Funky trochu jinak

12.06.2002 05:00 - Ondřej Pravda | foto: facebook interpreta

Už i u nás se pojem funky dost zabydlel díky propagaci spolků okolo Romana Holého. Ale funky může být hozené i trochu jinam, takže pro ty, co mají rádi rockové kytary, šlapající rytmy, máme nejspíš dobrý tip. kapela se jmenuje Big Soul a jejich album "Funky Beats".
8/10

Big Soul - Funky Beats

Skladby: The Funky Baby, We Got High, MC Redneck, 2000 BC, Groovyman, Disco Thunder, Blue Gravy, La Belle Et La Bete, BSB, Buttercup, Black River Boogie, Dewdrops
Celkový čas: 45:45
Vydavatel: BMG
Kolega z redakce dle názvu usoudil, že by mohlo jít o funky. Po mém zjištění na internetu, že má jít o rock, dal ruce pryč a... udělal chybu. Nenápadná deska, ale čím dál víc jí můžu doporučit, fígl je v tom, že obě původní informace / odhady se nemýlily.

Až po poslechu desky jsem se podíval na jejich web, ze kterého se kromě ostatních informací (graficky jednoduchý, ale výživný, mají tam texty i tabelatury) dá zjistit, že tahle americká trojka (dva týpci a basačka) nejdřív uspěla ve Francii, kde mají docela hvězdný nezávislý statut, a teprve nyní se snaží prosadit i v Americe.

A mohlo by jim to podařit, smíchali totiž funky, rock, hiphop, blues a další, doplnili scratchy, vícehlasy a chytlavá směska je na světě. Hiphopové skočné rytmy, ostré kytarové riffy, basující spodek, lehce do rapu hozený zpěv - to vše na vás vybalí v první skladbě "Funky Beats". Ten název je návodný, kdo sebou nezačne škubat do rytmu, buď pro něj nemá smysl, nebo nemá čím škubat. Druhá věc se zas tak neliší od první, ale nijak to nevadí, přijdou lepší. Struktura skladeb je stejně dost jednoduchá (viz výše), ale chytlavá, skutečně chytlavá. Při poslechu vás mohou napadnout různé skupiny, ale vždy jen tak lehce, abyste si řekli - "trošku to připomíná... ale je to dobrý". Takže co takhle Red Hot Chili Peppers nebo Butthole Surfers v "MC Redneck"? Nebo co třeba Jon Spencer při "2000 BC"? Blues to není, ale má k němu blízko a nejen kvůli té harmonice. "Groovyman" svou línou houpavostí a pohodou připomene "Clinta Eastwooda" (ne toho herce, ale tu písničku od gorilek). Minimálně ve dvou skladbách v hlavě zarezonuje Beck. Ale výborná, francouzsky zpívaná "La Belle Et La Bete" je původní a nejen kvůli té fránině povedená. Takže si sečtěte vše výše uvedené a dostanete Big Soul.

Tahle partička se evidentně baví, a i když nelze říct, že by jejich směs byla třeskutě původní, rozhodně se nedá označit za kopii. K tomu, že deska dobře odsýpá, přispívá i velice rozumná délka skladeb. Prostě jak se snaží nalákat jeden pán v bookletu: "Jejich hudba je dobrá pro všechny příležitosti, od uklízení v domě až po zabavení svých příbuzných (dokonce i při hlídaní dětí)." No, děti by to asi rozpumpovalo, takže by bylo těžší hlídat je, ale proč si nezapařit společně. Nechce je k nám nějaká agentura pozvat?


DOPORUČENÉ ČLÁNKY