(Nahrávka Tata Bojs "Biorytmy" byla na MusicServeru od 8. do 14. dubna zvolena za Album týdne a v tomto období ji na E-store.cz koupíte za zvýhodněnou cenu 319,- Kč.)

Nová deska Tata Bojs se v množství článků, které byly napsány již před a při jejím nahrávání, snad ani nedá porovnat s žádnou jinou nahrávkou české kapely v poslední době. Neboli očekávání hudební kritiky i posluchačů bylo velmi velké. Je pak jen dobrou zprávou, že bylo poměrně dobře naplněno. "Biorytmy" sice nejsou přelomovou deskou, ale rozhodně jsou velmi kvalitní nahrávkou, která kapele v žádném případě neudělá ostudu.

Tata Bojs to od vydání minulého alba "Futuretro" neměli rozhodně lehké. Odešel od nich kytarista Marek Doubrava, album se sice kdovíjak neprodávalo, ale zato si rychle získávalo přízeň kritiků i posluchačů, poté vyšla i remixová deska "Termixes", na které se podílely i kapely Zion Train či Transglobal Underground, a do toho se blížilo nahrávání další desky, kterou všichni očekávali s očima na vrch hlavy. S novým kytaristou Maťo Mišíkem, stálým hostem v podobě Kláry Nemravové a producentem a v mnoha případech i spoluskladatalem Dušanem Neuwerthem se Tata Bojs v polovině ledna vydali do studia a výsledkem jsou dvanáctiskladbové a téměř hodinu dlouhé "Biorytmy". A jaká ta deska je? No jaká asi, když se u nás stala Albem týdne - výborná. Na posluchače sice nečeká takové překvapení jako v případě "Futuretra", ale snad je to i dobře, právě na minulé desce kapela našla cestu, jak skloubit rockovou hudbu s elektronikou a přidat i něco, co u nás dosud nemá obdobu. Nové album je tak přirozeným pokračovatelem "Futuretra", jen je zvukově dokonalejší, promyšlenější, písničkovější, přístupnější, ale na druhé straně poněkud nečekaně i méně hitové. Tak hitové skladby (tím myslím "hitové", kdyby se hrály tak, jak by díky svému potenciálu měly...) jako byly "Maličká" či "Ramínka" tady nenajdete, ovšem všechny písničky drží více při sobě. Jakkoli je celá deska více písničkovější, je to myšleno jako celek, ale hitová je v jednotlivostech prostě o něco méně.

Za pilotní singl byla zvolena "Tanečnice", která je skutečně písničkou, jakou rádia mohou (po jistém nátlaku) přijmout, ale i přes krásné smyčcové aranžmá a spoustu zvukových vychytávek se do uší dosud netatateenagerů pravděpodobně nedostane. Původně zamýšlený první singl, tedy písnička "Vlezlá", je sice vlezlá až běda, ale už díky svému textu by jej asi rádia také moc nehrála. Ale kdo ví, bylo by to fajn. Chci tím říct jen to, že kdyby na téhle desce byla "Maličká", s tak výraznou podporou Warnerů za zády jako má nové album, by se Tatáči klidně mohli dostat až na vrchol české rádiové hitparády. Ale ta tu bohužel není.

Tata Bojs tu ale nejsou jen proto, aby provzdušnili český rádiový éter, přece jen jejich skladby se do něj z velké většiny až tak nehodí. Ovšem pro domácí poslech od začátku do konce jsou "Biorytmy" jako stvořené. V celé hodině hudby je slyšet, jak velkou si s jednotlivými písničkami dali všichni práci. Některé posluchače možná zklame skutečnost, že kapela poněkud zvolnila tempo a žádné zběsilé vypalovačky už dávno neskládá, spíše se vše nese v příjemném středním tempu. Ale třeba označit jakoukoli písničku za "baladu" bych se opravdu zdráhal. Tata Bojs totiž mají tu výhodu, že jsou skutečně sví. Samply z různých filmů či i běžného života stále znějí zábavně, i když to u nich není nový nápad, ale stále to funguje, takže proč to nevyužít znovu, že? Nejvíce si s těmito samply vyhráli asi v egyptské "B.M.O.", ve které je různých zvuků a ruchů požehnaně, přičemž stavba písničky je dost neobvyklá, když se dost rozjetá rychlá jízda změní v jakýsi vyklidněný ambient. Skvělým refrénem disponuje "Dubová psychóza", která také nešetří spoustou zajímavých samplů. Specifické místo má na desce téměř osmiminutová "Snová", jež se nese v příjemně zasněné náladě, aby vám uprostřed rozespalý Mardoša vykládal nějakou svou podivnou teorii. Naopak nejkratší "Attention Aux Hommes! (Pozor na muže)" je taneční pecka se spoustou úryvků z filmu "Piti Piti Pa", fórek je ukryt v tom, že samply z filmu jsou z českého dabingu, kdežto zpěv je francouzsky. Dost nezvyklá je také anglicky a Klárou Nemravovou zpívaná "Shower Girl", ta zní úplně jinak, než byste od Tata Bojs čekali. A závěrečná "Růžová armáda" je něčím jako disco songem, který by se v editu klidně mohl dostat na české diskotéky. Ovšem ne že by to byl záměr kapely :).

Zcela samostatně jsem si nechal texty, protože ty jsou jako vždy plné úžasných hříček a klidně můžete strávit dlouhý čas jejich objevováním. Už na první poslech jsou ale patrné perly typu "...nechci ti dávat klíny do hlavy / chci ti dát jen hlavu do klína" ("Náměsíčná") nebo "...do spánku nechám se zajmout / potřebu mám si trochu zdreamnout..." ("Snová"). Co se týče textové stránky písniček, nemají prostě Tata Bojs v Česku konkurenci.

"Biorytmy" sice nejsou tak přelomové jako bylo minulé "Futuretro", ale Tata Bojs bez problémů dokázali, že to dokážou. A pokud se bude album dobře prodávat, což doufám, že bude, snad otevřou cestu i jiným, kdo se nebudou bát být "písničkoví" a přitom zajímaví a originální. Přece v tom Tata Bojs nezůstanou sami.