Joe Cocker je už dlouhou dobu zpěvákem, od něhož s každou novou deskou můžeme očekávat solidně odvedenou práci. Spolehlivý a jistý výkon podává i na své albové novince "Respect Yourself". Nečekejte žádné stylové přemety, je to pořád starý dobrý Cocker, jak jej známe.
7/10
Joe Cocker - Respect Yourself
Celkový čas: 48:13
Skladby: You Can't Have My Heart, Love Not War, You Took It So Hard, Never Tear Us Apart, This Is Your Life, Respect Yourself, I'm Listening Now, Leave A Light On, It's Only Love, Every Time It Rains, Midnight Without You
Vydavatel: EMI Czech Republic
Novou dobrou éru Joe Cockera můžeme vnímat asi od poloviny osmdesátých let. Díky jedné z vrcholných scén filmu "9 ½ týdne", kdy striptýz Kim Basinger pro Mickey Rourka opepřila Cockerova píseň "You Can Leave Your Hat On" a později albem "Night Calls", na němž se významně podílel Jeff Lynne, se Cockerovi podařil comeback na pozice ztracené i díky jeho nezřízenému pití. Od té doby z času na čas přijde s vyrovnanou albovou kolekcí. Nejinak je tomu i v případě posledního přírůstku do Cockerovy bohaté diskografie čítající přes dvacet položek. Letošní novinka se jmenuje "Respect Yourself" a je opět dost dobrá.
Cocker se na "Respect Yourself" nepouští do žádných vokálních exhibicí, protože to prostě nemá zapotřebí. Jeho chraplák, poznatelný na hony daleko, zde neslouží k ohromování. Je hlasem postaršího chlapa se životními zkušenostmi na rozdávání. Celá deska je synonymem spolehlivosti a profesionálně odvedené mistrovské práce. Protože si Cocker sám nepíše písně, musel se spolehnout na tým autorů, kteří mu ovšem přichystali skladby padnoucí na míru jako solidní oblek. K tomu si Cocker vkusně vybral melancholickou "Everytime It Rains" od Randyho Newmana (ten je i autorem zmíněného hitu "You Can Leave Your Hat On") a parádně se mu povedla i "Never Tear Us Apart" z repertoáru australských
INXS, budiž Hutchenceovi země lehká.
Cenným partnerem je Cockerovi hudební doprovod - tu vytváří nezbytné soulové napětí dechová sekce, tu kytara vykreslí zasněnou atmosféru ("I'm Listening Now"), ale tím nejlepším spoluhráčem jsou mu brilantní ženské sbory - v takové "Respect Yourself" svou dráždivou razancí pěkně rozpálily už tak skvělou písničku. Několikrát mne napadlo, že by mohlo být zajímavé, kdyby Cocker natočil album duetů s velkými ženskými sexy hlasy jakými jsou
Anastacia nebo
Macy Gray.
Nebylo by špatné, kdyby
Joe Cocker opět zavítal koncertovat i k nám, naposledy jsme měli možnost jej vidět a slyšet před dvěma lety v Brně při turné k desce "No Ordinary World". Cockerovi, osmapadesátiletému rodákovi ze Sheffieldu, se jako osobnosti málokdo vyrovná. Na "Respect Yourself" potvrdil svůj vysoký kredit a podařilo se mu vytvořit nadprůměrné album ve velkém stylu bez nabubřelosti a opiček. Nezměnil se on ani jeho hudba. Proč taky?