Petr Hošek se během devadesátých let vyprofiloval v jednoho z nejuznávanějších kytaristů české metalové muziky. Avšak jeho jméno není spjato pouze se skupinou Root, byť se jedná o zcela jistě "nejvěhlasnější" kapelu, na jejíž tvorbě se podílí. Blackie si krom Cales střihnul i účast v projektech jako Crux nebo Entrails. Začátky Cales se datují do dob kolem roku 1996, kdy projekt vznikl a rok na to se prezentoval debutem "Bonds Of Togetherness". Novinka "Pass In Time" je albem druhým, které vychází s pětiletým odstupem, jenž se však Hoškovi podařilo výtečně zúročit.

Již letmý pohled na přebal desky naznačí, že se nebude jednat o zběsilou jízdu na hřbetě satanově, ale spíše o metalovou meditaci. Ostatně i v originálních materiálech se udává, že Cales hrají "Epic Majestic Metal" (epický, majestátní metal), což je vcelku výstižná, ačkoli poněkud marketingová formulace. Průměrná délka skladeb na "Pass In Time" je rovných šest minut, tedy lze už podle tohoto údaje usuzovat, že se nejedná o rychle stravitelnou muziku. Posluchač musí věnovat desce více času, neboť gró neleží v uderných refrénech a primitivních melodiích, ale naopak je skryto ve vrstvení hudebních rovin (kytarových, klávesových, vokálních), jež je třeba pomalu odkrývat a postupně se tak dobírat skutečného jádra Cales. "Pass In Time" ale v žádném případě není atonická, čistě instrumentální deska - melodií je na ní habaděj, zpěvu také (ačkoli méně než třeba u Root), ale oboje je navíc okořeněno skvělými hudebními výkony a nápady, které dohromady činí z alba posluchačský zážitek, vymykající se charakteru dnešní zkratkovité, klipové kultury.

"Pass In Time" by se dalo přeložit jako "plynout časem". Takový název je všeříkající, Cales plynou kolem vašich uší, naplňují místnost melodickou majestátností, prolínají se skrze atmosférické částečky, povznášejí svou ladností a krásnou komplikovaností. Blackie a zpěvák DeSed vyzývají k harmonii s přírodou, navracejí se do dávnověkých časů, inspirují se mytologií a lesní vášní.

Projekt Cales v čele s Petrem "Blackie" Hoškem přišel s podařenou deskou, která bohužel nemá příliš šancí (ale snad ani ambici) stát se prodejním trhákem, neboť svou kompozicí stojí v kontrastu k moderní jednoduchosti, nenáročnosti a komerční zaprodanosti. To však není měřítkem. Tím je kvalita muziky, která je v případě desky "Pass In Time" nepopiratelná a po vícero posleších i zcela zřejmá.