Kdo by to do toho drobného kluka s květákem na hlavě a vášní pro filmové soundtracky ještě před pár lety řekl. Když dnes pětatřicetiletý Lincoln Barret začínal na přelomu tisíciletí hrát v domovském Walesu, nejspíš ani nesnil o tom, že se jednoho dne lístky na jeho show budou vyprodávat dlouho dopředu. Kdo si ale vstupenku za vpravdě lidové tři stovky pořídil včas, určitě nelitoval.

Ještě než se ale na pódiu s trojicí mohutných, neúplnou krychli připomínajících promítacích ploch, DJským pultem a dostatkem prostoru pro fanoušky objevil sám High Contrast, bylo potřeba zvládnout ještě sety Hellsmithse a Akiry. Prvního zmíněného jsme nestihli, Akirovi už ale přihlíželo plné obecenstvo. Karlovarský DJ známý například z Let It Rollu do svého setu zakomponoval třeba útržky "Count On Me" od Chase & Status, "Take Ü There" od Skrillexova a Diplova projektu Jack Ü a kupodivu i letitou klasiku "Ready Or Not" od Fugees. Největšího ohlasu se ale dočkal, když dal podle očekávání prostor novodobé drum'n'bassové klasice "Nobody To Love" od Sigmy. A jelikož roztančené hity přesahující ze spíše undergroundové scény do mainstreamu na lidi zkrátka fungují, je třeba je ždímat, co to dá. A tak nejen Sigma, ale také Wilkinsonova "Afterglow" zazněla ten večer za velkého ohlasu přítomných v různých úpravách minimálně třikrát.

High Contrast svůj dvouhodinový set odstartoval sice až v jednu ráno, známky únavy byste ale na fanoušcích hledali marně. Zcela zaplněný prostor pro tanec ani zdaleka nestačil všem, a tak se tancovalo i u barů, na balkónu, a dokonce i přímo na pódiu, Barretovi za zády. Možnost dívat se slavnému DJi a producentovi přímo pod ruce byla zajímavým zpestřením, pobyt přímo v kotli byl ale přece jen zajímavější. Zběsile tančící dav totiž dávno rezignoval na komfortní zóny, a tak se pařilo pěkně tělo na tělo. Co na tom, že všude byla spousta potu, rozlitého piva a oblečení se lepilo k tělu jako Kanagom k papíru. Hlavně že je párty.

Rezidenta vyhlášené stáje Hospital Records sice na pódiu doplňoval ještě MC Dynamite, díky němuž některé části setu dostaly místy nádech junglu, ale pravdou je, že jeho účast byla v podstatě zbytečná. Hudba sama o sobě další úpravy nepotřebovala, hecování publika rovněž nebylo nutné, a jelikož Dynamitovi ani nebylo příliš rozumnět, byl jeho přínos takřka nulový.

Nekuřák a abstinent High Contrast mikrofon neměl a na rozdíl od věhlasnějších DJských celebrit, které si často vystačí s tlačítkem play a zběsilým máváním rukama nad hlavou (Ahoj Leoši!), nejenže skutečně hrál, ale ještě u toho působil sympaticky introvertně a prakticky po celý večer se jen potutelně usmíval. Jako správná klidná síla totiž znal svou hodnotu, ale nepotřeboval ji dávat okatě na odiv.

Z jeho rukou se k publiku donesly nejen plody jeho vlastní práce, ale hojně si také půjčoval od kolegů. Mimo vynikající "Aurory" od hvězdných Camo & Krooked tak došlo i na letitou "Praise You" Fatboye Slima, "Let Go For Tonight" synthpopové zpěvačky Foxes, nebo dokonce hiphopovou hymnu "California Love" od 2Paca. Monotónností tedy jeho set skutečně netrpěl.

Za asi jedinou výraznější výtku lze považovat některé rozpačité přechody mezi tracky, kdy Barret rozjetou skladbu zničehonic utnul a navázal na ni jinou, která se začala rozjíždět v úplně jiném tempu. Takové věci by si měl dobrý DJ umět pohlídat.

Ani to ale nezabránilo fanouškům ocenit High Contrasta elektrizujícím závěrečným potleskem. Za vynikající drum'n'bassovou párty, která pro mnohé končila až po afterparty s 2K & Sweg a rozjezdem prvních ranních spojů, si jej rozhodně zasloužil.