Electronic Beats není jen tak ledajaký festival. Svědčí o tom každoročně obrovský zájem, kdy se během pár hodin dokážou bez problému vyprodat všechny lístky. U letošního, v pořadí již desátého ročníku se mohlo zpočátku zdát, že nabízí poněkud slabší program v porovnání s ročníky minulými. Kromě absence nějakého masově známějšího jména jsme byli trochu ochuzeni o samotnou elektroniku, kterou nám například před rokem dopřálo skvělé německé trio Moderat. Nakonec se však ukázalo, že organizátoři s výběrem jmen nešlápli vyloženě vedle a postarali se o další vynikající ročník s jedinečnou atmosférou.

Festival se odehrával tradičně v pražském divadle Archa a při pátečním večeru nabídl koncert izraelské zpěvačky a producentky Adi Ulmansky, která u nás vystupovala již dříve na United Island, dále set francouzsko-kubánských dvojčat Ibeyi, kterým letos vyšel eponymní debut. Třetími v pořadí byli ostřílení veteráni a představitelé krautrocku Von Spar. Večer zakončila čtyřčlenná dívčí kapela Warpaint, ze všech jmenovaných interpretů asi největší lákadlo letošního ročníku. Čtyři jména na jeden (krátký) večer nejsou zrovna málo, což mělo za následek, že jednotlivé koncerty musely mít poněkud kratší stopáž.

Jako první se nám představila Adi Ulmansky. Na fotkách a ve svých videoklipech hýří všemi barvami, na pódium v Arše však přišla v decentních černých šatech a působila spíš klidným dojmem, a ne jako energická rapperka. Zbytečně neotálela a beze slov odstartovala svůj set plný futuristických elektronických beatů a samplů. Po svérázném začátku ubrala na tempu a před rapem upřednostnila zpěv. Příjemným překvapením byl vynikající cover písně "The Wilhelm Scream" od Jamese Blakea, který posluchače spolehlivě dostal do zasněné nálady. Přichystala si také čerstvou novinku v podobě instrumentální skladby "Chinatown", ke které den před Electronic Beats vyšel animovaný videoklip. Adi Ulmansky své (krátké) vystoupení zakončila příjemnou skladbou "Was It You?", jež má vynikající refrén.

Po krátké pauze přišla na řadu dvojčata Lisa-Kaindé a Naomi Diaz, společně jako Ibeyi. Narodila se na Kubě, a ačkoliv žijí ve Francii, hudební inspiraci našla ve svém rodišti a v jihozápadní části Nigérie, odkud si vypůjčila africký jazyk Yoruba, který používají společně s angličtinou. Na svém eponymním debutu holky kličkují mezi soulem a r'n'b a nezapomněly přidat ani trochu té elektroniky. Obě umí úžasně zpívat. Zážitek z jejich show umocňovaly tradiční živé nástroje. Často se Lisa-Kaindé s Naomi obešly téměř bez nástrojů, a i přesto roztleskaly návštěvníky. Celkem rychle odehrály své nejznámější songy "River" a procítěnou "Mama Says", ale skvěle vynikla například i "Oya". I přesto, že Ibeyi ten večer koncepčně nejvíc vyčnívaly, postaraly se o velmi energické vystoupení a sklidily velmi pozitivní ohlasy od posluchačů.

Po půlnoci pódium okupovala německá kapela Von Spar. V minulém roce vydala čtvrtou studiovou desku "Streetlife" a z ní také hrála převážnou většinu skladeb. Vystoupení se vyznačovalo dlouhými hypnotizujícími melodiemi, jež pozvolna gradovaly a uváděly fanoušky do deliria. Aby toho nebylo málo, jejich hudbu doplňovaly značně stylové projekce a vizualizace. Von Spar se rozhodně zasloužili o největší příděl elektroniky za celý večer.

Jako poslední nás čekala dívčí indierocková kapela Warpaint ze vzdáleného Los Angeles z Kalifornie. Bylo vidět, že většina návštěvníků přišla právě na tyto čtyři nadané muzikantky, neboť se prostor pod pódiem celkem rychle zaplnil, že nebylo snadné se procpat dopředu. Warpaint si přichystaly dokonale zasněné melodie, intenzivní hudební plochy a sympatické vokály. Zahrály své nejznámější skladby jako "Keep It Healthy", "Undertow" a samozřejmě neopomenuly svůj největší hit "Love Is To Die", na který snad každý čekal. V samotném závěru si jejich fanoušci ještě úspěšně vydupali dva přídavky.

Desátý ročník Electronic Beats festivalu se organizačně opět vydařil, nabídl samá zajímavá jména, a hlavně přinesl báječnou atmosféru. Ani nemohu říct, které vystoupení bylo nejlepší, jednotliví interpreti hrají tak rozdílnou hudbu, že není vůbec snadné je porovnat.