Slovenský festival Bažant Pohoda jede naplno už pěknou řadu let. Pravidelně se snaží přivážet aktuální světová jména, hudební legendy a prostor nabídne i menším a nepříliš známým kapelám. Festival nabízí kromě hudebních vystoupení také plno dalších aktivit, mezi nimiž nechybí diskuse či různé workshopy. Třídenní program je tedy narvaný k prasknutí a mnohdy byl problém vybrat si z takových možností jen jednu. Festival je navíc organizačně perfektně zvládnutý, myslí opravdu na všechno a snaží se vyjít vstříc všem svým návštěvníkům. Plno českých festivalů by se od slovenské Pohody měla co učit.

Již první den se bylo na co těšit. Organizátoři na nic nečekali a ten největší trumf vytáhli hned ze začátku. Do čtvrtečního programu zařadili německé průkopníky elektronické hudby, hvězdnou kapelu Kraftwerk (samostatný report), která příští rok oslaví už 45. narozeniny. Dvouhodinový audiovizuální výlet do minulosti byl zpestřen 3D projekcí, ke které každý návštěvník při vstupu do areálu obdržel 3D brýle. Ještě před vystoupením německých velikánů si návštěvníci mohli vychutnat psychedelickou show australských Tame Impala (samostatný report), kteří uhranuli posluchače nejen precizní hudbou, ale také barevnou, skoro až hypnotickou projekcí.

Pátek už byl programově obsáhlejší a pestřejší. Fanoušci české experimentální hudby si přišli na své ve Space Aréně, kde vystoupil Sifon se svou kapelou WWW. Setlist se skládal především z nových skladeb z desky "Atomová včela", ale samozřejmě nechyběly ani staré známé klasiky jako "Karamel" či "Lexikon". Milovníci tvrdé kytarové hudby si mohli vychutnat plzeňské Esazlesa, kteří svůj koncert odstartovali jejich nejúspěšnějším songem "Průměrný děti historie", který obsahuje naléhavou citaci z filmu "Klub rváčů". Koho odradil hlasitý ječák hlavního zpěváka, ten se mohl odebrat například na slovenské hiphopové matadory Moju reč, kteří vystupovali v Red Bull Tour Busu. V sedm hodin se na hlavním pódiu představil Seasick Steve, pohodový chlapík hrající svérázný blues. Bylo skoro až neuvěřitelné, na co všechno, co mělo připomínat kytaru, dokázal zahrát vcelku chytlavou melodii.

Těžké rozhodování přišlo kolem desáté hodiny. Jít na americkou rebelku/rapperku Azealii Banks, nebo na elektronickou superskupinu Moderat (Modeselektor + Apparat), která nás minulý rok šokovala vynikající nahrávkou "II". Azealia Banks (samostatný report) se s tím opravdu nemazala, po půl hodině skončila se svým nejznámějším singlem "212" a pak jí přišel vystřídat DJ Yamez. Byla alespoň možnost stihnout závěr německých Moderat, který se jim opravdu vydařil. A kdo nestihl ani závěr, mohl si po hodině strávené u skotských Travis zajít na DJ Set Modeselektor.

Sobota, poslední den Pohody, nabídla snad nejnabitější line-up. Kromě toho se vydařilo počasí a na rozdíl od lehce propršeného pátku, svítilo celý den slunce. K večeru se o pomalý rozjezd postarali noise popoví Sleigh Bells (samostatný report), kteří sice příliš neuchvátili, ale ani neurazili. Naproti tomu mile překvapila Američanka Kelis, vyzbrojená samými hity. Není divu, že během jejího koncertu posluchači neustále tleskali do rytmu chytlavých singlů. Následující Mount Kimbie příliš neohromili, zato Jana Kirschner vystupující na Orange stagy, měla totálně narváno. Škoda, že se její koncert neodehrával na hlavním pódiu, hravě by ho tam zaplnila. Jana Kirschner si připravila opravdu nevídanou show, během které s velkou partou nadaných muzikantů představila svou poslední desku "Moruša biela" a odzpívala i pár starších skladeb.

Vrchol celého festivalu přišel se skotskou post-rockovou kapelou Mogwai (samostatný report). Dlouhými kytarovými kompozicemi a promyšlenými melodiemi se jim podařilo dostat posluchače do úplného transu. Nechci se opakovat, ale "Mogwai Fear Satan" byl opravdu nevšední zážitek, na který budou návštěvníci Pohody, kteří si tento koncert nenechali ujít, určitě ještě dlouho vzpomínat. Po takto intenzivním zážitku následoval Tricky a tUnE-yArDs (samostatný report), opět těžká volba. Stejně těžká byla i volba následující - vybrat si synthpopové Goldfrapp, nebo bratrskou dvojku Disclosure, která ovládla minulý rok elektronickou hudební scénu s debutovou deskou "Settle"? Většina zamířila na Disclosure, kteří hráli ve stanu Space Arény. Alespoň bylo víc místa na Goldfrapp, kterým se podařilo vytvořit krásnou melancholickou atmosféru.

Letošní ročník Pohody se opět vydařil. I přes lehce propršený pátek se také vydařilo počasí. Program byl opravdu nabitý a každý si tak přišel na své. Trochu sice zamrzelo, že se někteří zásadní interpreti časově překrývali, ale to nemůžeme mít organizátorům, kteří už takhle udělali pořádný kus práce, za zlé. Tak zase za rok!