, nemohl se ani moc divit, že zpěvákovi došla slova už v polovině koncertu.
Během dvou hodin čistého času IAMX opět bez zaváhání přesvědčili, že se v jejich případě skutečně jedná o raritní záležitost na hudební scéně. Melodie jsou magnetické, přístup k hudbě se markantně liší od jejich hudebních souputníků a právě bohatá jednoduchost přispívá ke kreativní genialitě. Nová deska je intimní zpovědí, která nás provází světem psychických démonů a obav, což se velice snadno a intenzivně přenáší právě při živých koncertech. Ačkoliv by se vše mohlo zdát vykalkulované, na rozdíl od spousty jiných kapel se
IAMX tato umělecká katarze velice snadno věří. Chris neváhal
tweetnout, že se pravděpodobně jednalo o nejlepší show jeho života a já se s ním přít rozhodně nebudu.