Deset let je již pořádně dlouhá cesta nejen po hudebních pódiích. Longital se netradičně poohlíží zpět, na své desce "A to je všetko?" odložili všechnu elektroniku a oddávají se fascinaci akustikou. Nápomocen byl i navrátivší se Marián Slávka. Všechno toto a mnohem více nakoplo Longital k organickému zvuku.
Nějaký ten pátek zpátky, kdy na pár koncertech
Longital za bubny hostoval
Milan Cais, se možná pomalu začala rodit myšlenka vzdát se veškerých elektronických pomocníků včetně laptopu a vydat se zcela jinými hudebními roklinami.
"V čase, kdy jsme se nejvíc zabývali elektronikou a naše skladba byla dokonce oceněná v soutěži labelu Ninja Tune mezi top ten remixy kapely Coldcut, jsem měl zvláštní zážitek. Sedli jsme si do čajovny v Praze na Václaváku, kde hrála akustická hudba, která mě úplně zhypnotizovala. Připomenula mně mých prvních deset let s akustickou kytarou. Cítil jsem v té hudbě kov, vůni dřeva a odlítajících třísek," říká Dano Salontay. Na mysl mu i vyplavala deska
The Young Gods "Knock On Wood", tedy jejich akustická seance z roku 2008. Další důležitým elementem se stal Marián Slávka, který se po letech vrátil (působil v sestavě ještě pod názvem
Dlhé Diely) a nemalým způsobem se podepsal pod nové aranže.
Výsledkem je "A to je všetko?", album, jež se nahrávalo živě ve studiu Jámor Ondřeje Ježka, tedy bez dodatečných úprav a zásahů. Selekcí prošly převážně písně z poslední dekády (z trojice desek "Výprava", "Gloria" a "Teraz"), které Dano a Shina mají z koncertů důkladně
podchycené a chtěli jim vdechnout nová podobenství v odlišných atmosférách. Výjimkou je jen skladba "Vlak" z alba "September". Značnou převahu naopak má zatím poslední, pět roků staré
"Teraz". Mnohé prozrazuje hned úvodní "Som modré more", ta přesně dokresluje, co vše bylo vlastně záměrem.
Hudební alchymie muzikantů se vždy nedala vtěsnat do jedné škatulky (byla to marná snaha). Jejich žánrový přesah jim pomáhal prolamovat hranice experimentu, melodramatických, až
básnicky zaobalených sonetů, v nichž své náležité místo měly i hlasy hlavních aktérů. Na novince je mnohé očesáno, přetransformováno do palet nálad akustických nástrojů, kdy převážná míra stojí na umu tohoto (opět) tria. Přesto se nevytratilo nic z náruživosti a rozpoznatelných prvků, které samotné Longital prezentují už roky. Svým způsobem se jim také povedlo přenést onen obraz známý z koncertních pódií, ty momenty organického
chvění sledu nápadů a nepolapitelných melodických shluků.
"A to je všetko?" má svou dějovou linii, kdy vás chvíli jen tak kolébá a nechá dozrát každý odehraný tón. V kontrastu pak náhle přicházejí
bouří prosáklá preludia, kdy se necháte strhnout onou nakumulovanou energií. Jejich nepopsatelná
lyrika si získává pozornost tím víc, čím hlouběji se při poslechu zaměříte na každičký detail. V tomto duchu vynikne decentní podmanivost křehčích písní "Anjel môj" nebo "Zlatá". Slovní hrátky v rozvířené trojici "Von Von", "Vlak" a "Mraky draky" představují další neodmyslitelnou tvář, jež k nim pravoplatně patří. Dramaticky vystavěná "Na mori" a vygradované finále "A to je všetko?" toto vše zpečeťují v kompaktní celek mnoha hran a alternativ. Kapele se vesměs podařilo vtěsnat maximum do minima, nikterak neztratit nic ze smyslu originálních verzí a vykreslit jim zcela nové formy stojící na kořenech původních Dlhých dielů. Ta konfrontace je téměř unikátní - samotná deska dozrává s každým dalším poslechem a se vzrůstající závislostí na ní.
"A to je všetko?" je magická sounáležitost, hudební hlubina, která prosakuje do morku kostí. Ukrytá energie, dynamika jednotlivých kompozic, je jako spalující žár rozjařených květnových nocí - Longital zde dozráli do nových sfér a i bez elektronických krabiček je jejich muzika živelná, fascinující a do pulsující noci jako stvořená. Bude zajímavé sledovat, zda se tuto souhru podaří přenést i na zcela nový materiál. "A to je všetko?" je totiž poctivě přepracovaný výběr toho nejlepšího, ale i to se pro tuto chvíli ve velkém počítá.
Longital mají před sebou festivalové léto, které bude patřit zejména novince "A to je všetko?". Nejblíže je budete moci vidět na koncertním
dvojáku v rámci festivalu United Islands Of Prague. Jako první vystoupí v rámci Klubové noci (18. června) v pražském Paláci Akropolis, kde zahrají po boku kapel
Bros 'n' Beasts a
Citizen37. O den později na Střeleckém ostrově (Český rozhlas Jazz stage od 17 hodin) pokřtí "A to je všetko?" Milan Cais z
Tata Bojs (a možná dovede celou svou družinu).