Skupina Škwor je zřejmě nejúspěšnějším českým představitelem nu-metalové vlny. Vyhrála soutěž Rock Made In Gambrinus, díky čemuž mohla u Warner Music vydat desku "Vyhlašuju boj", a hlavně 30. května vystoupí na Ozzfestu v Praze. Bylo tedy dost témat, o kterých si s kapelou popovídat.
© Warner Music Když si pustíte album "Vyhlašuju boj" (recenzi najdete
tady), jež je necelý měsíc na trhu, jeden z prvních dojmů, který vám vytane na mysli, je, že
Škwor jsou pořádně drsní chlapi, kteří se s ničím nepářou. Tvrdá muzika, hrubé texty, neuhlazený projev, rockerská vizáž. Oni sami sice nemluví ani zdaleka podle etikety Gutha-Jarkovského, ale když s nimi sedíte v hospodě, přeci jen zapomenete na obavy před setkáním, cože se to z nich vlastně vyklube za týpky. Alespoň ten pocit jsem měl já, když jsem dělal rozhovor v pražském Rock Café s kytaristou a zpěvákem Petrem Hrdličkou (P), kytaristou Leo Holanem (L) a baskytaristou Tomášem Kmecem (T).
Asi není třeba se vás ptát, jestli máte radost, že budete hrát na Ozzfestu, ale spíš by mě zajímalo, zda máte trému?L: Já mám trému v podstatě před každým vystoupením.
P: Já nemám trému, protože to bude kšeft jako každej jinej. Prostě to odehrajeme a půjdeme do prdele.
T: Ono to tam asi nebude nejideálnější se zvukem, protože jsme první kapela.
P: Počítáme, že to lidi odzívaj.
Setkali jste se už s tím, že by vám někdo vyčítal nebo nepokrytě záviděl vaši účast na Ozzfestu? P: Jo. Leošovi přišel email, ve kterým bylo napsáno:
"Doufám, že ta bublina kolem Škworu brzo splaskne."L: Anonym. Ale my si myslíme, že víme, kdo to byl.
P: Jinak on ti to nikdo do ksichtu neřekne.
Na desku "Vyhlašuju boj " jste použili šest starších písniček. Proč? Neměli jste dostatek nového materiálu? L: To bylo tak - loni jsme přijali novýho bubeníka, takže chvíli trvalo, než jsme se sehráli. Pak přišel Gambrinus (Rock Made In Gambrinus, pozn. red.). My jsme chtěli desku vydávat někdy na jaře, pochopitelně by to asi bylo vlastním nákladem, ale součástí vítězství bylo i natáčení desky. Na konci září nám řekli, že do konce roku musí být deska hotová.
T: V té době byly hotový asi tři písničky. Těch sedm novejch písniček jsme udělali během měsíce, měsíce a půl. Makali jsme na tom dost.
P: Pochopitelně, že jsme chtěli natočit desku jen z novejch věcí, ale termín byl tak vražednej, že se to nedalo stihnout.
T: Ty starý písničky jsme ale taky trochu předělali, je tam nějaká elektronika.
P: Trochu jinej kabát a jinej zvuk.
L: Původní termín odevzdání byl 15. prosince a potom se to posunulo na 10. ledna. To jsme stihli, ale víc jak sedm novejch písniček už nešlo udělat.
© Warner Music Desku vám produkoval Aleš Brichta - jaká to byla spolupráce? T: My jsme jeli loni turné s
Arakainem a tam nám Aleš nabídl, že by nám když tak někdy ve studiu pomohl. Pak jsme se v listopadu sešli, řekli si, co od toho kdo čeká, a šli do práce.
L: Spolupráce byla skvělá, protože Aleš už má hodně zkušeností ze studia, což my ne. Upravil nám nějaký texty, jeden napsal sám, Petrovi pomohl se zpěvem, takže výsledek je o dost lepší, než kdybychom si to dělali sami.
P: Já jsem s tím byl hodně spokojenej.
T: Kolikrát to byl ve studiu masakr.
Z vaší hudby mám neodbytný pocit, že jste hodně naštvaní na svět. P: Já jsem naštvanej furt. A kdyby mě nedrželi zkrátka, tak texty by byly ještě mnohem horší.
L: My jsme kapela, která je postavená na agresi. Na agresivním zvuku, agresivním vyjádření. Máme rádi show.
T: Mažoretky a tak. (smích)
A co vás momentálně rozčiluje nejvíc? P: To je prostě politika furt do kolečka. Z toho, co se pořád děje, si nasranej.
T: Stačí se kouknout na zprávy a už máš adrenalin. Samá válka.
L: Texty teda nevznikaly v předvolební době, ale i tak jsou aktuální.
P: Dějou se sviňárny a nikdo to netrestá. Když já v práci ukradnu záclonu, tak mě vyhoděj a ještě budu platit pokutu. A přitom kolem kradou stamiliony a nikdo si toho nevšímá. Takže to jsou takový věci, co tě serou.
Kdyby nastala hypotetická situace, že byste mohli změnit např. státní zřízení, co by se dostalo pod váš drobnohled jako první? T: Zcela určitě sociální systém. Nevíme sice jak, ale to by bylo určitě první.
P: Jde o tu nejistotu. My máme všichni zhruba stejně starý rodiče a já to znám z vlastní zkušenosti, že tátovi, kterýmu je padesát, nikdo pořádnou práci nedá. Místo abys měl na starý kolena klid, tak ti nabízejí práce, že by ses z toho zblil. Já bych to nedělal, a to je mi třicet. Sociální jistoty tady nejsou. Navíc pro mladý lidi je třeba hroznej problém bydlení, když si chceš založit rodinu, jakože my o tom moc nepřemýšlíme (smích), ale jsou takoví lidi, který chtějí ve dvadvaceti mít dítě, ale uživit rodinu z dvanácti tisíc je dost těžký.
© Warner Music Je Škwor politická kapela? L: Ne. To rozhodně bejt nechcem.
P: To ne. Hlavně aby se lidi na koncertech uvolnili a o tom to je. Nechceme je ničím strašit.
L: Abychom mohli bejt politická skupina, to bysme si museli taky ujasnit politický názory uvnitř kapely.
P: Když to vezmu, jak to je, mě politika vůbec nezajímá. Já s tím stejně nic neudělám, tak co? U televize jsem sice nasranej, ale že bych chodil nějak do hloubky, to ne.
T: Mně vadí to, co se děje kolem, a z toho jsem naštvanej.
V několika textech ostře útočíte na ženy. Máte s nimi tak špatnou zkušenost nebo jste mizogyni?T: My je rozhodně máme rádi. Ale jsou věci, který zná každej chlap, a o to nám jde.
L: Jak se říká, bez ženskejch se žít nedá a s nima taky ne.
P: Člověk před nima musí být pořád ve střehu, protože jseš v nejistotě. (smích)
L: Taky je to dost sranda. Co zpíváme i co říkáme.
A kde je pro vás hranice mezi tím, co je ještě humor a co už ne? Někdo si vaše texty ani zdaleka nemusí vykládat jako humor, ale jako něco mnohem nepříjemnějšího a vulgárnějšího. P: Hele, když mi napíšeš text, tak já zazpívám cokoli.
T: Pro nás je to prdel od začátku do konce. To o ženskejch, o politice, o chlastu. Když si sedneš do hospody s padesátiletejma fotrama, tak těch textů napíšeš za večer třicet a všechno je to braný z prdele.
P: Příště asi napíšu text o zbytečnejch kapelách, víte o jakejch, ne?
T: Jo, třeba o nás. (smích)
Deska je tématicky poměrně hodně různorodá - pití, sex, politika, ženy, policie - možná až moc. Vláďa Tříšťala ze Sparku vám vytkl, že neví, jestli je na metalovém koncertě nebo na zábavě. Já mám podobný pocit. L: V těch novejch textech už ty témata jsou trochu jiný. Bohužel tam zůstaly starší texty, který jsou vulgárnější, ostřejší.
P: My nad tím ale nijak nepřemýšlíme, že by to mělo tvořit nějakej celek. Píšu, jak mě to napadne.
© Warner Music Ve skladbě "Mý slzy neuvidíš" mě zaujala elektronika, která se však na zbytku desky trochu ztrácí. Uvažujete, že byste ji do budoucna zakomponovali do vaší hudby víc? L: To je trochu ošemetná záležitost. Ve studiu to tam nacpeš v pohodě, ale na koncertech už to je těžší. My si s sebou vozíme předtáčky na minidisku, který během koncertu pouštíme. Do budoucna tu elektroniku nechceme víc. Jsme kapela, kterou baví hrát naživo, dělat atmosféru.
P: Oni lidi na to u nás ještě nejsou úplně připravení.
Linkin Park v Americe jedou, ale u nás to ještě není tak rozšířený.
T: My jsme to nepoužili, protože bysme si řekli, že to tam musí bejt. Ale jak se bude dělat další deska, to neví nikdo.
Nu-metalová vlna vás, předpokládám, ovlivnila hodně.L: Všechny tyhle partičky jako
Linkin Park,
Limp Bizkit,
Clawfinger nebo
Rammstein se nám hrozně líbí, hodně nás oslovili. Kdybychom to neměli rádi, tak by ta deska nezněla tak, jak zní.
P: Tyhle moderní vlivy se snažíme sledovat, což je dobrý, protože nezamrzneš někde v minulosti. Je spousta kapel, který ustrnuly v osmdesátejch letech.
Teď vás ovlivňuje nu-metal, ale co to bylo, když jste začínali? P: Tahle kapela vznikla z prdele. My jsme spolu chodili na pivo a řekli jsme si, že bysme něco mohli dát dohromady. Původně jsme ještě nebyli v tomhle složení, ale tak nějak to začalo.
T: Dobře se nám spolu chlastalo.
Pití je pro vás, zdá se, vcelku důležité. Denní chléb...P: Chlast je pro nás zábava. Někdo si před spaním čte knížku a my chodíme lejt. (smích) Ale nejsme v tom stádiu, že bysme si doma sami otevřeli láhev.
L: Já jo. Pivo.
P: Vlastně Leoš jo, ten je jedinej alkoholik. (smích)
T: My jsme vlastně takoví beránci.
L: Že jsem nedržel hubu. (smích)
© Warner Music Jak si coby metalová skupina představujete reálně úspěch v České republice? L: Pro nás by byl úspěch, kdybysme mohli příští rok odjet turné po republice sami a třeba ho i zakončili v Praze nějakým větším samostatným vystoupením, třeba ve Futuru.
T: Hlavně aby chodili lidi.
L: My jsme koncertní kapela.
P: A abychom měli pořádný prachy! (smích)
T: A pak ty baráky a bazény. (smích)
P: Potom už můžeme hrát klidně z playbacku. (smích)
Více informací o skupině
Škwor najdete na jejích oficiálních stránkách
zde.