Jsou koncerty, z nichž se vracíte nadšení a plní euforie z dokonalého uměleckého zážitku a jejichž atmosféra vám v hlavě zůstává i po několika letech. Po včerejším večeru je ale jasné, že Lady Gaga mezi ně patřit nebude. Její show byla sice na pohled ucházející, z hudebního hlediska ale třela bídu s nouzí.
Live: Lady Gaga
místo: O2 arena, Praha
datum: 5. října 2014
support: Breedlove & Chew FU, Lady Starlight
setlist: ARTPOP, G.U.Y., Donatella, Venus, MANiCURE, Just Dance/Poker Face/Telephone, Paparazzi, Do What U Want, Dope, Yoü And I, Born This Way, The Edge Of Glory, Judas/Aura, Sexxx Dreams, Mary Jane Holland, Alejandro, Bad Romance, Applause, Swine, Gypsy
Fotografie jsou pouze ilustrační, na koncertě nebylo dovoleno fotit
© gaganews.com Jednou to přijít muselo. To si takhle dlouhá léta jezdíte na téměř všechny koncerty do O2 areny, a byť se nevracíte vždy zpátky domů bez větších či menších výhrad, veskrze jste spokojeni. Včera zde ale hrála
Lady Gaga a je na místě se ptát, zda za tak špatným zážitkem stojí jen prostý fakt, že místo k sezení pro novináře bylo v sekci 412, tzn. na místě, z nějž na pódium nahlížíte shora a zboku, a tudíž jdou veškerá světla a efekty prakticky mimo vás, nebo je za tím i něco víc.
Abyste nás ale neobvinili, že jsme přišli špatně naladěni, sluší se dodat, že očekávání samozřejmě byla vysoká. Internet je totiž videí, na nichž Gaga skvěle zpívá, přeplněný, blikající trailery na turné se zhusta sdílely a kdejaká
malá příšerka vykřikovala, jak nás čeká nejlepší večer našich životů. Ano, včetně nás na musicserveru.
© gotceleb.com Jenže pak koncert skončí a před sebou máte nepopsaný papír, kde byste svým čtenářům měli co nejšetrněji vysvětlit, že vás to sice opravdu mrzí, ale mínusy tentokrát drtivě převažovaly a klady se hledají jen velmi ztěžka. Padesátiminutové zpoždění bez interpretčiny omluvy totiž ve výsledku vadilo asi nejméně.
Leccos mohl prozradit už pohled do setlistu. Páteř pochopitelně tvořilo spíše střízlivě přijaté album
"ARTPOP" s robotickým a tvrdě elektronickým zvukem, který fanoušci popové pěnice snášeli o něco hůře než rozjuchané popěvky typu "Telephone" nebo "Alejandro", jenže i těch pár hitů, které ten večer zazněly, se do historie zlatým písmem určitě nezapsaly. Příjemné momenty s "Just Dance", "Poker Face" a "Telephone" byly zkráceny a spojeny do medley, jindy výborně roztančená "Born This Way" se u kláves spolu s "Dope" rozplizla v dobře odzpívaný, ale nekonečný patos, přemírou kytarových sól znetvořenou nádheru "Yoü And I" Gaga spíše odkřičela, než odzpívala, z vynikající "The Edge Of Glory" zazněl jen úryvek a "Marry The Night" nebo "Eh Eh (Nothing Else I Can Say)" se pro změnu do seznamu odehraných skladeb nedostaly už vůbec...
© ladygaga.wikia.com O kvalitách hlasu Stefani Germanotta toho bylo
občas napsáno až moc, pravdou však je, že Lady Gaga skutečně zpívat umí. Její hlas má sílu, sytost a zejména v nižších polohách i poměrně zajímavou barvu. V O2 areně jej ale až na pár chvilek za klavírem a sem tam nějaký ten refrén nebo sloku nechávala odpočívat, protože naprostou většinu zpívaných vokálů zvládaly předtočené základy. A když už svůj hlas Gaga používala, sloužil jí spíše jako prostředek k podpoře homosexuálů (palec nahoru, rovnoprávnost pořád není samozřejmostí), nazývání všech kolem
motherfuckery, co mají dát ruce nahoru, případně k překřičení zhusta využívaných kytarových sól a silně dunících bubnů, jež v její popové show neměly co dělat.
À propos, když vyrážíte na popovou show, stává se nemilým zvykem, že byste měli brát v potaz, že hluboké umělecké výpovědi či brilantní pěvecké a muzikantské výkony u mainstreamu tohoto typu čekat spíše nelze. Pokud ale tyto faktory nefungují, bývá slušným zvykem pokusit se je přehlušit mnohdy až přeplácanou a blikající pódiovou show. Ne tak u Lady Gaga.
© lasvegasweekly.com Její pódium tvořené mimo jiné obří projekcí, planetkami a ledovými krami sice mělo z počátku silné momenty a konfety, balónky, výsuvné květiny či plošiny k nim určitě patřily, bohužel se ale zcela zapomnělo na nějakou logickou uspořádanost s postupnou gradací v závěru. Takže zatímco třeba během posledního turné
Kylie Minogue se bylo na co dívat po celou stopáž koncertu a v závěru z okrajů pódia k tomu všemu ještě prýštila voda, u Gagy se během závěrečné dvojice "Swine" a "Gypsy" jen poskakovalo se čtrnácti tanečníky, za jejichž zády na projekci blikaly abstraktní barevné čáry.
Choreografie tanečníků navíc také nepatřila k nejpropracovanějším. Že Gaga nikdy nebude tančit jako
Usher, bylo zřejmé asi každému, ale pokud už ve vystoupení nějaká sestava byla, často se jednalo spíš jen o útržky - příkladem budiž
thrillerovská "Bad Romance". U jiných interpretů byste nad tím možná mávli rukou, ale u někoho, kdo si na tanci dává v klipech tolik záležet, to zamrzí dvojnásob.
© notsafe4werk.com Paruk a kostýmů měla známá milovnice hovězího k dispozici přehršel. Blonďaté mikádo střídala hříva jak od
Amy Winehouse, tu zase vlasy obarvené do zelena a tak dále. Zbytek těla se schovával do šatů připomínajících chobotnici nebo japonské anime a nechyběly ani podprsenky z mušlí nebo velmi dlouhé stříbrnobílé šaty. Ať už ale na sobě měla zpěvačka téměř cokoliv, vždy kladla důraz na to, abychom všichni dobře viděli na její pozadí. A pohled na něj je také možná to jediné, co si návštěvníci z jejího koncertu odnesli.
Pokud lze o vystoupení v přibližně ze tří pětin naplněné O2 areně s velmi vlažnou odezvou po stranách haly vůbec prohlásit něco pozitivního, pak si pochvalu určitě zaslouží cover "Whole Lotta Love" od
Led Zeppelin, dobré nazvučení haly, dotažené choreografie během "Sexxx Dreams", a pokud pomineme hlasové exhibice za klávesami, tak také tři hudební vrcholy ve formě "Bad Romance", "Judas" a rozjeté "Applause". Potěšily také dopisy od fanoušků, podpora menšin a maskovaný tanec okolo hrající předskokanky Lady Starlight, který se na aktuálním turné odehrál vůbec poprvé.
To je ale na bezmála dvouhodinový koncert zoufale málo. Přitom by místo všech těch obleků ze židlí a třesoucího se pozadí úplně stačilo těch pár hitů prostě jen dobře odzpívat.
Druhý pohled Marty Šindlauerové
Je divné, když jste největší hvězda ve svém oboru, a přesto máte během koncertu poloprázdnou plochu na stání. Jak je to možné? Propagace vystoupení byla dostatečná, pověst zpěvačky jako talentované umělkyně není nijak výrazně pošramocená a není zřejmě nikdo, kdo by o fenoménu jménem Gaga neslyšel, a tudíž by nebyl zvědavý, jaká je diva naživo.
© popjustice.com Co tedy zapříčinilo tak trapnou situaci? Drahé lístky? Slabší repertoár? Pravda, poslední deska "ARTPOP" není úplně lehko stravitelným soustem pro rádia či běžného posluchače, který není zvyklý na jakési experimenty a hledání nových hranic mezi tím, co ještě pop je a co není. Působivá žánrová
nevěra v podobě jazzového alba "Cheek To Cheek" také zřejmě nenadchla každého a nepřilákala tak na vystoupení jazzmany, kteří by si poslechli, co Gaga dělá
normálně. Ale všichni si asi mysleli, že bude zpěvačka hrát jen songy z aktuální desky, což není zdaleka pravda. Jiné vysvětlení nenacházím.
Těžko se hodnotí znění koncertu z tak vyloženě strašného místa, jakým je sektor 412. Kromě toho, že vůbec nevidíte ani na jednu velkoplošnou obrazovku, a tudíž je pro vás zpěvačka jen lesklá tečka pobíhající nějakých čtyřicet metrů pod vámi, slyšíte v podstatě jen jakési šumno, matně připomínající známé songy. I skrze toto šumno bylo slyšet, že milovnici praštěných kostýmů to skvěle zpívá. V tomto ohledu se koncertu nedá vytknout absolutně nic.
Prvním faktorem, co se moc nepovedl, je trochu nešikovný setlist.
Pecky jako "Aura" či "Jewels N' Drugs" by určitě při troše pochopení, že ne všechno bude znít v naší O2 areně světově, ze soupisky vypadly. Zamrzí i zkrácení těch skutečných pecek jako "Just Dance", či dokonce "Poker Face", při kterých se publikum už už rozohňovalo a najednou
pic a píseň skončila. Na druhou stranu je hezké, že při tak nabitém programu se hudebnice (i po pozdním příchodu) dokázala vtěsnat do zhruba dvou hodin, a jen hrstka návštěvníků tak musela odcházet z koncertu dříve.
© popjustice.com Věřím, že
příšerky byly nadmíru spokojené a nechtějí žádnou kritiku slyšet, ale je dobré mít špetku soudnosti a uznat, že to mohlo být mnohem lepší. Nicméně i tak to byla perfektně nacvičená, pestrá show, plná hitů, tance a dechberoucích účesů a kostýmů. Možná úplně nejkrásnějším momentem (obzvláště při pohledu shora) byl rozkvět kytiček z pódia při povedené "Venus", která spolu s "Applause", "Dope" (a pohled na rozsvícené telefony byl vskutku pěkný) a "Alejandro" tvořila vrcholy večera. Dobrým nápadem bylo i předem zorganizované vypouštění modrých balónků při "Do What U Want". V jedné chvíli byla Gaga zasypána plyšáky, dopisy a všelijakými hadry, přičemž její tanečníci všechno poctivě sbírali, Lady G. z dopisů četla, měla pár proslovů a několikrát sáhla končetinou do publika, aby vyvolala pod pódiem zuřivou tlačenku. Během večera se objevila i vzácná chvilka, kdy popová ikona nechala zpívat pouze diváky, a díky bohu nenastalo tradiční české ticho; refrén "Born This Way" je zkrátka obsahově silný, a proto si ho každý pamatuje. Občas Gaga i zavtipkovala - a právě tehdy byla asi nejopravdovější. Pohled na to, jak se zamýšlí, co za růžovou plyšovou hromádku jí to přistálo na pódiu, vyvolal úsměv na rtech nejspíše u všech. A podobné to bylo i u překvapujícího zjevení zpěvačky během setu Lady Starlight.
Suvenýr z koncertu si v tento večer koupili asi jen dědici pohádkového jmění, neboť tisícikoruna za tílko či osmistovka za triko je suma značně přitažená za vlasy, a tak si diváci odnesli z koncertu hlavně zalehlé uši, popřípadě ztracený hlas a propocené šatstvo. A ti, kteří nepatří do řad
příšerek, měli možná i rozpačitý zážitek, neboť čekali mnohem, mnohem víc.
Dovětkem nechť bude naděje, že
Lady Gaga přijede do České republiky znovu. Protože ač se diváci snažili, jak mohli, šedé plochy trapné prázdnoty to nezakrylo. A Gaga sice může vypadat, že je jí to putna (koneckonců je zvyklá na hlouček posluchačů už z dob svých začátků), ale pro umělce, který svou práci odvádí na sto padesát procent, to rozhodně není ukazatelem, že Česko stojí za případnou zastávku během příštího turné.