Sedmičlenná partička Counting Crows patří k nejpopulárnějším americkým skupinám už od roku 1993, kdy vyšla její úspěšná prvotina. Nynější čtvrtá studiovka dostala podle jedné z písní název "Hard Candy". Bonbóny z krabičky jsme vyzkoušeli a vy si můžete přečíst, jak nám chutnají.
7/10
Counting Crows - Hard Candy
Celkový čas: 63:50
Skladby: Hard Candy, American Girls, Good Time, If I Could Give All My Love (Richard Manuel Is Dead), Goodnight LA, Butterfly In Reverse, Miami, New Frontier, Carriage, Black And Blue, Why Should You Come When I Call?, Up All Night (Frankie Miller To Hollywood), Holiday In Spain, 4 White Stallions (Bonus)
Vydavatel: Universal
Counting Crows nemají problém se s každou svou deskou dostat do americké Top Ten. Popularitu jim přinesla již debutová "August And Everything After" z roku 1993 s hitem "Mr. Jones". Čtvrtá studiovka "Hard Candy" (kapela má na kontě i živé dvojalbum) se snaží zopakovat úspěch prvotiny a vše nasvědčuje tomu, že by se jí to mohlo podařit. Obal desky je stylizovaný jako plechová krabička cucavých bonbónů, třináct písní, třináct chutí. Ty počty písniček sice nesedí, protože CD obsahuje dva bonusy (z toho jeden schovaný), ale to je milé a vítané překvapení navíc.
Kapel s podobným zvukem a stylem je ve Státech nemálo. V rychlosti mne napadají
Wallflowers,
Matchbox Twenty,
Hootie & The Blowfish,
Train či
Dave Matthews Band. Všechny hrají dospělý rock, jsou to typicky americké kapely čerpající z těch nejlepších hudebních tradic a mohou být chvílemi i zaměnitelné.
Counting Crows mají svou nejsilnější zbraň v osobě zpěváka Adama Duritze. Nejen, že je téměř výhradním autorem repertoáru (na "Hard Candy" má jen ojediněle spoluautora, např. v "Butterfly In Revers" se spolčil s Ryanem Adamsem), ale zejména disponuje svébytným a dobře rozpoznatelným hlasem. Ten hlas je ozvláštněn jakousi roztřesenou naléhavostí a nenechává se přebít bohatými aranžemi písní. Není divu, že
Counting Crows znějí tak plně, vždyť je jich sedm, ale myslím, že deska není nějak přeplácaná. Možná se o to postaral i věhlasný producent Steve Lillywhite, který spolupracoval třeba i s
U2 a
Dave Matthews Band.
Z vyrovnané kolekce písní bych rád vyzdvihl čistě subjektivně vybrané kousky. Nejliběji mi tedy znějí melancholická "Miami" a rozjetější "American Girls", možná proto, že ve sborech pěje má oblíbená
Sheryl Crow (vrána k vráně sedá?).
Counting Crows si nenápadně berou něco od
Eagles nebo Byrds, viz pěkný refrén "If I Could Give All My Love". "Butterfly In Reverse" je zase příjemný valčík oslazený smyčcy. "Carriage" je nejjemnější píseň alba ozvláštněná trubkou, v níž mi Duritzův hlas kupodivu připomíná Gavina Rosdalea z
Bush a vůbec to není nepatřičné.
"Hard Candy" je písničkové neexperimentální album s příjemnou atmosférou. Kytary zvoní, harmonie sedí, zvuk je plný a lahodný. Je to příjemná placka na cesty nejen po Americe. Můžete na ní hledat spoustu odkazů na umělce, kteří
Counting Crows ovlivnili, anebo se jen bavit pěknou rockovou deskou. Místo progrese za každou cenu uslyšíte poctivou a trochu staromilskou hudbu.