Elektronická experimentátorka
Zola Jesus, vlastním jménem Nika Roza Danilova, si naordinovala hudební kariéru už jako malá holčička. Aniž by sama tušila, kde se to v ní vlastně bere, celým srdcem toužila stát se operní pěvkyní. Ve svých sedmi letech trávila čas s nahrávkami lekcí zpěvu, probírala se notami k operním áriím a za nedlouho pracovala s vlastním lektorem zpěvu. Její sen se začal brzy naplňovat. Jako desetiletá dostala příležitost stanout na prknech opery a nebýt její úzkostné povahy, která Zolu držela zpátky, kdo ví, na jakém místě by se nacházela nyní.
"Často jsem před vystoupeními ztrácela hlas kvůli trémě. Byla jsem na sebe tak tvrdá, že bych se zmlátila za jakoukoli nedokonalost nebo chybu v mém zpěvu, a i když byl můj hlas příliš mladý na to, abych zvládla všechno, co jsem si představovala; nenáviděla jsem se za to", popsala Zola strasti začínající zpěvačky.
Nenechala se ale odradit a vykročila svou vlastní cestou. Odklonila se od operního zpěvu ve prospěch rockové muziky a inspirovaná interprety jako
Ian Curtis,
Lydia Lunch,
Diamanda Galás,
Throbbing Gristle nebo
Swans se pustila do hledání své hudební tváře. Nebála se a experimentovala se vším, co měla tenkrát po ruce - od kláves až po různé typy perkusí. V roce 2009 debutovala LPčkem "The Spoils", které celé nahrávala ve svém bytě a zařadilo ji mezi ostře sledovaná jména nezávislé scény. Od té doby produktivní hudebnice přidala další čtyři dlouhohrající nahrávky, odjela turné s
The xx a objevila se na důležitých festivalech, včetně prestižního Pitchfork Festivalu.
V Praze nyní šestadvacetiletá Zola odehrála svůj první koncert před více jak čtyřmi lety a brzy ji čeká návrat. Již 16. března vystoupí ve smíchovském klubu MeetFactory, kde představí své aktuální album "Taiga". Supportovat jí bude
Freddy Ruppert, spoluhráč z projektu
Former Ghosts. Zatím poslední nahrávka zpěvačku zavedla na lesy porostlý ostrov Vashon ve státě Washington, který jí jistě musel připomínat svérázné dětství, strávené v loveckém zázemí zalesněného Wisconsinu. Navzdory tajemnému prostředí, ve kterém deska vznikala, má být "Taiga" podle kritiky nejpřístupnějším počinem, kterým se Zola zatím pochlubila. Uvidíme v MeetFactory.