Ariana Grande patří mezi zpěvačky, u jejichž písní najdete v kolonce autorů spoustu jmen, která se většinou skladbu od skladby liší, přičemž ona sama přiloží ruku ke vznikajícímu dílu jen velmi sporadicky. Nebyla obdařena velkým charismatem, zato však dostala do vínku takřka dětskou tvářičku, která vypadá hezky na plakátech. Má tedy něco navíc oproti řadovým popovým zpěvačkám, jichž dnes v hitparádách běhá nespočet? Má: nástroj, jenž je už ze samotné podstaty pro hudbu nezbytný, přesto se na něj v poslední době občas zapomíná. Hlas.

Třetí tisíciletí přeje retru, a tak se ženská pop music v minulé dekádě nechala unášet jemným klimbáním s příchutí jazzu či soulu, s čímž udělaly díru do světa například Duffy nebo Amy Winehouse, zatímco poslední léta byla nakloněna minimalistické melancholii v podání Lany Del Rey, ale třeba i Lorde. Velké hlasy, snad jen s výjimkou Adele, ustoupily do pozadí: Mariah Carey, Arianin vzor, už má to nejlepší dávno za sebou, Christina Aguilera se neúspěšně pokoušela následovat disko-trendy, a dokonce i diva všech div Beyoncé se na loňském bezejmenném albu uskromnila a začala na úkor větších vokálních exhibic experimentovat.

Čtyřoktávová Ariana Grande přitom na první pohled nevypadá, že by její hlas měl skály bořit. Vždyť kde by se to v tom hubeném střízlíkovi vzalo? O to větší překvapení je její druhé studiové album "My Everything". Už její loňský debut nedopadl úplně špatně, nicméně měl až příliš americký zvuk jako vystřižený z devadesátých let, a tak zatímco v USA zpěvačce přinesl první místo albové hitparády, v Evropě to taková sláva nebyla. Koneckonců desce chyběla jasná vize: rodačka z Floridy chtěla ve směcici popu a r'n'b až příliš ukázat, že na to vokálně má, a působila místy jako o něco horší Aguilera, chvíli zase jako malá Mariah a občas bylo něco málo ke slyšení i z Alicie Keys.

To čerstvě představené dvojce už vize nechybí. Ariana se rozhodla pro více popový zvuk, požádala o pomoc aktuální producentské špičky v čele s Maxem Martinem, Shellbackem či Ryanem Tedderem a rozhodla se zavítat i na taneční parket, když přizvala Davida Guettu nebo Zedda. Nezanevřela ale ani na příchuť r'n'b a hip hopu. Ve výsledku se tak urodila kolekce, která v rámci mainstreamu vlastně nepřináší nic nového, vyniká ale pestrostí, a především se na ni podařilo vybrat opravdu zdařilé kousky, které navíc Ariana svým krásným hlasem skvěle nazpívala.

Ne, už dobře známý kolovrátek "Problem" není to nejlepší, co nahrávka ukrývá, přestože je i díky hostující rapperce Iggy Azalee, další kometě posledních měsíců, šťavnatý, zábavný a zatraceně návykový. Zkuste ale třeba srdceryvnou baladu "Why Try" a hned si vzpomenete na Beyoncé v nejlepší formě. Koneckonců mezi autory je podepsán Ryan Tedder z OneRepublic, který Honey Bey ušil na míru třeba nesmrtelný cajdák "Halo". Návodu na vytvoření balady, která bude zajisté fungovat, se drží i "Just A Little Bit Of Your Haert", jež sice pluje spíše v nevzrušivém tempu, zato ale nabízí příjemně zasněnou atmosféru, díky níž bude nejeden milovník popu vrnět blahem. O to víc překvapí, že jejím spoluautorem je Harry Styles z One Direction.

Vedle melodických hymen, kladoucích důraz na vokální výkon a jasně čitelnou strukturu, v tracklistu stojí i rozjuchaná taneční hitovka s úderným refrénem "Break Free", kterou by z fleku mohla zpívat třeba Katy Perry. Ta má přitom na poslední desce "Prism" podobně dotažených songů jako šafránu. Nezklame ani příjemně uvolněná "One Last Time". A vůbec nevadí, pokud nemáte rádi tvorbu Davida Guetty, jenž se na jejím vzniku podílel - písnička sice vykazuje známky elektronické taneční hudby, nejedná se ale rozhodně o žádnou zběsilou ducavku.

Milovníci fúzí popu s hiphopovým zvukem zase ocení údernou "Hands On Me", kde hostuje ASAP Ferg, nebo "Best Mistake", připomínající Christinu Aguileru v klidnějších polohách, kde bonbónek navíc přináší sloka Big Seana. Ve výčtu hostů by měl být zmíněn i Kanaďan The Weeknd v atmosférické, ale přesto chytlavé "Love Me Harder". A byl by hřích nevzpomenout jako z loňského alba "Bangerz" Miley Cyrus vystřiženou "Break Your Heart Right Back". I přesto, že by se bez rapujícího Childishe Gambina klidně obešla.

"My Everything" je zkrátka deskou, která má pro každého něco. Po novátorství toužící posluchači ji možná odloží už po prvním přehrání, nicméně v tom, čeho chce dosáhnout, dává do placu vše, co může: čtyřicet minut napěchovaných silnými popovými písničkami s různými druhy koření. Ostatně co je větším důkazem její dotaženosti než fakt, že hned tři songy (včetně bonusového "Bang Bang") se vyšplhaly do Top 10 americké singlové hitparády? A tím její žebříčkové tažení nejspíš teprve začíná. Takhle se dělá pop pro hitparády.