Neoslnivé singly, hrůzostrašný obal nebo značná věková, žánrová i osobnostní nesourodost ústřední dvojice. Důvodů, proč ke společnému jazzovému albu Tonyho Bennetta a Lady Gaga vzhlížet s obavami, byla spousta. Jenže zbytečně. "Cheek To Cheek" je povedená deska.
Vydáno: 19.9.2014
Celkový čas: 34:43
Skladby: Anything Goes, Cheek To Cheek, Nature Boy, I Can't Give You Anything But Love, I Won't Dance, Firefly, Lush Life, Sophisticated Lady, Let's Face The Music And Dance, But Beautiful, It Don't Mean A Thing (If It Ain't Got That Swing)
Vydavatel: Universal
"Nechápu, proč se věnuje moderní hudbě. Když zpívá klasické skladby, z jejího hlasu jde spousta emocí. Z mladé generace neznám nikoho tak talentovaného."
Ani poslech rozšířené verze se nejeví jako zbytečnost. Mezi čtyřkou bonusů naleznete zase po jednom sólovém kousku od obou umělců, největší šmrnc má ale šťavnatá "Goody Goody", kterou zpívají společně. Za špatný vtip však lze považovat fakt, že živou verzi skladby "Bang Bang" ze šedesátých let v interpretaci Lady Gaga dostanou pouze kupující, kteří si kolekci pořídí přes iTunes. Právě ona se přitom zdá jako to nejlepší, co bylo pro album nahráno: mrazivě chladný vokál zpěvačky za sebou klade jednotlivé tóny s neuvěřitelnou precizností, zároveň ale neztrácí důležitou autentičnost. Prokouřený hlas Gaga v této poloze připomene Amy Winehouse, jež byla ostatně jedním z jejích vzorů. Závěrečná gradace pak dojímá.
S kolegou Martínkem se sice shodneme velice zřídka, nicméně v případě "Cheek To Cheek" mu musím dát v lecčems za pravdu. Společná deska Tonyho Bennetta a Lady Gaga má své kvality, řemeslně jde o v zásadě vzorné přezpívání originálů a jakousi noblesu si na ní udrží oba muzikanti.
Ale i když oba interpreti zpívají své party čistě a vkusně, chybí v jejich přednesu to zásadní – uvěřitelné emoce. Čerstvým počinem se tak proposloucháte s tím, jak krásně a vznešeně jejich převážně baladické předělávky zní, a možná si u toho vzpomenete i na Mary Steenburgen ze zapadlého baru z nádherného filmu "Frajeři ve Vegas", kterou by za mikrofonem Gaga mohla klidně vystřídat, jenže právě díky chybějící osobitosti a prožitku se "Cheek To Cheek" stane albem, které se sice sluší mít ve sbírce, ale po několika posleších a opadnutí úvodního okouzlení se na něj brzy začne prášit. A tak se zanedlouho zařadí k podobně bezpohlavním albům s covery, jako jsou ta od Michaela Bublého nebo Susan Boyle. Nejlepším způsobem, jak si zdejší evergreeny užít, je pochopitelně sehnat si je v originále, pokud ale skutečně toužíte mít ve sbírce popového umělce, který předělává klasiku, protože původní nahrávky už jsou na vás příliš retro, zkuste alba "Swing, When You're Winning" a "Swing Both Ways" Robbieho Williamse, které jsou po všech stránkách dotaženější, vyváženější, svižnější a díky štiplavému humoru ve zcela nových skladbách také mnohem šťavnatější. V tomto textu bych se ale chtěl zaměřit ještě na něco jiného. Nepsané pravidlo showbyznysu velí, že když nevíš, jak dál, zkus akustické nebo symfonické turné, případně se pusť do swingových a jazzových klasik. A i když to, milé Little monsters, uslyšíte nerady, Lady Gaga evidentně netuší, kterým směrem se vydat. Její nahrávky si sice udržují slušnou kvalitu, z komerčního hlediska to s ní ale jde od dob "Born This Way" stále z prudšího kopce. Proto se ptám - jaký je vlastně smysl "Cheek To Cheek"? Ukázat, že Matka všech příšerek umí doopravdy zpívat, jak píše kolega Martínek? To už přece dávno není potřeba - živých vystoupení s "You And I" a podobnými hlasovými exhibicemi je plný YouTube a s jazzem a swingem už Gaga s Bennetem experimentovali na jeho "Duets II". Není tedy za pomyslným ospravedlněním její nezměrné popularity spíš jen relativně levný a snadný způsob, jak fanoušky, toužebně očekávající nový materiál, nasytit před Vánoci a přivydělat si nějaký ten dolar na promo ke slibovanému pokračování předchozí studiovky "ARTPOP"? Vzhledem k již dříve dostatečně předvedeným vokálním kvalitám se domnívám, že ano, a proto bych, být Gagou, tento úkrok stranou rychle přešel a soustředil se na pokračování popové tvorby, která je pro další kariéru talentované zpěvačky mnohem důležitější. Jinak se k ní totiž začne obracet zády mnohem více lidí než jen Akon…oprava (filip69, 25.09.2014 20:46) Reagovat
Jen poznámka - Billy Strayhorn (ne Strayborn). A to, že se k někomu obrátí zády zrovna Akon, to je teda opravdu na mašli :-))
7/10?! A Arianě Grande jste dali 8/10 - to je ted... (Daev, 26.09.2014 07:22) Reagovat
7/10?! A Arianě Grande jste dali 8/10 - to je teda super, kvalitní hudba se pozná, co? :D
ale i tak celkem pozitivní recenze - hlavně souhlasím s Bang Bang - tohle fakt mělo na albu být. Nejpovedenější song a hlavně je to live verze, která se nahrávala na jeden zátah a už to svědčí o kvalitě UMĚLKYNĚ Lady Gaga.
Pane Trávníčku :) (Ondřej, 28.12.2016 23:54) Reagovat
Ono to je asi takhle, dělá co chce :) a nemusí nikomu dokazovat, že umí zpívat. Holt někdy se hledá až se to nenajde :))
Tweet