Zpěvák kapely Vanessa, možná jediného průkopníka tuzemské ebm/industriální muziky, v přítmí své oblíbené holešovické putyky uvedl na pravou míru fámy kolující o Vanesse a jejím zimním turné, včetně chystaného koncertu v pražském Foru Karlín, a pohovořil i o svých nových projektech.
Pojďme zabrousit do nejaktuálnějšího dění okolo Vanessy. Máte za sebou poměrně plodný rok, vydali jste novou desku "Antidotum", natočili několik videoklipů... Věci měly vyústit v zimní turné, čítající několik zastávek po celém Česku, drtivá většina z koncertů plánované šňůry však byla zrušena těsně před jejím zahájením a zůstal jenom velký koncert v pražském Foru Karlín. Jak k tomu došlo?
Říkali jsme si, že zkusíme dostat elektronický underground do hal, ale nakonec to nevyšlo. Zas tak moc se nestalo. Odpadlo nám cestování v zimě a mrazu a z finančního hlediska to taky není žádná tragédie. Drogy dostáváme zadarmo a navíc peníze z koncertů nás nevytrhnou. Víc se do toho vráží, než vydělá. Peníze investovaný například do videoklipů, to jsou částky, který se nikdy nevrátí. My to nemusíme naštěstí řešit, v tomhle směru nás dost drží nad vodou kamarádi, kteří stačili zbohatnout v 90. letech.
Samir Hauser...
Vanessa coby milovaná i nenáviděná, hluboce vyznávaná i nepochopená tuzemská elektronická legenda vznikla z kraje devadesátých let coby Vanessa Del Rio. Kapela vešla v širokou známost především jako strůjce návykově živelných koncertů a po celou dobu její existence ji nepřestávají provázet větší nebo menší kontroverze typu hořící fanoušci na koncertech nebo šňupání zakázaných látek z bible v přímém přenosu veřejnoprávní televize. Aktuálně Vanessa páchá obrodu národa s pomocí skvělého alba
"Antidotum", které je opět charakterizované zvukovou syrovostí a naturalistickými texty z dílny zpěváka
Samira Hausera. Živě svoji filozofii kapela již 1. února odprezentuje v na její poměry nezvykle rozměrném prostoru karlínského Fóra. Po jejím boku vystoupí věhlasný producent
John Fryer (ex-
This Mortal Coil), který "Antidotum" produkoval, a jako speciální host se představí rapper
Řezník s kapelou
Sodoma Gomora.
Kdo přesně jsou vlastně tyhle šedý eminence v pozadí Vanessy? Odhalíte někdy jejich totožnost?
Ne, není k tomu důvod. Jsou to prostě naši kamarádi. V devadesátkách bylo relativně hodně příležitostí, jak přijít k penězům.
Zpátky k turné, důvodem jeho zrušení byl skutečně pouze nevydařený předprodej? Nebyl v tom skrytý tah, jak stáhnout lidi do Prahy a zaplnit karlínské Forum?
To je šílená konspirační teorie, kterou už jsem několikrát zaslechl. Něco jako chemtrails. Tuhle pomluvu si vycucal z prstu nějaký paranoik.
Třeba to ve výsledku přinese nějaká pozitiva. Lidi z okresů se sjedou do Prahy, může to být větší party než za normálních okolností.
Těžko říct, Forum je docela velký prostor. Můj léčitel tvrdí, že tam bude něco přes tisíc lidí.
Kdy začínáte zkoušet, už jste to byli v Karlíně alespoň okouknout?
Upřímně řečeno - nikdy jsem tam nebyl. Zkoušet budeme až na místě v den koncertu. Pro mě je důležitý, abych koncert přežil a mohl následně odletět na dovolenou.
Jak vůbec koresponduje myšlenka odehrát koncert v tak velkém prostoru, jako je Forum, s tvojí nechutí vystupovat na velkých pódiích?
© www.brunoferrari.cz
Skutečně nemám rád hraní na velkých pódiích. Ze stejného důvodu nemám rád ani hraní na festivalech. Vždycky jsem měl radši koncerty v malých klubech, kde je člověk blízko lidem. Nicméně je potřeba občas měnit svoje zvyky.
Jaký program ve Foru nabídnete?
Lidé se mohou těšit na průřez všemi alby a zazní některé skladby z 90. let, které jsme dlouho nehráli. Před Vanessou vystoupí Řezník. Velkolepá scéna a několik lascivních gest je samozřejmostí.
Odrazí se do dramaturgie koncertu i to, že Vanessu čeká jubileum pětadvaceti let od založení kapely?
Termín koncertu se shodnou okolností kryje s půlkulatinami Vanessy. Nerad bych ho ale pojímal vyloženě v duchu oslav. Nepatřím k lidem, co by měli oslavy zvlášť v oblibě. Nevyrážím ven ani na Silvestra, neslavím narozeniny. Nevidím na tom nic zajímavého.
Chápu, oslavy pro oslavy, to je věc amatérů. Kdo se umí bavit, nepotřebuje k tomu žádné příležitosti.
Oslavy jsou pro plebejce. Navíc mě už jen tak něco nepobaví.
Čím to je? Už jsi vyzkoušel všechno, co se dá? Nebo je za tím únava?
Jsem ve stadiu, kdy požitkáři páchají sebevraždy, protože už je jejich požitky neuspokojují.
Ve tvém případě to ale naštěstí nevede k žádné prokrastinaci. Alespoň z toho, co tak pozoruju, se zdá, že pracuješ na čím dál větším množství věcí, není to tak?
Asi se snažím uniknout ze stereotypu. Čím víc se nudím, tím víc se snažím něco produkovat.
Takže tobě osobně se nestává, že bys zažíval období, během kterých vypínáš a neděláš vůbec nic? Nedopřáváš si pauzy?
Ne, tohle nemívám. Může za to částečně i moje zaměstnání. Živím se produkováním nápadů a můj mozek je neustále v akci. Práce mě udržuje v procesu a nakopává mě k tomu, abych se věnoval i dalším aktivitám.
Co můžeš říct k fámám, které v poslední době začaly kolovat o rozpadu Vanessy? Prý se mezi sebou v kapele nenávidíte tolik, že už nedokážete vydržet pohromadě. Je na tom něco pravdy?
Papež má někdy problém s tím, že na něj lidi na ulici plivou a nadávají mu, že je feťák. Nesnáší to moc dobře. Tak je kvůli tomu občas nevrlý. Ale ten rozpad byla nějaká fáma.
Počkej, neříkej mi, že je novinka, abyste něco takového slýchali na svoje konto?
Ne, to není novinka. Ale Papež žije v menším městě, kde se hned všechno roznese. Má dítě, které chodí do školy a poslouchá tam, že jeho tatínek je plešatá fetka. Nemá to lehký.
Když jsme u dalších projektů, ty právě rozjíždíš novou věc právě s Řezníkem, který se objeví na vašem koncertu 1. února. Jak vznikla tahle spolupráce?
© facebook interpreta Řezník je talentovaný a vtipný člověk. Podobných lidí je tady nedostatek. Dlouhou dobu jsem měl problém s mladými českými umělci. To, co jsem od nich slyšel nebo viděl, většinou nebylo nic zajímavého. Objevují objevené a nijak to neposouvají dál. Chybí jim odvaha a invence. Neříkám, že jsou takoví všichni, najdou se samozřejmě výjimky, jako je právě Řezník, malíř Honza Gemrot nebo fotografka Lucie Michnová. Není jich bohužel mnoho. Konkrétně s Řezníkem jsme se potkali v době, kdy jsem se chtěl pustit do projektu s Františkem Štormem z
Master’s Hammer. Štorm je mimochodem jedna z mála osobností světového formátu v místním prostředí. Řezníkova osobnost zapadala perfektně do našeho strojku. Takže jsme začali společně pracovat na projektu Mortal Cabinet.
Měl jsi už hned na začátku představu, co přesně chceš spolu s Řezníkem podniknout?
Ne, mělo to a pořád má určitý vývoj. Kdybych to měl nějak shrnout, ze všeho nejvíc půjde o funebrácké hudební divadélko. Ale to se může samozřejmě ještě změnit.
Budete v rámci společného projektu fungovat jako spojení již zavedených person, Františka Štorma, Bruna Ferrariho a Řezníka, nebo dáte vzniknout novým?
Ještě hledáme hadí ženu. Pokud mezi čtenáři nějaká je, ať mi napíše na facebook.
Já jsem díky tobě měla možnost slyšet malou ukázku a podle ní to minimálně u tebe nevypadá na velký odklon po hudební stránce. Naopak, řekla bych, že je možné najít celkem silnou návaznost na tvoje předchozí projekty. Chystáte se s Řezníkem odchylovat od toho, co jsme od vás dosud slyšeli?
V tom, co jsme zatím vyprodukovali, je znát, že jde o spojení našich předchozích zkušeností. Od každého z nás je tam něco.
Zmínili jsme projekt s Řezníkem, to je ale jenom jedna z věcí, na kterých aktuálně pracuješ. Kromě toho chystáš něco nového i s Vanessou - EPéčko, na kterém by se měla objevit nová verze songu "Micronaut", cover skladby "Podivuhodný Mandarín" od The Plastic People Of The Universe a také dva remixy od vašich spřízněných kapel. Kdy se EP dočkáme?
Je to už dávno hotový. Plánovali jsme jeho vydání před začátkem turné. Vzhledem k tomu, že se plány změnily, to vydáme později. Turné bychom rádi uspořádali znovu, ale tentokrát v menších prostorách. To EPéčko bude obsahovat navíc dva remixy, jeden od
Schwarzprior, druhý od
The Tchendos. Oba dva se dost povedly.
Jak jste se vlastně seznámili se Schwarzprior, resp. s Edgarem Schwarzem? Tvoje autorská knížka "Biblee" z loňského roku se v krátkosti zmiňuje o náhodném setkání s kníráčem z Ostravy v jednom z pražských nonstopů. Proběhlo to vážně tak, jak popisuješ v knížce?
Jasně, bylo to přesně tak. Potkali jsme se náhodou v nonstopu tady kousek na Veletržní. Edgar Schwarz je dalším z mála zajímavých mladých tvůrců, o kterých jsem mluvil. Příjemně mě překvapil. Je to stylový chlápek.
Tvůj hlavní projekt ale momentálně spočívá v něčem úplně jiném než v muzice, pracuješ na filmu, prozradíš o něm něco bližšího?
© facebook.com/brunof2
S Řezníkem a Pablem de Sax pracujeme na filmu o devadesátých letech v Praze. Ve filmu ožijí postavy z té doby, jako byl Curtis, Svatý Vincent nebo vařič Freud. Byla to nejsvobodnější doba v historii téhle země a je nám jasný, že nikdo jiný než my to neudělá.
Takže to bude něco jako historický biják?
Ano, něco jako "Statečné srdce". Ale na perníku.
Těch historek musíte mít nepřeberný množství, jak chcete film pojmout, aby držel pohromadě?
Jsou to čtyři povídky spojené jedním příběhem. Víc o tom zatím mluvit nechci.
Jaký by měl film mít osud? Objeví se v kinech?
Jasně. Češi přijdou do kina a budou držet palce svým novým hrdinům - feťákům z 90 let. Už se na to těším.