Britská taneční legenda si z Česka udělala oblíbenou hrací destinaci. Vrací se k nám pravidelně co turné a nezdráhá se objevit na tuzemských letních i klubových festivalech. Letos Stereo MC’s k zastávce v Praze přidali koncert v Ostravě a také v Mariánských lázních. Buďme za jejich věrnost rádi, protože soudě podle show, kterou předvedli v často zvukově nespolehlivých prostorech Rock Café, si mohou právem nárokovat členství mezi špičkami tanečních kapel.

Stereo MC’s jsou zajímavý fenomén, jen co je pravda. Pokud byste zadali anketní otázku na Top Ten dance music nahrávek let devadesátých, kultovní album "Connected" z roku 1992 by se v něm s přehledem umístilo. Je to ale výhra? Člověk by se skoro vsadil, že Stereo MC’s jsou s devadesátkami natolik spjati, že v nich zamrznou a stane se z nich položka v hudebních encyklopediích. Nic takového se ale kupodivu nestalo. Stereo MC’s sice "Connected" dosud nepřekonali a nejspíš jej už ani nepřekonají, na druhou stranu si ale udrželi kvalitu a nesklouzli k vydávání podprůměrných desek. Spousta lidí na nich vyrostla, má je zaryté pod kůži a jako oblíbenou kapelu si Stereo MC’s tahá s sebou i s přibývajícími léty. Tento fakt byl znát i na objemu a složení publika Rock Café. Klub byl zaplněn do posledního centimetru čtverečního, a to převážně střední věkovou kategorii. Zatímco pro jednu generaci zůstali Stereo MC's stálicí, oslovovat mladší posluchače už se skupině zjevně nedaří. Je to sice pochopitelné, na druhou stranu ale velká škoda. Repertoár z dílny Roba Birche a spol. je totiž stále mnohem zábavnější než většina současné elektronické scény, která čím dál častěji rezignuje na tanečně/popové aspekty a instrumentální složku. Nebo jaksi postrádá duši. Rozhodně alespoň naživo.

O zábavu jde totiž Stereo MC's především a i po letech mají zpropadeně dobrý recept, jak ji rozproudit. Vlastně se ani nemusí nijak snažit a ono to prostě funguje. Party mají v krvi. Stačilo prvních pár tónů a dostalo se jim bezprostřední odezvy ze strany publika. Podíl na tom, že v Rock Café okamžitě zavládl party time, však neměla jenom kapela. Fanoušci Stero MC's v tom jeli dobře půl na půl. Když se lidi přijdou bavit, je to vždycky základ. A tentokrát to bylo cítit víc než jindy. Možná to bude znít jako pozitivní diskriminace, ale i v tomhle ohledu hrál dost možná svou roli vyšší věkový průměr publika. Jako by se dospěláci uměli víc bavit, přinejmenším v určitých momentech. Ale to už je spíš téma pro sociologický výzkum.

Palec nahoru zasloužil i setlist večera. Stereo MC's dorazili v sestavě Rob Birch (vokály), Nick Hallam (elektronika), Owen If (bicí), Cath Coffey a Aina Westlye (doprovodné vokály) a podle očekávání odehráli výběr z výběru. Většinu prostoru pochopitelně získalo album "Connected", které obsahuje jednu pecku za druhou, zazněly ale i některé skladby z novějších LP, například "Lost In Music" nebo "Running". Černošské back vokály byly pikantním kořením celé show. Sám Rob je výtečný zpěvák, ale doprovod dvou dam byl přídavným motorem, který výraz notoricky známých hitů posunul o stupeň výš, zatímco ty slabší, dají-li se tak označit, povýšily na úroveň slavnějších sourozenců. Patrné to bylo zejména na rozrapovaných a přímočařejších věcech, jako je již zmíněný song "Lost In Music". Veskrze celý hrací list díky energické interpretaci hodně prokoukl. Pokud něco nevyznělo zcela stoprocentně, byla to paradoxně lidovka "Connected," která vlivem přechodně zhoršeného zvuku trochu zaduněla. Hitové základy ji však podržely a efekt rozhodně nevyzněl do ztracena.

Těžko říct, jestli Stereo MC's někdy zestárnou. Lidsky určitě, jako my všichni. I když na Robu Birchovi to zatím není vidět - obzvlášť pod září reflektorů a v kulichu. Hudebně ale těžko. V boji s časem už, zdá se, zvítězili a jsou za to patřičně vděční. Vztahy s Českou republikou má kapela dlouhodobě dobré, nezbývá tedy než si přát, abychom se v budoucnu dočkali ještě hodně živých Stereo spojení.