Řady muzikantů, které už mají odžitých sedm křížků života, se rozšířily o další velké jméno. Eric Clapton znamená pro rockovou hudbu totéž, co mořští živočichové pro moře. Warner Music samozřejmě neváhali a vydali kompilaci, která už svým názvem "Forever Man" říká vše.
7/10
Eric Clapton - Forever Man
Vydáno: 11.05.2015
Celkový čas: 79:43 + 78:59
Skladby: CD1: Gotta Get Over, I've Got A Rock 'N' Roll Heart, Run Back To Your Side, Tears In Heaven, Call Me The Breeze, Forever Man, Believe In Life, Bad Love, My Father's Eyes, Anyway The Wind Blows - J.J. Cale & Eric Clapton, Travelin' Alone, Change The World, Behind The Mask, It's In The Way That You Use It, Pretending, Riding With The King - Eric Clapton & B.B. King, Circus, Revolution / CD2 live: Badge, Sunshine Of Your Love, White Room, Wonderful Tonight, Worried Life Blues, Cocaine, Layla (Unplugged), Nobody Knows You When You're Down & Out (Unplugged), Walkin' Blues (Unplugged), Them Changes (Eric Clapton and Steve Winwood), Presence Of The Lord (Eric Clapton and Steve Winwood), Hoochie Coochie Man, Goin' Down Slow, Over The Rainbow
Vydavatel: Warner Music
Rozhodně nemohlo být lehké poskládat další Claptonovu kompilaci tak, aby dávala smysl, nenaštvala lidi, kteří už podobných alb mají doma několik, a dokázala přilákat další posluchače, kteří zatím o umění jednoho z nejzásadnějších kytaristů rockové historie moc nezavadili.
"Forever Man" (respektive jeho základní 2CD formát) je koncipován napůl jako výběr ze studiových a napůl ze živých nahrávek. Tento tah se ukázal jako velmi prozíravý a nabízí pohled na
Erica Claptona ve dvou polohách, přičemž každá má něco do sebe. Ve studiu se dá každý song vymazlit, vypiplat do nejmenšího detailu a dotáhnout do konce.
Naživo je k tomu přidána i obří porce energie, perfektní sehranost kapely a sáhodlouhá stopáž skladeb, která kvůli omezenému prostoru jednoho CD nenabízí prostor pro umístění více jak čtrnácti songů. Nutno však jedním dechem dodat, že dlouhé pasáže vás k smrti neunudí ani neuspí. Clapton se při nich může cítit jako smrtelně jedovatá kobra, která se dlouho povaluje v rozpáleném kamení a zničehonic zaútočí na nebohou kořist.
Navíc ani stylově nepatří do jedné škatulky. Kořeny jeho stromu patří jednoznačně k blues, statný rockový kmen se pak košatí do větvoví z psychedelického rocku, hardr ocku, popu, folku i country. Fanoušci mu jsou ochotni odpustit i automatické bicí na desce "Pilgrim". Jako většina další produkce totiž nejde o tupé popěvky, které nemají ducha.
Zamrzí chybějící perly "I Shot The Sheriff" či "Let It Grow" a vůbec fakt, že tvorba šedesátých a sedmdesátých let je zde zastoupena jen v několika - byť výtečných - živých provedeních. A to je vlastně jediný velký nedostatek výběru. S
Cream nebo Derek And The Dominos nahrál také spoustu písní, které byly pro jeho kariéru velmi důležité, navíc v době, kdy trpěl depresemi a závislostí na alkoholu a drogách.
Nic z toho ho však nezabilo, nýbrž posílilo, a proto si v novém miléniu může plnit další muzikantské sny. Ať už je tím snem společné album s B.B. Kingem, deska inspirovaná jeho vzorem Robertem Johnsonem (
"Me And Mr. Johnson"), spolupráce s J.J.Calem (
"The Road To Escondido") nebo dříve se slavnými beatly George Harrisonem (díky ní vznikly pecky "Layla" či "Wonderful Tonight") a
Ringo Starrem. Další překvapení jistě čekají.