Možná si myslíte, že mezi cédéčky s písničkami pro děti, jako jsou Pokémoni, Šmoulové či cokoli dalšího, nejsou žádné rozdíly. Samozřejmě že v důvodu jejich vydání asi ne, tím je přirozeně snaha na popularitě televizního seriálu vydělat peníze, ale v kvalitě zpracování rozhodně. Zatímco přibližně před rokem jsem hodnotil české písničky ze seriálu "Pokémon", které byly skutečně profesionálně udělané (produkce Dan Hádl, zpívali třeba Kristýna, Petr Kolář či A-tak!, texty Jana Rolincová), konkurenční "Digimon" je úplně o ničem jiném. Amatérismus z něj totiž teče proudem.

Nemá smysl se zaobírat texty, které se zcela logicky točí okolo světa Digimonů, ale po hudební stránce člověk nemůže než zaplakat. Nejde ani tak o samotné melodické nápady, jež jsou mnohokrát přežvýkané někde jinde, ale o nahrávku samotnou. Její zvuk je totiž více než tristní, hlasitost nástrojů je nevyvážená a přes zpěv někdy není slyšet vůbec nic. Aranžmá jsou povětšinou udělána snad na těch nejlevnějších klávesách, jaké používají dvoučlenné kapely na různých oslavách. Brrr. Zúčastnění zpěváci podávají naštěstí poměrně dobrý výkon, nic za uši netahá. A abych nenadával úplně na vše, nutno uznat, že písničky jako "Jsem s tebou" nebo "Nenech mě tu stát" by obstály i jinde než v televizním seriálu.

Nikdy bych od písniček k dětskému televiznímu seriálu nečekal jistou dávku profesionality, kdybych neslyšel výše zmíněné česky zpívané písničky z "Pokémonů". "Digimon" je ale nahrán mnohem více amatérsky a ve srovnání neobstojí ani omylem. I děti si přece zaslouží jistou dávku kvality.