Co čekat od sólového alba bubeníka The Cult, Guns N' Roses a Velvet Revolver? Jestli jste odpověděli "pořádný rockový nářez", jste vedle jak ta jedle. Matt Sorum's Fierce Joy, jak se muzikantův projekt nazývá, totiž albem "Stratosphere" pořádně překvapil.
8/10
Matt Sorum's Fierce Joy - Stratosphere
Skladby: Intro - Stratosphere Part 1, The Sea, What Ziggy Says, For The Wild Ones, Goodbye To You, Gone, Lady Of The Stone, Ode To Nick Drake, Blue, Josephine, Land Of The Pure, Killers N Lovers, The Lonely Teardrop, Outro - Stratosphere Part 2
Vydáno: 10.3.2014
Celkový čas: 51:06
Vydavatel: Rok Dok Recordings
Matt Sorum je především uznávaný bubeník. Kromě dobře známého působení ve velkých rockových kapelách a kamarádské superskupině Kings Of Chaos (nemluvě aktivitách pro ochranu zvířat) se nyní pořádně soustředil i na svou sólovou desku. Dostala příznačný název "Stratosphere" - a pokud až tak vysoko se svým sólovým počinem cílil, nemusí se za odvážné pojmenování vůbec stydět.
Sorum se totiž na novince ukázal jako skvělý autor, aranžér, multitalent na hudební nástroje a v neposlední řadě jako vskutku kvalitní zpěvák. Toto album je překvapivě melodické a Matt se vůbec nestydí za vzory, jež mají kořeny v šedesátých a sedmdesátých letech, třeba
The Beatles nebo
Davida Bowieho (na oba si jistě vzpomenete při poslechu "What Ziggy Says"). Ostatně odkazů na minulost se na "Stratosphere" nachází mnoho - jedním z nejkrásnějších je "Ode To Nick Drake", která dechberoucím způsobem dává vzpomenout na Drakeův "'Cello Song".
Když už jsme zmínili cello - deska má velmi příjemný zvuk hojně založený na akustických nástrojích a až na pár výjimek (jmenovitě "For The Wild Ones", která je v kontextu alba nejtvrdší) vlastně neslyšíme zkreslené kytary či jiné tvrdě rockové atributy. Naopak: smyčce, španělka, dechy, cajon. Hezká pocta Sorumově stoleté babičce "Josephine" je celá nahraná jen s klavírem a smyčci.
Matt Sorum velmi překvapil a potěšil. Jeho muzika není novátorská (naopak - čerpá bohatě a nestydatě to nejlepší z minulosti) a mnohdy se přichytíte při hádání, co nebo koho vám to připomíná. Může to být
Ian Astbury,
Scott Weiland nebo
Dave Stewart a mnoho dalších. Uslyšíte překvapivé vpády smyčců ("Lady Of The Stone"), sólo na trubku ("Killers N Lovers") a orientální motivy ("Land Of The Pure") či zajedete do Kalifornie vzpomenout na hippies ("The Sea"). A takové lety do vyšších sfér jsou moc fajn.