Muzikanta Bélu Flecka letos do Prahy doprovázela jeho žena Abigail Washburn, se kterou přijel představit nový společný projekt. Minulý rok vydali album "Béla Fleck & Abigail Washburn" a jeho unikátnost ukázali v sobotu večer i u nás v pražském Paláci Akropolis.
Live: Béla Fleck, Abigail Washburn
místo: Palác Akropolis, Praha
datum: 7. listopadu 2015
Kdo zavítal do žižkovského moderního klubu, kde se odehrávají především rockové koncerty, mohl zažít příjemný intimní večer plný uvolněné atmosféry a ještě k tomu nabitý dobrou hudbou. O takový zážitek se postarali Béla Anton Leoš Fleck a Abigail Washburn, oba skvělí muzikanti a milí lidé. Lidskost, upřímnost, vtip a lehkost, s jakou jen muzikant může na instrument hrát, se nesly celým večerem a každé písni tak dodávaly charisma.
© Markéta Bínová
V půl osmé byl sál spíše prázdný, ovšem do půl hodiny se už posedávalo i na schodech směrem k balkónům. Pódium osvětlovala jasná teplá světla namířená na dvě židle uprostřed pódia a zbytek doladila velmi decentní hra světel na závěsech v pozadí. Na takto osvětlenou scénu přicházela za štědrého potlesku usměvavá manželská dvojice. Oba obklopeni mikrofony, stojany a bendži začali svůj hudební
milostný duet.
Béla Fleck je bezesporu fenomenální hráč, ale k respektu nejen od hudebních kolegů mu dopomohla především jeho hráčská invence. Tu kromě ocenění několika Grammy dokazuje i bezpočet projektů, ve kterých léta působí. Připomeňme vlastní projekt Béla Fleck And The Flecktones, který se věnuje nejen bluegrassu, jak bychom ostatně u banjisty čekali, ale směle si pohrává i s folk rockem, fusion, progressive bluegrass nebo funky. Dalším projektem je kupříkladu klasická záležitost Sparrow Quartet, ve které působí i Abigail. To vše a ještě více se promítalo do stylu a výběru písní.
© Markéta Bínová
Oba hudebníci předvedli minimálně jeden svůj sólový výstup. Abigail zazpívala acapella "Come All You Coal Miners", v níž se přesunula do levé části pódia a píseň uvedla příběhem o zdroji a rozporu mezi postavením chudých a bohatých, zazpívala i v čínském jazyce, který tak dobře ovládá. Béla neopomněl dodat, že když jeho žena s někým mluví čínsky, zní to, jako kdyby se oba hádali, a Abi pak předváděla, jak to asi vypadá. Lidé se bavili a celkově se zdálo, že převážně české publikum vtípky dvojice odchytává a bez problémů na ně reaguje.
Béla také uprostřed večera vysvětlil rozdíl mezi svým nástrojem a nástrojem své ženy. Když Abi demonstrovala absenci zadní strany těla nástroje, vytáhla zevnitř gumovou kachničku, kterou si zde schovává jako talisman a která, jak zavtipkovala,
"dělá vlastně celý ten sound" drnkacího nástroje. Nástroj však není jediný rozdíl, kterým se hudebně tento pár liší a Béla poukázal i na odlišnou hru, kdy jeho žena zastupuje spíše starší, původní styl.
© Markéta Bínová Manželé
Fleck-Washburnovi se potkali v Nashvillu na akci, kde Fleck hrál a Abigail tancovala. Své taneční umění divákům nezapřela ani v Praze a za doprovodu hudby svého muže odtancovala píseň na dřevěném čtverci, kde jí její modré šaty, jak sama řekla,
"ty, které vypadají lépe, když se vám trochu zmačkají v kufru", nadskakovaly nad kolena, jak tancem s vervou doplňovala banjo rytmiku. To už se dvojice vyskytovala v pravé části pódia, kde finišovala koncert. Zahráli píseň "Here It Ring" ("Divine Bell"), kde zapojila do zpěvu refrénu i publikum.
Večerem zazněly další krásné písně jako "Railroad", "Shotgun Blues" nebo instrumentální "Banjo, Banjo". Za bouřlivého potlesku se po odchodu ze scény objevil americký pár znovu a odehrál ještě dva přídavky, mezi něž patřila čistě instrumentální verze "Final Countdown". Tím byl
odpočítán i konec pražského banjového večera a budeme doufat, že vřelé české publikum k nám bude dál lákat hudebníky takového formátu.