Příliš vážné "Vyznání" Hany Zagorové

Říká se, že sedm tučných let střídá sedm hubených. I když se Hana Zagorová tímto příslovím řídit nemusí, přesně taková doba uplynula od její poslední řadovky. Albem "Vyznání" se vrací pod křídla Supraphonu a nechává nahlédnout posluchače do aktuálního stavu svého interpretačního a skladatelského rozpoložení.

5/10

Hana Zagorová - Vyznání

Vydáno: 9.5. 2014
Celkový čas: 45:46

Skladby: Mít Tě ráda, Rande u zdi nářků, Náš Rubikon, S Tebou, Můj chlap, Už nemám křídla, První, Už jen to hezký, Beethoven, Když máme pat, Bleriot, Deburau

Vydavatel: Supraphon

Písně hlavně zpočátku působí křehce, melodie se nesou vznešeně jako tančící baletky v "Labutím jezeře". Album i přes překvapivé hosty - skladatele - není rozhárané. Radoslav Gipsy Banga vyloženě překvapil v prvním singlu "S Tebou" a ani účast dvojky Jiří Hradil a Márdi v písni "Bleriot" nepůsobí kontraproduktivně. Jasně je zde cítit poznatelný rukopis, ale jeho hrany byly obroušeny tak, aby celistvost desky nebyla narušena. Hana Zagorová se řadí mezi dobré vypravěčky, hlasový fond má vyzrálý a texty v jejím podání znějí věrně. Přesto jsou pocity z její novinky rozporuplné.

Možná je to tím, že komplexně album působí víceméně depresivně, sevřeně. Není divu, když dnešní svět je víc o bolestných rozchodech jak o šťastných setkáních. Na "Vyznání" se ale ještě potkává častá jednotvárnost textů. Chybí více rozšafnosti a bohémství, které obsahuje cover "Můj chlap". Tišší hlasový projev už patří k poznávacím znamením Zagorové: když se ale opře do refrénu jako v další předělávce "Rande u zdi nářků", je to jako když dostanete impuls tolik potřebný k proplouvání dnešním životem.

Textově často kolísá mezi povedenými básněmi a naopak texty, jež hraničí s klišé. Problémem je již zmíněná monotématičnost, kdy jsou ve většině písní mnohokrát jinak popsány stejné situace. Skladby "Beethoven" a "Deburau" tak působí po této stránce malinko jako zjevení, když popisují životy a trable konkrétních lidí. Chtělo by to trochu víc světla, lepší nálady, hravosti. Třeba takové, jakou nabídla ve svém zatím posledním megahitu "Je naprosto nezbytné". Blbá nálada je totiž až příliš častým jevem v dnešní společnosti.

Na jednu stranu lze kvitovat, že album není prvoplánové, nijak se jeho skladby nepodbízí formátům dnešních rádií a slavná interpretka chce ukázat další posun ve své bohaté kariéře. Všeho moc je ale někdy prostě příliš.

• Ta recenze je v podstatě pozitivní, proto mně d... (pankrac, 12.05.2014 09:59) Reagovat

  Ta recenze je v podstatě pozitivní, proto mně dost překvapuje nízký počet bodů. Jedinou vážnejší výtkou je, že album je příliš depresivní...Ano, převládají smutné písně, ale nechybí ani pozitivní nebo optimistické (S tebou, Mít tě ráda) nebo příjemný úlet Bleriot. Od Zagorové dnes už nikdo nemůže čekat, že natočí nové Diskohrátky nebo Počítadlo lásky... Pro mně aspoň 7/10.
  
  

  • Re: Ta recenze je v podstatě pozitivní, proto mně d... (Grazina, 22.08.2014 01:24) Reagovat

    Ja dabam dva body, protoze je to trochu mene afektovane a diblikovske nez to posledni album.
    
    

  • Pani Zagorova sla vzdy mladezi prikladem (Jirina Slavikova ze Zac, 21.12.2014 08:38) Reagovat

    Ucila jsem desetileti lasku k vlasti v ramci obcanske nauky a postele detem pani Zagorovou pro jeji lidovost. Pani Zagorova byla jednou z nas- nemela hlas, nebyla to zadna burzoazni kraska a tedy jsme se s ni vsechny zeny z domacnosti mohli ztotoznit pri praci pro mir i rozvoji vlasti v prubehu nekolika petiletek plnenych se zapalem a oddanosti ve prospech vsech obcanu bez vyjimky barvy pleti i hudebniho vkusu
    
    

• Je to dobré album (Tomáš Slepánek, 12.05.2014 12:03) Reagovat

  Dobrý den, zřejmě Vám ujela ruka, měl jste dát víc bodů, když desku v podstatě chválíte. Je to moc povedené album a já jsem rád, že na ní není líbivý pop "hopsasa". Hana Zagorová to nemá zapotřebí, je to dáma v letech, i když písně o lásce ji budou stále provázet. Proč desku nerecenzuje Jirka Černý? Moc by mě zajímal jeho názor. Já bych dal minimálně 7 - 8 bodů. Děkuji
  
  

  • At prevezme hit KDYZ SE NACANCAM (Hana, 22.08.2014 01:30) Reagovat

    A muze vedle ni tancit velky soudem potvrzeny vykrouceny heterak Steficek
    
    

Makrorecenze: Makrorecenze "From Zero" Linkin Park Stejně jako Linkin Park překvapili své příznivce nečekaným reunionem, který téměř okamžitě přinesl novou desku a velké koncerty, stalo se pro mnohé překvapením, jak moc se comebacková nahrávka "From Zero" povedla. Co si o novince... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 12:00 v sekci Recenze | Makrorecenze

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku