"Tato alba popisují nesmírně důležité období sebepoznávání. Působí nejbrutálněji ze všeho, co jsem vytvořil. Jak zapadám do světa, jak miluji, jaký je můj skutečný účel, mám se dostatečně rád, naplňují se mé potřeby? Ponoří se hlouběji, než jsem se ponořil předtím. Je to o detailech. Drobné interakce v lásce, psychologie chtíče, stárnutí, síla smrtelnosti, prožívání plné katastrofy, aniž bych se zbláznil. Jsou to přechodné terapeutické záznamy," tak popisuje aktuální počiny sám Chris Corner.

Skuteční fanoušci pochopili, že "Fault Lines¹" přináší prozkoumávání lidské psychiky do hloubky. Pro nové posluchače - IAMX rozhodně není projekt pro každého. Svým způsobem jde o určité lákadlo, snad i drogu, která má vést k tomu, aby všichni odhodili svůj stud stranou a obnažili se. Po té psychické stránce. Nahota představuje převážně metaforickou součást téhle image a na nic si nehrající sexualita jakbysmet.

Stejně jako předchůdce, také "Fault Lines²" obsahuje osm písniček. Pro někoho málo, pro jiného dost na to, aby si vychutnal všechnu tu svůdnou opojnost a temnou energii. Tu bezesporu probouzí úvodní "Neurosymphony", která doslova pohladí duši. Skladbě nechybí vůbec nic a už od prvních tónů a beatů se zdá být jasné, že tohle album ještě překoná první část. Skoro jako kdyby se Chris vracel do skličující atmosféry "Everything Is Burning".

"Infinite Fear Jets" pak pro změnu připomíná mysteriózní "Metanoiu". Corner v ní dává na odiv svou lásku k hutným syntezátorům a efektům evokujícím eskalující strach. Nejen z neznáma, ale i ze sebe sama. Přesto je nucen strachu čelit a překonat mrazivou paralýzu.

Nahrávku lze popsat jako procházku temnou pustinou, snad i jako záhadný očistec, v němž musíte bojovat s vlastními démony: například se strachem ze samoty nebo umírání. Cesta k sebepoznání ale nikdy nebyla růžová a vydlážděná zlatými pláty. Napřed se člověk potýká s tím nejhorším, což si Corner moc dobře uvědomuje.

A všechnu tuhle dekadenci, hnus a zkaženost vložil do svých nových písní. Hloubku jeho poselství bravurně vystihuje skladba "The Ocean", do které si přizval i zpěvačku Hafdís Huld. Islandskou hudebnici mohou posluchači znát také díky kapele GusGus. Ve tvorbě IAMX slyšíme islandštinu vůbec poprvé a spolupráce s Hafdís muzikantovi ohromně svědčí. Snad se brzy dočkáme více takových duetů.

Od tohoto momentu jako kdyby se autorovi začala bortit zem pod nohama a svět se tříštil na milion kousků, aby nastal nový režim. Další svět. Chris dokazuje, že není jen talentovaný skladatel a zpěvák, ale také vypravěč, který vidí hluboko do propasti. "War Of Words" působí jako zřejmě nejdepresivnější kousek z "Fault Lines²". Hlubší klavírní tóny doprovázejí echa a složitá lyrika. Jak moc se mohou dva milovat? Dají se akceptovat všechny jejich odlišnosti? Tento song slouží spíše jako filozofický výjev, který by se neměl ztratit.

Žili jste "Life Before Death", neboli život před smrtí, podle vašich představ? Pokud ne, možná to ještě můžete změnit. A Chris Corner bude vaším průvodcem. "Spalte své idoly | Z popela se stanete nepřemožitelným ve své lásce k životu," zní sice trochu úzkostně, ale když nahlédnete za oponu, skutečně nastal čas na to, aby každý z nás přijal sám sebe takového, jaký je. Nastal čas na lidskost. Protože se zdá, jako by o tuto vlastnost většina lidí přišla. Lze hledat inspiraci v druhých, ale nikdy by se tato inspirace neměla proměnit v posedlost stát se TÍM druhým.

Časy roztančených pecek typu "Spit It Out" jsou zřejmě pryč. Ale to nevadí. Emocionální růst patří k nedílným součástem lidského bytí, člověk má přirozeně touhu se neustále někam posouvat. A novinka o tom přináší jasný důkaz. Druhá část "Fault Lines" se přece jen povedla ještě o něco lépe než ta první: znamená ještě hlubší ponor a zároveň i odraz od pořádně lepivého a bahnitého dna. Témata se sice mohou zdát totožná, ve skutečnosti si ale letošní počin pohrává s opravdovými detaily a tahá za nitky lidské mysli. Svým způsobem nás deska může uvést do až hypnotického stavu.