Skupina Škwor vydala v dubnu u Warner Music první "velkou" desku "Vyhlašuju boj" a jak se na takový počin sluší a patří, musel následovat křest. Ten se udál ve středu 29. května v pražském klubu Futurum, kde spolu se Škworem křtili nové album ještě tatíci z Alkeholu. Více se dozvíte z naší reportáže doplněné o fotografie.
© Luboš Kreč / MusicServer.cz Jsou skupiny a interpreti, kteří naživo hrají jen výjimečně. Buď je to nebaví, nebo to neumějí. Jejich desky zní třeba perfektně, ale k čemu to, když si je nikdo nemůže prohlédnout ani poslechnout na koncertě. Česká kapela
Škwor takovým případem není. Ba dokonce je jakýmsi protikladem - ačkoli natočila album, jehož kvality jsou, řekněme, rozporuplné, při vystoupení nabírá její hudební materiál na autenticitě, je přímočařejší - prostě působí podstatně lépe.
© Luboš Kreč / MusicServer.cz Futurum je po rekonstrukci překrásný podnik, který se řadí k jedněm z nejútulnějších (a nejoblíbenějších) v matičce Praze. Když má nějaký klub vybudované určité renomé, měl by se snažit je zvelebovat či alespoň udržovat. Středeční večer toho v případě Futura nebyl ale dostatečně důvěryhodným důkazem. Zklamal totiž zvuk, a to hodně. Když Škwoři nastupovali v devět hodin na scénu, nebylo při první písni Petrovi Hrdličkovi rozumět ani zbla z toho, co zpíval (řval). Postupem času se sice zvukař dostal z toho nejhoršího, ale ani při koncertě "hlavních hvězd", Alkeholu, se nedalo mluvit o ideálu. Jeden ze zasvěcených účastníků akce se nechal slyšet, že ten večer ve Futuru fungovala slabá polovina rozličných čudlíků a ovladačů ve zvukařské kabině, což je, jak jistě uznáte, ne zrovna dostatečné množství. Nicméně ti, kterých se tento zádrhel týkal v první řadě - hudebníci a návštěvníci - na sobě nedávali znát, že by je technická nepřízeň nějak zásadně ovlivňovala a zcela evidentně se na obou březích pódia výborně bavili.
© Luboš Kreč / MusicServer.cz Již jsem předeslal, že hudba Škworu působí živě mnohem lepším dojmem (alespoň na mne). Je to dáno větší hutností projevu, agresivitou, úderností a energií, která z kytar proudí. Po celou dobu, co skupina hrála, a to byla hodina, jsem nezapochyboval, že jsem na metalovém koncertě se vším všudy.
Škwor sice ten večer plnil roli zahřívače, předkapely, ale i tak se podařilo zpěvákovi Hrdličkovi navázat kontakt s publikem, které se zatím spíše trousilo do sálu. Nebýt zhruba dvou minut, kdy se ke kapele přidal "kmotr", aby pokřtil fernetem desku, člověk by ani nepoznal, že se mělo jednat o "slavnostní večer". Prostě se hrálo a hrálo a hrálo. Škwoři možná nejsou showmani v pravém slova smyslu, ale rozhodně dokáží publikum rozparádit, což je dáno nejen energičností živého projevu, ale také Hrdličkovým charismatem a celkovou úderností skupiny. Podtrženo sečteno - Škworu se i přes špatný zvuk set vydařil.
© Luboš Kreč / MusicServer.cz Jen pár minut po českých nu-metalistech přišel na řadu hospodský rock, jehož jsou
Alkehol průkopníci. Ač je jejich hudba živě o poznání tvrdší než na deskách, při pouhém pohledu na Rauera, Kunu, Hereše a Melmuka si v mžiku uvědomíte, že tohle nejsou žádní řezníci, ale naopak ulítlí hospodští štamgasti, kteří zpívají a hrají pouze o tom, co znají nejlépe - o chlastu.
Alkehol ve středu ve Futuru také křtil, a to album "Planeta Vopic". Jako kmotřík se s tuplákem v ruce blýsknul
Aleš Brichta (měl vystoupit i u Škworu, ale nemohl, protože musel hrát fotbal...), který si následně se skupinou zazpíval i písničku "Vlajky". Křest Alkeholu byl zhruba stejně dlouhý jako ten Škwoří, tedy krátký. Vlastně na něj ani nebyl pořádně čas, protože rozdováděné máničky v kotli se dožadovaly nových a nových kousků, pročež
Alkehol musel hrát. Pochopitelně nemohly chybět dávné hity jako "Pivo dělá hezká těla", "Buráky" nebo "Travička zelená". Došlo však i na písně z nové desky ("Piju jak duha" atd.), takže se poměli všichni fanoušci, dožadující se rovnoměrného zastoupení desek. Bohužel, u Alkeholu je třeba zmínit podobnou výtku, kterou jsem napsal už u Škworu - zvuk ani zde nebyl optimální. Něco mu stále chybělo, byl jaksi "přepálený", monotónní, nevyvážený.
© Luboš Kreč / MusicServer.cz Futurum se ve středu 29. května otřásalo v rock’n’rollových rytmech, které byly sice poněkud uzemňovány nepodařenou prací zvukaře (či jeho mašinek), ale i tak se tam dalo vydržet, dokonce bych řekl, že to stálo za to. Jen aby hochům ze Škworu vydržel elán i na Strahov, kde budou hrát hned den na to na Ozzfestu... Budu jim držet palce.
Škwor a
Alkehol - křest CD, Futurum, Praha, 29.5.2002