Sledovat Hlas nebo X Factor? Nad stejnou otázkou dumal před začátkem obou pěveckých soutěží i kolega Tomáš Parkan a zatímco jemu "stačí hlas", já se přiznám, že mě ke sledování podobných reality show u nás i v zahraničí častokrát zlákala spíše touha lépe poznat hvězdné porotce, kteří se divákům ukazují ve své "lidštější" podobě a samotné mladé talenty jsem bral spíše jako bonus, ze kterého možná někdy něco pozitivního vzejde, ale počítat se s tím s určitostí nedá. V rozhodnutí, kterou reality show zvolit, tak u mne zvítězila zvědavost při pohledu na novou porotu X-Factoru ve složení Oto Klempíř, Celeste Buckingham, Sisa Sklovska a Ondřej Brzobohatý, ke kterým sice lze mít určité výhrady, ale jako celek jsou daleko snesitelnější, než x-krát recyklovaná jména u TV Nova, z nichž se mi u mnohých obrací žaludek, jen na ně pomyslím.

Zhruba čtvrt roku jsem tedy spolu s vámi sledoval postupnou eliminaci a po Castinzích, Bootcampech a Domech porotců je před námi osm nejlepších, které si porota po dvou členech rozdělila v kategoriích Chlapci, Děvčata, Skupiny a Nad 28. To všechno už ale nejspíš víte a tak se pojďme podívat na to, jak se soutěžícím první finálový večer vydařil.

První živý přenos odstartovala porotci sestavená skupina Joy$ ze stáje Ota Klempíře a jako otvírák celého večera byla zvolena píseň "How We Do (Party)" od Rity Ory. Joy$ z obrazovky dosud působily spíše jako trojice krásných slečen, než jako pěvěcké trio a bohužel na tom nic nezměnil ani živý přenos. Možná jim dokonce ještě ublížil. Těžko říct, zda můžeme vše hodit jen na trému, ale toto nevkusné představení s křovím sesbíraným kdesi narychlo na ulici nebylo nic jiného, než karaoke bar ve tři ráno. Hlasy jim společně absolutně neladily, rádoby rapová vložka v češtině (!) nutila zvedat obočí vysoko k nebesům a pokřiky typu "Jste tady?" posunuly veškeré naděje na to, že by z těchto slečen mohlo něco dobrého vzejít, do úplně opačných sfér očekávání.

Tibor Gyurcsík mi v minulých kolech přišel příliš přeslazený, afektovaný a jeho projev jsem mu nevěřil, proto mi bylo líto, že se do finále dostal na úkor přirozeného a velmi talentovaného Lukáše Grünera. Ačkoliv mi na rozdíl od porotců jeho podání "Breakeven" přišlo z jeho dosavadních vystoupení nejsnesitelnější a kromě přeskočení hlasu na začátku prakticky neměl s intonací problémy, byla to právě nevýrazná a v Čechách a na Slovensku nepříliš profláknutá píseň od The Script, která mu ve finále uškodila. Věřím, že kdyby zpěvák, kterého jsem si překřtil na českého Ryana Teddera zvolil dynamičtější a emotivnější hit "Hall Of Fame" z repertoáru téže irské skupiny, nebylo by to ve výsledku tak uťáplé, jeho by to donutilo k pohybu a případné hlasující by si na svou stranu přitáhnul snáze.

Sisou Sklovskou avizované velké překvapení večer jménem Peter Bažík ve výsledku kdovíjak překvapivé nebylo. Účes totiž ani zdaleka nepotřeboval takovou změnu, jako Bažíkův pěvěcký výraz. Nutno říct, že "Love Me Again" od Johna Newmana je do soutěže jako je X Factor obecně dobrou volbou, jenže k Bažíkovi se typově nehodí, navíc na ni se svým hlasovým rejstříkem nestačil a posadil si ji níž, přičemž mu do ní chvílemi pronikal jeho přirozeně rockový hlas, což je v tomto případě nežádoucí. Ve výsledku to sice nebyla vyložená katastrofa, nicméně stále mne to nutí zanechat jej ve škatulce "nemastný-neslaný".

Co dělá ve finále Marina Laduda, to je mi opravdovou záhadou. Zpěvačka, která zpívá průměrně, nemá příjemnou barvu hlasu, na první casting si vybere píseň od Natalie Oreiro, neumí se na pódiu hýbat a dokonce ani nevypadá tak, že byste si ji zapamatovali, to je podle mého skromného názoru jasný kandidát na vypadnutí ještě dřív, než vůbec vyleze na pódium. A když už se tak přece jenom stane a v roce 2014 Laduda odmečí třicet let starou odrhovačku "Like A Virgin", které žádné přeleštění nikdy nepomůže, člověka s ovladačem v ruce začínají silně svrbět prsty. A když je po všem a divákovi z celého vystoupení uvízne v hlavě jen závěrečná rozprava s moderátorem o nošení a nenošení svatebních šatů, zdá se, že tady se něco hodně nepovedlo.

Vystoupení Ricca & Claudie nejprve odstartovala chybná grafika, která ohlásila Katarínu Ščevlíkovou. Následně nás Oto Klempíř zpoza tmavých brýlí přesvědčoval, jak nám všem budou téct slzy. Nevím, jak u vás, ale já před takovými transparenty na emoce automaticky nasazuji cynický výraz. A přiznávám, že ač jsem se posléze snažil naladit na vlnu dvojice se silným příběhem a jejich "Hallelujah" jsem si chtěl prostě jen užít, nedokázal jsem se přes Riccův patetický a cukrově zabarvený přednes přenést. Přitom tomuto duu stále fandím a věřím, že ještě mají co ukázat, tak snad to bylo jen zaváhání z mé strany a příště budu jásat podobně jako dojatí porotci.

Předčasně avizovaná Katarína Ščevlíková byla mým největším favoritem a jasným adeptem na vítěze už od prvního castingu, ale navzdory výše řečenému mne ale tentokrát rozesmátá kudrnatá Slovenka poprvé trošičku zklamala. Ne snad, že by zpívala špatně, jen jsme u ní byli dosud zvyklí na trošku vyšší level. Připisuju to ale podivnému mashupu "Price Tag"/"Where Is The Love?", který způsobil, že zatímco ve slokách si Ščevlíková s partem od Jessie J chystala půdu pro rozjetý a zábavný refrén, který v originální verzi "Price Tag" najdete, zde byla nucena chytit se ruční brzdy a s refrénem od The Black Eyed Peas se držet zkrátka a tím nashromážděnou energii vyvádět z těla jen svými boky. I tak ale patřila ten večer k těm vůbec nejlepším, a pokud jí produkce v dalších kolech nebude házet klacky pod nohy nuceným secvičováním líbivých opičáren a nechá jí volnou ruku, mohla by nám předvést ještě mnoho zajímavého.

Matěj Vávra je pěkný, sebevědomý a muzikální kluk, u kterého si stále nejsem jistý, jestli je mi tím, jak se chová, sympatický anebo je to spíše frajírek. Rozčísne se to snad v dalších kolech, protože o tom, že tenhle mladík má potenciál dotáhnout to nejen v soutěži pěkně vysoko, není žádný pochyb. Podobně jako u Kataríny Ščevlíkové mi ale i v jeho případě přišlo toto kolo jako mírný sešup dolů. Věřím tomu, že by jím předváděné hecování v "Sexy And I Know It" od LMFAO vůbec nebylo zapotřebí, kdyby mu ruce zaměstnala původně plánovaná kytara. A snad by pak i někomu z jeho "podpůrného týmu v produkci" včas došlo, že není důvod splácávat dohromady folk-rockové aranže diskotékových hitů, když je k dispozici armáda žánrově pěvně ukotvených uskupení, ze kterých se dá pro Matěje Vávru vybírat až do konce soutěže a nikdy to nebude mimo - Imagine Dragons počínaje a The Lumineers nebo Of Monsters And Men (ne)konče.

Joe Cockera jste mohli vidět loni v O2 areně a kdo tam byl, jistě potvrdí, že jeho podání "You Are So Beautiful" od Dennise Wilsona a Billyho Prestona bylo nádherným a velmi silným zážitkem. Srovnávat něco takového s vystoupením v X Factoru je samozřejmě zcestné, důležité ale je, že ta krásná, křehká něha, kterou ta píseň musí nést, se v podání jindy vynikající Brigity Szelidové trošku ztrácela. Srdečná a skromná zpěvačka, ke které na základě minulých kol chovám velkou úctu, si tuto jemnocitnou zpověď posadila příliš nízko, vyšší tóny a různé hlasové finesy prakticky ignorovala, a proto se její projev zdál monotónní, skoro až jakoby plynul v jedné rovině. Určitě by bylo dobré zapracovat i na angličtině, ale vzhledem k tomu, že díky rodinným povinnostem paní Szelindové není příliš pravděpodobné, že by někdy zazpívala i jinde, než v talentových soutěžích, bych nějaké ty problémy s výslovností nechal tentokrát stranou. Pro první finálové kolo tedy bylo v podání poslední účinkující drobet zklamání, ale zároveň zůstává víra, že příště to určitě bude mnohem lepší.

Eliminace posledního soutěžícího letos v X Factoru probíhá tak, že se zpěváci postupně ohlašují a odcházejí do bezpečné zóny, dokud nezůstanou poslední dva, kteří se naposledy utkají ve zpěvu, a porota následně rozhodne, který z nich soutěž opustí. Já bych po tomto víkendu vyřadil jednoznačně Marinu Ladudu, ke které by se zanedlouho poté mohli přidat Joy$ spolu s Peterem Bažíkem. Proto jsem rád, že diváci a porota to viděli podobně a kromě Ladudy vedle ní postavily nesrovnatelně talentovanějšího Matěje Vávru. Ten své kvality potvrdil u procítěného podání "Give Me Love" Eda Sheerana a podal tak svůj dosud nejlepší výkon v soutěži. Malé plus přidávám i za to, že ve svém závěrečném projevu, na rozdíl od své soupeřky, ze všeho nejdříve všem poděkoval. Možná se nám tady opravdu klube budoucí hvězdička.

Resumé? První živý přenos byl co do výkonů soutěžících ve srovnání se zbytkem odvysílaných epizod spíše dílem slabším, šéfproducent a režisér Jeffo Minárik už ale v minulosti dokázal, že v rámci česko-slovenské televizní zábavy dokáže dát dohromady atraktivní a koukatelnou show, kterou, (alespoň v případě, že vám pěvecké soutěže nejsou úplně proti srsti), nebudete mít důvod přestat sledovat už po jediném díle (zdravíme na Novu), takže zatím ještě nehažme ovladač do kouta. Revoluční zábava nás v X Factoru asi nečeká, ale příjemné nedělní večery snad ano.